Máme tady víkend prodloužený o státněsváteční pondělí, zároveň jsme se ze soboty na neděli vrátili k běžnému středoevropskému času a zároveň jsme dospěli k pěkně kulatému číslu vydání Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu". Docela dost zaznamenáníhodných okolností, že? V této konkurenci skoro zaniká moje včerejší návštěva festivalu Open Art Fest 2024 na pražském Výstavišti, kde jsem měl příležitost seznámit se s několika špičkovými českými fotografy a fotografkami, které jsem doposud znal pouze z médií nebo z jejich účasti v mezinárodních soutěžích (např. Jana Stross, Robert Vano, Jan Kočičák Kočí, Libor Brázdil nebo Ladislav Čepelák). Sobota prostě patřila fotkám a fotografům a neděle patří Nedělním miniglosám a jejich čtenářkám a čtenářům. Jubilejní číslo je už tradičně výběrové, takže se podíváme na nejlepší a snad i nejvtipnější kousky z čísel 701 (vyšlo 24.9. loňského roku) až 749 (vyšlo minulý týden), celkově jsem jich pro dnešní vydání vybral 41. Od posledního podobného výběrového čísla Nedělní miniglosy č.700 (výběr Nedělních miniglos z čísel 601 až 699) máme tedy za sebou cca 13 měsíců, takže by mohlo jít o zajímavou sondu do uplynulého období. Uvidíme, jestli vás můj čistě subjektivní výběr potěší, udělám pro to, co budu umět :-).
Od
minulé neděle jsem stihl zveřejnit dva nové články: V rubrice Fotolaboratoř jsme se blíže podívali na jednu drobnost z pražské Petrské ulice, která - aspoň v mých očích - aspoň na chvíli zastínila krásné podzimní barvy pražských parků a zahrad, a vyšel z toho článek Tak tohle je tedy ten svět? Ve druhém článku jsem se vám pak svěřil, Jak jsem (ne)vyhrál v televizní vědomostní soutěži. Z minulého týdne mohu ještě jednou připomenout první část článku o jedné své milé Pražské drobnůstce z Petrské čtvrti, O pamětní desce, ke které je třeba se sklonit, k níž se mi díky nečekanému příspěvku jedné ze
čtenářek podařilo doplnit nové informace (ještě jednou moc děkuji :-)), a Rozloučení se "srdíčkem",
tedy s fotografií, která byla profilovou fotkou mé chotěšovské výstavy a
po výstavě se přestěhovala do soukromé sbírky.
Z
archivu dnes podruhé povytáhnu jeden starší kousek v řeči mírně vázané, který jsem před 14 lety nazval (a proto souvislost s dneškem) Konec babího léta. A prohlédnout si můžete i fotky východu slunce pozorovaného na legendární japonské hoře Fudži v článku GORAIKO - východ slunce na hoře Fudžisan. (goraiko je speciální japonské slovo právě jen pro východ slunce pozorovaný z hory Fudžisan).
Na závěr opět přidám speciální dárek pro všechny, kterým se nepovedlo
dostat na mou sólovou chotěšovskou fotovýstavu, ač by si ji byli rádi
prohlédli - virtuální prohlídku reálných výstavních prostor,
kde si můžete chodit a prohlížet si fotky podle své libosti, aktuální
nálady a časových možností, protože tahle výstava nikdy nezavírá, aspoň
tedy ne dokud budu platit hosting (zatím mám zaplaceno do srpna 2025,
tak můžeme být v klidu).
Přeji všem milým čtenářům Nedělních miniglos - pokud to tedy aspoň trochu
půjde - co nejlepší podzimní dny a ať
se vám
v příštím týdnu daří
vše,
na
co sáhnete, i to,
na co byste si sáhnout přáli. Příští číslo už bude zase "obyčejné", ale i u něj se samozřejmě těším opět na shledanou s vámi se všemi.