úterý 22. prosince 2020

Setkání vánočních generací

Nikdy jsem nechápal, jak někdo může vyhodit vánoční stromeček pár dnů po Vánocích. Taková škoda! Takový nevděk! Stromeček nám pomohl oslavit ty nejkrásnější svátky v roce, způsobil že jeho ozdoby a světélka se odrážely v našich rozzářených očích a my ho takhle vyšplouchneme, jen co dojíme vánočku? Proč takový spěch? Proč si kouzlo Vánoc nevychutnávat déle? Nejméně do Tří králů, jak nabádá tradice, raději pak do Hromnic, ale ještě lépe až do Apríla nebo dokonce do Svátku práce! Proč si nevzpomenout, jak jsme byli o Vánocích naladěni na pokojně optimistickou notu, jak jsme se usmívali na své blízké a jak jsme vůči nim byli štědří, i když jsme v průběhu normálních dnů nervní morousové, kteří by si pro euro nechali vrtat koleno a jsou skálopevně přesvědčeni, že všechno jakkoli dobře započaté stejně jednou špatně skončí. Proč si i do dalších dnů nepodržet aspoň dozvuky iluze, že jsme lepší a vlídnější, než ve skutečnosti jsme? Tím spíš, že jací jsme, záleží do značné míry právě na nás a třeba láskyplná vlídnost se dá jen málokdy koupit v obchodě nebo objednat přes e-shop, tu musíme, chceme-li ji pro sebe opravdu objevit, vykopat jako pilní archeologové v sobě, třebas každý jinak hluboko. 
 
Už mě napadlo i to, že někteří lidé likvidují vánoční stromeček tak brzy proto, aby se zbavili nepříjemného očitého svědka jejich vlastního okouzlení slavnostním okamžikem, jejich krátkého návratu do časů dávných bláznivých fantazií, které jsou snad ještě připraveni tolerovat u dětí, ale pro racionální dospělé jim připadnou nepatřičné, očitého svědka nenápadných projevů slabosti a možná i pochybností, které se zdánlivě tak nehodí do společnosti oceňující především silné a sebejisté. Přece známe z detektivek, jak dopadají očití svědci činů, které přistiženci z nějakých - skutečných nebo jen domnělých - důvodů považují za něco, co by se o nich neměl nikdo dozvědět.
 
Já měl vždycky naopak tendenci podržet si - bylo-li to z prostorových důvodů jen trochu možné - vánoční stromeček co nejdéle: Březen byl téměř jistotou, květen zajímavou možností. Od té doby, co žiju v Dobřichovicích, jsem najel na svérázný režim koexistence se svými vánočními stromečky: Asi tak do února se těšívám z jejich tiché společnosti v původní štědrovečerní podobě, pak je sice odstrojím, ale v rohu obývacího pokoje je ponechám. Nepřekážejí tam, neobtěžují, naopak svou mlčenlivou přítomností mě povzbuzují, když snad mám tendenci na chvíli propadnout trudnomyslnosti. Pravda, pokud mě někdo výjimečně navštíví, zdává şe mu vánoční stromeček stojící v rohu místnosti vyhřáté červencovým sluncem podezřelý, takže si návštěva začne dávat lepší pozor, zda mou tváří nepřelétne čas od času úšklebek šílence nebo se můj zdánlivě vstřícný pohled místy nerozkmitá v rytmu neovladatelného tiku. Až na podzim při prvním zatopení v krbu poslouží starý vánoční stromeček jako rituální zápalná oběť uvolňující místo pro novou fázi nekonečného cyklu narození a smrti, vzniku a zániku. 

Jenže letos je prostě bláznivý rok: Pandemie rozvrátila i spoustu významnějších a sledovanějších rituálů, než je ten můj soukromý z rohu obýváku. Když se poprvé od světové války narušila i taková tradice, jakou je olympiáda, není divu, že došlo i k vykolejení tradičního "životního cyklu Čerfovy vánoční jedle", která tentokrát vydržela stát v rohu místnosti celkem nepovšimnuta až do listopadu, no a to už - uznejte - by byla škoda nepočkat si na nové Vánoce, neuspořádat netradiční setkání dvou generací vánočních stromečků a nenapsat o tom blogový článek :-). 
 
Nechám je teď v klidu vedle sebe do Štědrého dne, aby ten starší mohl předat své zkušenosti mladšímu a na Štědrý večer přeměníme poslední zbytky energie "stromečka - seniora" v příjemné voňavé teplo. Král (i když to tedy byl tentokrát držák, to se musí nechat!) přece jen zemřel, ať tedy žije král! Jak dlouho tentokrát, to se teprve uvidí. Co my víme o budoucnosti! Ale třeba nám ji o Štědrém večeru aspoň maličko poodhalí olovo roztavené symbolicky ohněm téhož krbu jako poslední nepřímý vzkaz věrné vánoční jedle, posla z doby, kdy o tom, co náš svět letos čeká, věděla nejvýš hrstka jasnovidců.
 
V záběru můžete kromě obou vánočních stromečků vidět i tradiční japonskou panenku kokeshi, kterou jsem dostal jako dárek pod horou Fudžisan a vpravo pak litografii Luboše Syneckého Dům Na Hrázi věčnosti, pohlednicová reprodukce uhrančivého fotoportrétu Výpověď očí od Angela Purgerta a fotky Dancing on the Piano od Jürgena Schadeberga. Sice ty artefakty nejsou moc dobře vidět (a je to tak správně, protože v dnešním kuse mají jen malý "štěk"), ale co naplat, autorům budiž aspoň touto drobnou zmínkou vzdána čest.

 
Roh, kde tradičně stává vánoční stromeček, zdobí už od časů před mou první výstavou fotka Na kraji Velké mlhoviny (2010). Na okenním parapetu vlevo jsou různé drobnosti včetně malého skleněného betléma "do dlaně", parapet vpravo dole je "výstavní", abych se mohl dívat na obrázky, které mě v poslední době něčím zaujaly. Ale hlavní party dnes pochopitelně hrají oba stromky. Uspořádání je improvizované, protože moje domácnost není na tolik vánočních stromečků vybavena a disponuje kupodivu pouze jedním stojánkem. Junior musí dočasně postát v kuchyňském hrnci, ale dočká se :-).
 
 
 
A jak je to s vánočními stromky u vás? Vychutnáváte si jejich společnost jen po dobu danou tradičními pravidly nebo taky jako já maličko "přetahujete"? :-)

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může dalšího nabídnout? Kromě týdeníku Nedělní miniglosy, reflektujícího už víc než 11 let svérázným způsobem politické a společenské dění, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se zase brzy na shledanou.

50 komentářů:

  1. Tak ty jseš tedy exot :-D :-D :-D.... dokonale jsi přebil vyprávění mého muže který jako malý chlapec odstrojoval vánoční stromek při sledování prvomájového průvodu v televizi... ty zvonečky to tedy korunovaly....u nás stromeček už nebývá, za prvé má nechuť k vánocům a vánočnímu času je stále větší a stromeček je jejím hlavním nepřítelem, za druhé naši kocouři díky své velikosti dokáží stromek odstrojit skoro do půlky, takže neustále sbírat ze země rozbité ozdoby, a to prosím plastové! mě taky nebaví. Zrovna dneska jsem říkala kolegyni v práci, že jsem po babičce, která vánoce bytostně nesnášela, narozdíl od mé maminky, která je přímo masochisticky milovala. Akorát že kvůli Bobuli se budu muset do toho mít příští rok stromeček dokopat. Ale bude malej a nezdobenej...jen se světýlkama.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Říkal jsem si, že takový fór je třeba dotáhnout do konce, tak jsem to protáhl až do Vánoc. No a už od října jsem se těšil, že z toho - budou-li tedy letos vůbec Vánoce - musí být i blogový článek, protože takové téma každý nemá :-).

      Smazat
    2. I ty jeden ješito! ;-) :-D

      Smazat
  2. Já jsem nechával stromek nazdobeny do Tří králů... Letos je skutečně ledacos ro vráceno...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem měl stromek až do Tří králů. Jen jsem pokračoval :-).

      Smazat
  3. Spousta lidí pociťuje k vánocům nechuť, stromek nádobí kvůli dětem a hned poté jak to jde pryč s ním... U nás a pak i u mne býval tradičně di Tři králů..

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já považuji Vánoce za chutné; jako svátek jsou mi sympatické a mám rád i některé z tradic. Už se třeba těším, co letos ukáže olovo :-).

      Smazat
  4. Začínám chápat tradici balzamovačů a mumifikátorů.

    OdpovědětSmazat
  5. My teda tak zápasíme s místem, že stromeček jde pryč velice brzy - na čas zabírá plochu morčecímu výběhu a celkově je kvůli němu rošáda v obýváku tak výrazná, že nebývá na dlouho...

    Ty dva stromky vedle sebe mě pobavily, tohle se vážně hned tak nevidí :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to já mám výhodu, že tenhle kout obýváku vlastně k ničemu jinému než k Vánocům nevyužívám. Ale v předchozím bytě stromeček blokoval důležité propojovací dveře mezi dvěma obytnými místnostmi, takže se to muselo složitě obcházet, ale taky jsem to vydržel docela dlouho :-).

      Smazat
  6. Překrásné! Směju se a tleskám, :D

    OdpovědětSmazat
  7. Myslela jsem, že jsme v tomto směru tak trochu podivíni. Většinou přemlouvám dcery koncem února, aby už stromek odstrojily, že už je skoro holý. Argumentují tím, že když se rozsvítí, tak je pořád pěkný, což je nakonec pravda. Taky jsem už odstrojovaly stromek asi tři týdny před Velikonoci, ale je pravda, že ten rok byly Velikonoce obzvlášť brzy. A ty máš i ten loňský mimořádně zachovalý, nebýt zvláštní barvy, ani by to nikdo nepoznal, že je to už senior. ;)

    Píšu nadvakrát, protože se mi třikrá smazal komentář, asi jsem byla špatně přihlášená.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je lehce skleslý, čemuž se ovšem po ročním soužití se mnou není možné divit :-). Ale když to srovnám s normálním lesem, tam se dají leckdy najít mnohem horší kousky.

      Smazat
  8. Což o to, hned po Vánocích, někteří lidé vyhodí stromeček ještě o Vánocích! Kdyby si někdo 26. dal tu práci a obešel kontejnery, to by bylo hotové mezigenerační setkání :-)
    Půvabná fotografie i článek :-) A japonské panenky jsem si hned všimla!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ještěže mohu starý stromeček spálit v krbu. Kdybych ho musel vyhodit, byl bych letos asi jediný, kdo to stihl udělat ještě na Štědrý den, čímž bych nasadil notorickým vyhazovačům laťku proklatě vysoko :-).

      Smazat
  9. přeji hezké vánoce,
    my letos nejspíš zdobit nebudeme.

    OdpovědětSmazat
  10. Unglaublig👍sice skvělé originální...ale no... manželovi to ukázat nemohu...chtěl by to samé😊, jsem ráda, že naštěstí dodržuje tradice, a podle jedné se stromek odstrojuje buď na Tři krále,nebo na Hromnice. Nás se týkají Hromnice😊

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Letos byl prostě netradiční rok a příště by to už byl opakovaný vtip. Říkáš na Hromnice? Ale to je přece strašně brzy! :-)

      Smazat
    2. Pro mého manžela ano😂, pro mě tak akorát😊. Krásné Vánoce s jedličkami🍀.

      Smazat
  11. Tento rok je proste výnimočný. Krásny článok! Tiež si rada nechám ozdobený vianočný stromček doma až do Troch kráľov :)

    Ďakujeme za prianie (ospravedlňujem sa, nestihla som odpísať). Taktiež prajeme krásne prežitie sviatkov a PF 2021.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za přání z dalekých krajů. Starý vánoční stromeček mi trochu připomíná Donalda Trumpa, taky se pořád ne a ne rozloučit se svým úřadem :-).

      Smazat
  12. Tak přesně tohle jsem teď potřebovala. Nadheled, srandu a trochu toho černého humoru. Děkuji ❤️

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem moc rád, že tě příběh dvou stromečků potěšil :-). Posílám pozdravy a přání, ať se vše ubírá dobrým směrem.

      Smazat
  13. Do listopadu jsme nikdy nevydrželi, o prosinci ani nemluvě, ale do konce ledna celkem běžně, ne však snad ani kvůli prodloužení si vánoční atmosféry, ale protože se nikomu moc nechce do odstrojování, vysávání jehličí a dalších nezbytných činností, které to obnáší.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Opakovat to nejspíš nebudu. Opakovaný vtip už tolik nefunguje :-).

      Smazat
  14. Starý stromek k novému:"Ahoj, tak ty se těšíš na ozdoby, co? Jsi nějaký naducaný, to jsem zvědavý co na tebe Petr pověsí."
    Nový s úšklebkem: "Netěš se, to neuvidíš. Shoříš v krbu , budeš hezky praskat. Pár zvonečků a nějaké to světýlko mi stačí. Ty jsi suchý a co s tebou?"
    Starý stromek je chvíli tichý, ale pak se lehce zavrtí a vyhrkne:" Nevadí, je ledpší praskat v krbu, než ležet někde v chladnu na hromadě a čekat, co lidé udělají. Petr si vezme skleničku vína, sedne do křesla zadívá se na své oblíbené obrázky i památky, zahledí se do plamemů- o občas přiloží kousek mne. To je úděl dřeva, aby člověka hřálo v podobě ohně a letos je to důležité, když nemůže být ve společnosti."
    Na to již mladý stromek odpověď neměl, jen si pomyslel: "Nebude ten oheň moc pálit? A co já, jak skončím?"

    Hezké svátky a zdraví v dalším čase, pane Petře!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. S tou sklenicí vína to sedí přesně :-). Ještě přes noc můžou stromky pokecat a vyměnit si zkušenosti. A já už se těším na to sálavé teplo.

      Smazat
  15. Jinak co dodat k délce stromečku. V teplém paneláku, koberec plný jehličí- člověk dlouho nevydrží a koupí později umělý, hlavně, aby vypadal jako živý. Článek se mi moc líbil, ale to je už tradice u vás.Mějte se dobře a buďte zdráv.♥

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za přání, taky si užijte krásné svátky. Jsem rád, že vás článek potěšil, to přesně byl smysl celého tohohle dlouhého příběhu :-).

      Smazat
  16. Tak tohle je něco :-) Já už stromek třetí rok nevedu vůbec, jinak jsem vždycky dodržovala zvyk odstrojovat ho ke dni křtu Páně. Pamatuji si z dětství, že za největší exoty jsme měli sousedy, kteří vyhazovali úplně holý smrček na Hromnice, ale tohle jsem ještě neviděla :-) Přeji krásné Vánoce Tobě i Tvým stromečkům, doufám, že si ten mladý na staršího moc nedovoluje.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zatím si moc dovolovat nemůže, protože není pevný v kramflecích: Stojí vratce v hrnci, kdežto ten starý je napevno ve stojanu. Ale to se už za chvíli změní :-).

      Smazat
  17. á tak nakonec máme stromky dva. Jeden umělohmotný po manželových rodičích, již roky nazdobený, jen jsme ho vytáhli z obalu a druhý jsem udělala z větviček cedru. Budeme sice sami, bez dětí a vnuků, v jakési izolaci, či karanténě, ale děti to zvládají celkem dobře, tak jsem zdobila, vystavila různé betlémy,.... :-) á, možná ještě problikne sluníčko, než zapadne :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. U nás na chvíli sluníčko vykouklo. A když zašlo, bylo pro změnu teplo u krbu se starým stromečkem :-).

      Smazat
  18. Taky patřím do skupiny, která přivítala tento tvůj článek o starém a novém stromku, napsal jsi ho právě včas. Vtipný a s hlubokým obsahem.U nás býval stromek běžně do 20.2. - kdy má dcera narozeniny a pak jsem o víkendu rušila stromek.Jsi borec, na tento tvůj příběh zatím nikdo nemá.
    Já vypadám podobně, jako tvůj loňský stromek a taky mě ( zatím ) nikdo nevyhodil ani za nový model nevyměnil, no, ještě uvidíme.
    Krásný večer v malém lese u tebe v obýváku. Ten starší stromek opravdu vypadá lépe, než některé smrčky na Šumavě.Ani bych se nedivila, kdyby zpoza něj vykukovala liška!
    Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Liška zpoza stromečku vykukovat mohla, stačilo přeskupit fotky na parapetu. Liška je totiž na fotce Martina Stranky asi o metr vedle :-),

      Smazat
    2. No, pokud si tyto stromky necháš na Vánoce 2021, tak přidej lišku, aby byla inovace. Jiřina z N.

      Smazat
  19. Tak už vím, proč se říká veselé vánoce. Protáhl jsi to hezky, a došlo k příjemnému setkání v době, kdy ta setkání jsou omezená. Možná je i škoda ho vyhodit, příští vánoce bys měl už stromky tři :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pozdě. Dvě třetiny starého stromku se už proměnily v teplo a tu třetí to čeká zítra :-).

      Smazat
  20. Tolik jedliček, že radost pohledět!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ještě chybí strýček Jedlička, ale ten by se asi do krbu nevešel.

      Smazat
  21. Stromeček se u nás ohřeje jen do Tří králů. Protože pak ho sežerou kozy. Kdyby to bylo později, už by jim nechutnal. A co zbyde, tím topíme v kotli, takže se pro změnu pak ohřejeme my u stromečku. Ale někdy, vzácně - když je u kotle zrovna větvičkový nával - vydrží zbytek stromečku do jara a zapaluje se jím pak čarodejnicová vatra. A to je taky moc užitečné.

    OdpovědětSmazat
  22. Považuji se za člověka otrkaného, který leccos viděl, zažil a kterého na zadek jen tak něco neposadí. Ale člověk míní, a Čerf mění :), musím se přiznat, že jsem u tvého článku jen nevěřícně zírala, připitoměle se usmívala a představovala si, jak starší stromek předává zkušenosti mladšímu. Díky :).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Něco takového Čerf mění velmi rád :-). Docela by mě zajímalo, co si mezi sebou ty dva dny stromečci vyprávěli, ale to bych nesměl mít k vánočnímu bramborovému salátu kapra, ale nejmíň pohádkového hada :-).

      Smazat
  23. Článek mě inspiroval k opačném přístupu, tedy k nazdobení vánočniho stromečku a k jeho okamžitému odstrojení spolehlivě před Štědrým dnem. Doba je hektická. Maje v domácnosti předškoláka, neočekávám skutečnou realizaci a celou záležitost posunují do stavu hypotézy.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Důležitý je ten moment inspirace a nápadu, realizace už není zdaleka tak podstatná. Mimochodem, právě se nahřívám u ohně z posledních větví starého stromečku. V tomto případě je ovšem teplo o dost intenzivnější, než ve stavu pouhé hypotézy :-).

      Smazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.