Moje berounská výstava probíhající v galerii Holandský dům spěje do finále. Před námi jsou poslední tři dny (no, spíš jen dva a půl, protože v sobotu je výstava otevřená už jen dopoledne): Ve čtvrtek budu ještě usilovně pracovat ve své normální práci, na pátek jsem si ale vzal v práci volno a budu celý den v Berouně buď přímo v galerii nebo někde v okolí, abych mohl během pár minut dojít do výstavního sálu a byl k dispozici všem, kteří by o můj doprovod na výstavě snad ještě stáli. Budu mít s sebou nejspíš foťák, stativ i filtry, takže je možné, že si udělám na památku i pár fotek z centra Berouna. No a v sobotu 24. května už mě čeká závěrečná komentovaná prohlídka, po které v pravé poledne galerie zavře a výstavu hned rozebereme, zabalíme a bohdá i převezeme zpátky ke mně domů.
Samozřejmě, máte-li čas i chuť, jste všichni srdečně zváni, přijďte se podívat na vlastní oči; skoro všichni návštěvníci mi potvrzují, že vidět fotky naživo ve velkém formátu je úplně něco jiného než totéž na obrazovce notebooku nebo dokonce jen na displeji mobilního telefonu. No a abyste viděli, jak to na takové běžné komentované prohlídce (za ty tři týdny výstavy jich stihnu šest, což mi připadne jako slušné číslo :-)) vypadá.
Dnes nebudu moc vstupovat slovy do obrazové reportáže, jen se přiznám, že jako obyčejně z vernisáže ani komentovaných prohlídek nemám žádné vlastní fotky, protože spíš návštěvníkům něco vykládám, což je činnost, která se s vlastním focením moc neslučuje. Proto děkuji svým přátelům Zuzaně Terešové, Richardovi Horákovi a Honzovi Kočičákovi (není to tak dávno co jsem tu psal pro změnu o jeho krásné výstavě v Chrudimi), že se na výstavu přišli podívat i s foťáky, zásobili mě bohatým reportážním materiálem a ještě k tomu mi ochotně dovolili pořízené obrázky použít.
