sobota 15. srpna 2020

Haiku na rozloučenou s blogem

Dnešní rozloučení s platformou blog.cz bude z mé strany velmi stručné - tak, jak jen japonské haiku umí být. Sedmnáct slabik na závěr historie obsahující v obrovitých wordovských zálohách víc než 4.5 milionu slov. Jsou ty hromady textu málo nebo moc? Moc pro ty, kteří nemají dost času hledat, málo na to, aby plnohodnotně vypověděly různými oklikami celkem prostou skutečnost, která by se nejspíš taky vešla do pouhých pár slov, kdybychom měli v pravý čas tu báječně nezodpovědnou odvahu je vyslovit.

Sedmnáct dodatečných slabik, kterým nezainteresovaní nemůžou úplně porozumět, a kdoví ostatně, jak tomu je u nás zainteresovaných.

Co k závěrečným sedmnácti slabikám přidat?

Velké poděkování.

Pozvání. (show pokračuje na mém novém blogu www.petrvapenik.blogspot.com)

Úlevný povzdech. (Panta rhei)

Upřímné přání.

Úsměv.

Zamávání.

Haiku na rozloučenou s blogem, kde jsem byl doma


Zůstalo ticho

po vzpurných komponentách.

Dokonáno jest.


Nebudeme se opičit po dávných vzorech, abychom na vzkříšení museli čekat celé tři dny. Nedělní miniglosy sice zítra nevyjdou, ale dva dny by mohl být - v době, která tlačí na výkon a efektivitu daleko víc, než tomu bylo před pár tisíci lety - celkem přijatelný kompromis. Tak se těším na pondělí, které pro mne bude tentokrát sváteční hned v několika rovinách. Už aby bylo! Vlastně ne, kruci... Víte vy vůbec, co všechno ještě musím o víkendu stihnout? :-)

Díky za vše a na shledanou!
 
P.S.: Krátkou souhrnnou bilanci mých 12 blogových sezón na platformě blog.cz najdete v článku Stručný souhrn dvanácti let s blogem.

středa 12. srpna 2020

Stručný souhrn 12 let s blogem

Úvodní poznámka: Tento článek je předposledním článkem vydaným na právě končící platformě blog.cz a shrnuje moje dlouholeté působení na mém původním blogu pvapenik.blog.cz (tohle je asi historicky poslední odkaz na můj starý blog, který někam přikládám :-)).

------------------------

Když říkám, že jde o stručný souhrn, bude opravdu stručný. Dokonce bodový. Tucet sezón na blog.cz v pouhém tuctu jednoduchých bodů:

1. Nebylo to celých 12 let ale přesně 11 let a 7 měsíců, tedy od ledna 2009 do srpna 2020.

2. Za tu dobu jsem publikoval 1924 článků (ani jediný týden nebyl bez článku). Protože mám zkušenost, že jeden průměrný článek mi od prvotního nápadu po závěrečné kontrolní přečtení textu zabere cca 4 hodiny času (mimochodem, tento nedlouhý článek byl z tohoto pohledu silně nadprůměrný :-)), vychází to celkem na 320 dnů čistého času.

3. Celkově mě moji čtenáři poctili cca 295 000 návštěvami a prohlédli si přitom 605 000 stránek.

4. U mých blogových článků se objevilo téměř 38 000 komentářů od 954 komentátorů.

neděle 9. srpna 2020

Nedělní miniglosy č.553

 

Ano, asi by se ještě jednou slušelo připomenout jubilejní Nedělní miniglosy č.550 se speciálním výběrem 40 nejlepších miniglos za poslední rok. Přesto je hlavní informace dnešního úvodníku jasná: Právě vycházejí poslední Nedělní miniglosy na platformě blog.cz. Vycházely tam dlouhých 11,5 roku a dotáhli jsme to až k číslu 553. Příští neděle bude posledním dnem v životě blog.cz a Nedělní miniglosy ten den nevyjdou: Ne snad ze smutku nebo na truc, ale hlavně proto, že závěrečný článek na blog.cz chci vydat v sobotu a první článek čistě na novém blogu - pro mě ovšem sváteční zdaleka nejen tím - naopak v pondělí. Takže si v neděli dáme zase po dlouhé době (poprvé od 17. listopadu) volno. Od 554. čísla bude už náš svérázný blogový týdeník, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", vycházet jen na nové blogové adrese www.petrvapenik.blogspot.com stejně jako všechny moje ostatní blogové příspěvky.

pátek 7. srpna 2020

Jak si sbalit svých dvaatřicet švestek

Ve středu odpoledne jsem měl na své výstavě Třicet tváří světla v Divadle Horní Počernice poslední pozvané hosty, se kterými jsem absolvoval dvě půldruhahodinové komentované prohlídky. No a když už jsem v tom prostoru spolu s fotkami byl, udělal jsem si pár památečních záběrů, abych si jednou po létech pamatoval, jaké to tam tenkrát bylo: Kouknu se pak na ilustrační záběry a uvidím: Bylo mi tam příjemně, svobodně, byli tam fajn lidé. A myslím, že hlavně mým fotkám tam bylo dobře. 

Ještě dva dny, říkal jsem jim, a přijedu si pro vás. Jen se mi to zdálo anebo opravdu posmutněly? Zase zpátky domů? Za skříň? Do velkých desek? Na matraci pod deku? Nebo jen tak ležérně opřít o stěnu. "Víš, jak se ti tam práší? A nikdo nás tam neobdivuje, nikomu tam o nás nevyprávíš žádné historky jako tady!" vyčítaly. "Nech nás tu, tady je nám fajn! Občas na nás někdo mrkne, jak nám to sluší, občas jen tak projde okolo, většinou nuda, ale pořád lepší než doma." Jo, holky, kdyby to bylo tak jednoduché.

úterý 4. srpna 2020

Ragtime

K filmu Ragtime, který natočil v roce 1981 režisér Miloš Forman podle bestselleru E.L.Doctorowa, mám specifický vztah. Poprvé jsem ho viděl už v roce 1986 na speciální projekci Jaromíra (Mikyho) Kučery, filmového historika, pedagoga a příležitostného herce. Pan Kučera tehdy měl v našem VŠ klubu několik večerů (už si nepamatuji, kolik jich přesně bylo, nejmíň pět), na kterých nám představil kompletní tvorbu Miloše Formana včetně několika tehdy zcela nedostupných amerických filmů. Jednalo se o verzi upravenou pro výukové projekce na FAMU, takže jsme viděli celkem asi dvě třetiny z plné více než dvě a půl hodiny dlouhé filmové fresky, to vše v nezapomenutelné podobě: Film byl v původním znění s německými titulky, které Miky Kučera průběžně tlumočil do češtiny a do toho svým nenapodobitelným překotným způsobem za vydatné pomoci máchajících rukou ještě vysvětloval dějový kontext, souvislosti s dalšími Formanovými filmy, upozorňoval na zajímavá filmařská místa, na herce a na historické reálie (kdysi jsem o těch zážitcích už psal v článku Vzpomínka na filmy Miloše Formana) Vůbec jsem tehdy netušil, do jaké míry tyhle nenápadné večery pro pár desítek lidí ovlivní mé vlastní budoucí vnímání filmů; dnes to beru jako nejlepší "školu pro filmové diváky", jaké se mi mohlo dostat.

neděle 2. srpna 2020

Nedělní miniglosy č.552

Po výběru 40 nejlepších miniglos z posledního roku v jubilejním 550. čísle tu máme už druhé vydání tradičního rozsahu, které vychází v době přesunu zanikajícího starého blogu. No a protože už se na své nové hlavní blogové adrese www.petrvapenik.blogspot.com docela zabydluji, vypadá to, že Nedělní miniglosy, svérázný blogový týdeník, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", svůj rodný blog.cz opravdu přežijí. Uvidíme, o kolik se nám společně podaří zatím 11 a půl roku dlouhou historii značky NMg na novém blogu prodloužit.

Musím říct, že poslední dobou je opravdu rušno: Do závěrečného týdne vstupují mé dvě fotografické výstavy v Horních Počernicích a v Plzni, takže máte do pátku 7. srpna poslední šanci vidět je na vlastní oči (zde najdete aktuální informace o výstavách). Pokud se vám to ale nepodaří, můžete si prohlédnout obsah obou výstav alespoň v článku E-katalogy mých dvou letních fotovýstav. Není to sice úplně ono jako vidět fotky naživo ve velkém formátu přímo ve výstavním

pátek 31. července 2020

Ten, který každého zdravil

Těžko říct, jaké jméno bych dostal od svých soukmenovců, kdybych byl indiánem. Vzhledem k mé vášni pro fotografování bych mohl být třeba Ten, který kouká cizím okem, jako zarytému neplavci by mi mohli říkat Ten, který se koupe jen tam, kde stačí, jako nekuřák bych možná proslul jako permanentní válečník Ten, který odmítá i dýmku míru, a raději ani nezkouším pomyslet na to, jakého jména by se mi dostalo za můj specifický vztah k ženám. Kdyby ale anketa na téma mého indiánského jména neprobíhala mezi vzdálenými rudochy, ale mezi mými dobřichovickými sousedy, možná by se nabízel jiný favorit.
"Není to ten blázen, kterej každýho na potkání zdraví"? pojal by podezření soused zleva, kterého jsem právě včera večer na ulici vytrhl svým hlasitým zahlaholením ze zamyšlení, až narazil hlavou do dopravní značky příhodně pojmenované "Jiné nebezpečí".

úterý 28. července 2020

E-katalogy mých dvou letních fotovýstav


Jak místní blogoví štamgasti dobře vědí, právě probíhají dvě výstavy mých fotek. První je k vidění v Divadle Horní Počernice a jmenuje se Třicet tváří světla, druhá je pro změnu v Plzni, v ČSOB na Americké třídě, a její název je Exploze, reflexe a víry. Samozřejmě, úplně nejlepší pro návštěvníky (a největší potěšení pro mě jako autora :-)) je prohlédnout si obrazy přímo na výstavě, protože mají výrazně větší formát, než může ukázat standardní počítačový monitor (většinou 70 x 50 cm, ale několik vystavených kousků je i větších). Pro spoustu lidí, kteří by si třeba expozice rádi prohlédli, jsou ale výstavy příliš "z ruky", a proto jsem se rozhodl - jako už v případě několika předchozích výstav - zveřejnit k oběma výstavám tzv. "e-katalogy". V nich najdete všechny vystavené fotografie se stejnými popiskami, jaké mají na výstavě, i s uvedením výstavního formátu. Prohlídka e-katalogu tedy sice nemůže nahradit osobní návštěvu, ale může dát každému aspoň základní představu, jak výstava vypadá. Zvu vás tedy dnes rovnou na dvě pohlídky a - řekněme si to upřímně - kdy se vám poštěstí vidět během chvilky hned dvě fotovýstavy, které jsou od sebe fyzicky vzdálené víc než 100 km? :-)

neděle 26. července 2020

Nedělní miniglosy č.551

Stačilo pár dní a v čase od minulého "normálního čísla" Nedělních miniglos došlo na blogu doslova k zemětřesení: Platforma blog.cz totiž oznámila ukončení činnosti k 16. srpnu, takže co má ruce a nohy, prchá teď se svými blogy co nejdál od epicentra všemi směry. Jak už abonenti Nedělních miniglos vědí, zakotvil jsem nakonec na adrese www.petrvapenik.blogspot.com, ale do ukončení provozu budou kopie článků vycházet i na starém blogu. A samozřejmě nenechám si ujít vydání závěrečného článku těsně před definitivní likvidací blogu, i když to podle aktuálního vývoje vypadá, že už si ho ani nikdo nepřečte, protože kdysi hrdý, úspěšný a oblíbený blog je dopuštěním neumětelů, kteří ho obchodně řídili asi tak dobře, jako já bych bez zaškolení řídil raketoplán, už dnes prakticky v troskách. Tou pozitivní zprávou ovšem je, že Nedělní miniglosy, svérázný blogový týdeník, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", svůj rodný blog přežijí, což už jsem naznačil minulým jubilejním 550. číslem, které obsahuje výběr 40 nejlepších miniglos z posledního roku, a potvrzuji to i dnešním vydáním s číslem 551. Uvidíme, o kolik se nám podaří zatím 11 a půl roku dlouhou historii značky NMg na novém blogu prodloužit.

čtvrtek 23. července 2020

Dvě bonusové tváře světla

Jak většina z vás z mých předcházejících článků či z příspěvků na sociálních sítích dobře ví, v Divadle Horní Počernice je až do pátku 7. srpna k vidění moje výstava fotografií s názvem Třicet tváří světla. Když to na mě nikomu neřeknete, přiznám se, že ve foyeru divadla nakonec nevisí jen avizovaných 30 fotek, ale dokonce o dvě víc, protože se prostě do tohoto zajímavého a různorodého prostoru taky vešly a mně bylo líto nechat příležitost nevyužitou a místo na zdi prázdné jen kvůli tomu, abych přesně dostál titulu výstavy, který jsem si ausgerechnet sám vymyslel. Pokud by se někdo ze zdejších milých čtenářů chtěl na celou expozici podívat v mém doprovodu, poslední příležitost bude mít ve středu 5. srpna, kdy bych měl být odpoledne i večer přítomný na místě a rád bych udělal dvě komentované prohlídky - od 16:00 a od 18:00 hodin. Jste samozřejmě srdečně zváni, některé dodatečné informace najdete na speciální informační stránce mého fotowebu.