pátek 29. září 2023

Okno z ložnice

Zdejší štamgasti dobře vědí, že Trojský most je jedním z míst, kam se s foťákem občas vracím, abych vyrovnal resty z předchozího focení (a vždycky se nějaké najdou). Poprvé jsem na blogu ukázal fotky z těchto míst loni v březnu, kdy jsem se tam vypravil večer, abych zachytil zajímavou noční barevnou produkci, v článku Večer u Trojského mostu a v tom článku jsem si dovolil zavěštit, že u toho moderního mostu nefotím zdaleka naposledy a že se o mých dalších spádech v této oblasti určitě dozvíte. No tak už je to tady!

Ve skutečnosti čistě bílý most už jsem od té doby zkoušel fotit všelijak, fotil jsem ho i infračerveně v plném slunci, kdy výsledkem je světlá konstrukce a (aspoň místy, protože bylo polojasno a ne zcela jasno) tmavé pozadí. Tentokrát mi bylo sympatické, že byla obloha zatažená, takže jsem si opět vyrazil zaexperimentovat za zcela jiných podmínek. Konstrukce mostu tentokrát nebyla zdaleka tolik vyhřátá a pozadí obrázku bylo oblačné, takže se nám odstíny prohodily a most vypadá za těchto podmínek - při použití stejného infračerveného filtru - o dost tmavší. Naopak, výrazně zesvětlala nejen obloha ale i řeka, což je způsobeno jednak odrazem skoro zatažené oblohy a jednak tím, že jsem nastavil polarizační filtr tak, aby nepohlcoval odlesky na hladině. Kombinací infračerveného a polarizačního filtru tedy můžete docílit opravdu různých variant výsledku. Porovnání je vidět na následujících dvou obrázcích - první jsem pořídil v plném slunci na konci letošního dubna, druhý je odpolední z minulého - zpočátku zataženého - víkendu. 

středa 27. září 2023

Ukaž mi, jak píšeš...

Svým rukopisem zdaleka neříkáme jen to, co je obsahem napsaných slov. Říkáme mimoděk mnohé o sobě, často i to, co se navenek snažíme zakrýt, utajit. Vezme-li náš rukou psaný text do ruky machr grafolog, pozná dobře, s kým má tu čest: Podívá se na sklon písma, na to, jak obloučkujeme, jak nám písmena navazují, jak děláme horní a spodní kličky, co máme pod linkou a co nad ní, v jakých místech na tužku víc tlačíme, jak do textu zapojujeme nabodeníčka a ještě spoustu dalších věcí, o kterých kdybychom věděli, že je vůbec možné je sledovat, už bychom nikdy nenapsali rukou ani seznam, co potřebujeme koupit ve večerce. Proboha, on takhle píše "cukr"? Jak váže to ošizené "er" ke směšně zauzlovanému "ká"? A kde končí smutně nedomrlé "cé" a začíná "ú". A to ani nemluvím o tom, jak "účko" není ani pořádná girlanda ani arkáda. Když takhle rozverně vypadá obyčejný "cukr", jak by asi, považte, musely vypadat třeba "brambory". 

Grafolog vezme úhloměr, do klátivých písmen textového vzorku vepíše různé osy a kóty, doplní tajuplné obrazce, písmena a čísla a na základě zvážení všech okolností vyřkne ortel: Čerf je flegmatik s cholerickými zášvihy a s veskrze racionálním pohledem na skutečnost, introvert, kterého ale občas těší být středem pozornosti, nesnáší manipulaci a slavnostní obleky, trpí chronickou zamilovaností a moc rád si pochutnává na rybách, má rád zajímavé odstíny modré barvy, jen neochotně nad sebou ztrácí kontrolu. Byl by dobrým baskytaristou (kdyby ovšem uměl hrát), zato se nehodí na účetního ani na zubaře. Jak shrnuje rychlý psychologický rozbor jedna stará (a výborná) česká komedie: "Těžká melancholie, záliba v kompotech."

neděle 24. září 2023

Nedělní miniglosy č.701

Minulá neděle se nesla v trochu slavnostním duchu, protože jsme místo běžného vydání Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", měli k dispozici speciální jubilejní číslo, které bylo rozsahem víc než desetinásobkem čísla standardního: V Nedělních miniglosách č.700 jste si totiž mohli přečíst obsáhlý výběr toho nejlepšího, co vyšlo za poslední cca 2 roky, tedy v poslední stovce vydání. Dnes se vracíme z oslav do normálního režimu, rozjíždíme osmou stovku a já jsem opravdu zvědav, jestli se nám taky podaří ji dokončit, ale to už je odvěká touha lidí nahlédnout aspoň kousek do budoucnosti, byť by to byla jen budoucnost blogová. Srdečně vítám všechny pravidelné, občasné i náhodné čtenáře u 701. čísla našeho tradičního a zároveň (doufám) i trochu netradičního nedělníku.

Od posledního "normálního" vydání Nedělních miniglos před 14 dny stihly na mém blogu vyjít tři "neminiglosové" články: Představil jsem vám podle mého názoru velmi pozoruhodnou výstavu fotografky Alžběty Jungrové I believe/Já věřím, která se koná v netradičních prostorách staré prádelny Všeobecné fakultní nemocnice u pražského Karlova náměstí. Popovídali jsme si také o hliníkových mincích vyrobených pro československou měnovou reformu 1953 v důsledném utajení v Sovětském svazu (v článku Haléře měnové reformy 1953), no a po vydatné textové náloži jubilejního vydání NMg jsme si ukázali "odpočinkové" Tři nové "říční variace", které fotívám pořád na stejném místě na levém břehu Berounky kousek za Dobřichovicemi. Z předchozího období mohu ještě jednou připomenout svůj fotografický Západočeský víkend a z hlubokého archivu dnes povytáhnu 11 let starou povídku O ztracené víle a přesně 12 let je dnes reportáži z okolí japonského Kyota Tunelem z oranžových bran

V příštím týdnu se možná podíváme, kterak mě nečekané okolnosti přivedly k pro mě velmi netradiční fotografii - téměř z oblasti sociálního dokumentu, a napadlo mě, že by bylo záhodno někdy pokračovat v kdysi rozjetém cyklu článků o tom, jak si zorganizovat vlastní fotovýstavu, nejspíš proto, že začínám být pomalu nucen - byť prozatím s dostatečným předstihem - se nad tímto tématem zase po nějaké době začít sám zamýšlet :-). Věřím, že se na těchto stránkách zase brzy setkáme a přeji všem zdejším návštěvníkům, ať se vám v příštím týdnu daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
 

čtvrtek 21. září 2023

Tři nové říční variace

Tentokrát jsem si řekl, že po té obrovité textové náloži jubilejního výběru Nedělních miniglos č.700 potřebují zdejší návštěvníci naopak něco drobného, lehkého, nad čím nebude třeba dlouze dumat a čím se nebude třeba usilovně pročítat, optimálně jen k letmému prohlédnutí pár obrázků v podobném duchu, aby bylo vidět, že k sobě patří. A proto jsem se vrátil dva týdny proti proudu času, kdy jsem se naposledy vypravil večer před západem slunce na své oblíbené místo na levém břehu Berounky kousek pod Dobřichovicemi, kde už pár let příležitostně fotím sérii Říční variace: Stále stejné místo, ale různé podmínky, různý stav vody, různé způsoby snímání. Cíl mám jasný: Připravit ucelenou sérii třiceti fotek, na kterých bude toto místo zachyceno třiceti různými způsoby, podobně jako hudební variace rozvíjejí různými způsoby základní téma. Až budu mít třicet variant, se kterými budu opravdu spokojen, práce na tomto "projektu" skončí. Což je aktuálně v nedohlednu :-).  

První dnešní variace je černobílá a použil jsem pro tuto fotku nejdelší expoziční čas, celých 9 minut . "Vypnul" jsem tu barvy, aby neodváděly pozornost od střetu linií říčního proudu a stromů stojících na pravém břehu (u Všenor)

 

neděle 17. září 2023

Nedělní miniglosy č.700 - zvláštní jubilejní vydání

Protože jsou dnes Nedělní miniglosy, svérázný blogový týdeník, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", o dost obsáhlejší než normálně (vzhledem k běžnému rozsahu by šlo vlastně o "jedenáctičíslo"), nebudu zdržovat obvyklým podrobným úvodníkem. Jen zdůrazním, že po cca 14 letech a 6 měsících jsme společně s mnoha zdejšími pravidelnými, občasnými, zřídkavými i náhodnými čtenáři dospěli k jubilejnímu 700. číslu tradičního blogového nedělníku, který specifickým způsobem reflektuje události z politiky i společnosti. Jako obyčejně jsem při této příležitosti vybral to nejlepší a nejvýstižnější z poslední stovky vydání (od srpna 2021); vybraných miniglos je nakonec 78 (z celkového počtu 684) a výsledek tvoří zvláštní zpětný průlet neobyčejným obdobím, které bylo na začátku ještě ovlivněno doznívající koronavirovou epidemií a následně bylo poznamenáno především rusko-ukrajinským konfliktem. Stejně jako tomu bylo v období covidu, neuměl jsem si do té doby vůbec představit, že by se o tak strašné věci, jakou je válka, dalo psát i v duchu "poetiky Nedělních miniglos", ale na druhou stranu je těžké se tvářit, že nic takového neexistuje. No a Nedělní miniglosy se rozhodně nechtějí vyhýbat tomu, co podstatným způsobem dotváří naše životy, to by brzo ztratily životaschopnost, a to bych byl nerad.  Přeji tedy příjemné počtení a připomenutí toho, co se vše odehrálo v posledních dvou letech, budu se těšit, že si budeme moct dělat zde na blogu legraci z méně vážných věcí a děkuji všem návštěvníkům za jejich čtenářskou vytrvalost i za nápadité komentáře, které často základní text objevným a originálním způsobem dotvářejí. Moc si vážím toho, že se tu můžeme každou neděli touto zvláštní formou setkávat. 

Držím všem palce, buďte zdrávi a dobře naladěni a hlavně ať vás neopouští smysl pro humor, protože je to, myslím, ta nejlepší možná výbava i do náročných období. Věřím, že se tu opět brzy potkáme a přeji všem zdejším návštěvníkům, ať se vám v příštím týdnu daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli. Ještě jednou všem díky a přeji krásné dny pozdního léta.

Pozn.: Dnešní jubilejní číslo samozřejmě přidám od příští neděle k předchozím šesti podobným jubilejním vydáním, která dávám na konec každých Nedělních miniglos pro případné nové čtenáře nebo pro ty, kteří by si chtěli připomenout vybrané starší kousky.
 

pátek 15. září 2023

Haléře měnové reformy 1953

Letos na přelomu května a června uplynulo kulatých 70 let od komunistické měnové reformy. Její příprava i systém utajení (znáte to, u nás se všechno hned rozkecá) byly svým způsobem jedinečné, byť v důsledku tato akce ožebračila spoustu lidí a dokonce vyvolala první masivnější protirežimní nepokoje (např. v Plzni) v "lidově-demokratickém" (rozuměj komunistickém) táboře. Dohromady je to komplexní historické, sociologické, politologické i ekonomické téma, které by vydalo na několik disertačních prací, natožpak odlehčených blogových článků. Nemám zdaleka takovou ctižádost a ani potřebnou erudici, abych se do něčeho takového pustil. Můžu ale něco říct k jednomu dílčímu tématu, které přispělo jako jeden z mnoha dílků do celkové dobové skládanky: Jak byla vyrobena sada úplně nových mincí, které po vyhlášení reformy nahradily doslova ze dne na den (no dobře, tak ve skutečnosti "ze dne na čtyři dny", protože základní výměna hotovosti probíhala první čtyři červnové dny) předchozí ražby? Zároveň se zmíním o několika zajímavůstkách, které jsou s těmito ražbami spojené a které možná nejsou všeobecně tak známé. 

Tak tady máte kompletní sadu všech mincí, které zahájily svou celkem dlouhou kariéru právě úderem 1. června 1953. Pěkně zleva doprava haléř, tříhaléř, pětihaléř, desetihaléř a pětadvacetihaléř, všechno poctivě ročník 1953, abyste si nestěžovali na nedostatečnou autenticitu. 

 

úterý 12. září 2023

Alžběta Jungrová: I believe/Já věřím

Na tuhle výstavu jsem se těšil dlouho, protože v poslední době tvorbu pozoruhodné fotografky Alžběty Jungrové trochu sleduji, takže mi bylo jasné, že to bude výstava neobyčejná. Neobyčejná je už prostředím, kde jsou fotky vystavené: Ve staré a již nefunkční prádelně Všeobecné nemocnice v Praze. Ostatně není to tak dávno, kdy jsme si celou nemocniční čtvrť kolem Karlova náměstí detailně procházeli s Pražskými domy a na starou prádelnu v bezprostředním sousedství velkého klasického komína taky přišla několikrát řeč. Výstavu fotek byste tu asi neočekávali, ale vlastně proč ne? Dávno se tu už nepere, přitom prostředí je originální, prostor obrovský - vejde se toho sem opravdu hodně a ve velkých formátech - a světlo za jasného letního časného odpoledne opravdu všudypřítomné a výrazně se spolupodílející na kouzlu téhle expozice. A do toho samozřejmě vstupuje prostředí specificky industriálního interiéru s kilometry potrubí různé tloušťky, zářivkami, starými hodinami, na kterých bylo vždy vidět, kolik ještě schází do konce nelehké šichty, i výstražnými nápisy typu "Nepovolaným vstup zakázán" nebo "Uzávěr TUV". 

neděle 10. září 2023

Nedělní miniglosy č.699

Vždycky, když se začíná chystat jubilejní a tradičně notně rozšířené číslo Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", říkávám si, že příští kulaté číslo už prostě nemůže vyjít, protože by to obnášelo přibližně další dva roky se stovkou nedělí, což už nemůže za žádných okolností klapnout. No vida, a jestli mě do příštího víkendu nesežere dvouocasý šavlozubý tygr nebo mi pod nosem nevybuchne zbloudilý rusko-iránský dron, tento čas už posedmé v historii NMg nastane. Dnes však ještě srdečně vítám všechny pravidelné, občasné i náhodné čtenáře u zcela nejubilejního 699. čísla našeho tradičního a zároveň (doufám) i trochu netradičního nedělníku, a věřím, že to bude pro slavnostní miniglosovou hostinu o příštím víkendu dobrý předkrm.

Od minulého vydání Nedělních miniglos na mém blogu stihl vyjít jediný článek, který nese název Západočeský víkend a je fotoprůřezem jednoho z mála víkendů, jež nakonec Nedělními miniglosami korunovány nebyly. Z předchozího období ještě jednou připomenu článek o jednom konkrétním dopadu změny politického klimatu na začátku 90. let - O odtesaném nápisu, a fotoreportáž z obrovité budovy bývalého Ústředního výboru Komunistické strany Československa, kde se nedávno konal "večer otevřených dveří" jako připomínka událostí ze srpna 1968. Do sklepního archivu jsem si tentokrát zašel pro japonskou fotoreportáž z návštěvy U císaře v paláci, kterou jsem si na vlastní kůži vyzkoušel v Kjótu v září 2011, a protože jsem právě nedávno četl na blogu cosi o vílách, cestou jsem ještě přibral 11 let starou povídku O ztracené víle.
 

středa 6. září 2023

Západočeský víkend

Ještě v srpnu jsem absolvoval jeden prázdninový nabitý víkend s výjezdem na Plzeňsko. V Plzni jsem měl v pátek schůzku s člověkem, který by si rád do své kanceláře pořídil velkou zvětšeninu některé z mých fotografií (ó, jak neobyčejně vytříbený vkus!). Pak jsem na sobotu odjel do Staňkova a v neděli jsem pro změnu navštívil chotěšovský klášter, abych si udělal přesný obrázek o tom, jak může vypadat moje budoucí výstava v těchto prostorách. Domů jsem se dostal až v neděli pozdě večer, což byl mimochodem jeden z důvodů, proč jsem na ten víkend vyhlásil prázdninovou přestávku Nedělních miniglos. V dnešním článku vám ukážu pár fotek z těch dní, třeba se vám některá zalíbí.  

Z plzeňského pátečního odpoledne mi kromě námětu k nedávno zveřejněnému článku  O odtesaném nápisu zůstal ve fotoaparátu i obrázek cyklisty projíždějícího pod jedním z plzeňských mostů přes řeku Radbuzu. Tedy, ono mi takových cyklistů zůstalo ve fotoaparátu asi dvacet, protože jsem si usmyslel vyfotit cyklistu ve viditelném pohybu, kterak projíždí úzkým osvětleným pásem a pro to bylo zapotřebí více pokusů. Sice prostředí pod mostem nebylo zrovna příjemné a inspirující, ale přesto jsem tam strávil asi půlhodinku při čekání na další projíždějící. Tento sportsmen se rozmazal právě tak, jak jsem si představoval, aby celek stále ještě tvořil cyklistu, ale jednotlivé díly už ho izolovaně příliš nepřipomínaly.

neděle 3. září 2023

Nedělní miniglosy č.698

Ještě s notně ovíněnou hlavou po včerejších Dobřichovických vinařských slavnostech se pouštím do prvních zářijových Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu". Školáci i učitelé už odpočítávají poslední minuty do zahájení nového školního roku a já oběma skupinám přeji, ať je to rok dobrý a efektivně využitý. Kdoví, třeba i Nedělní miniglosy v něm budou občas přispívat k tomu, že se na svět kolem sebe usmějí víckrát než by tomu bylo bez nich. Každopádně srdečně vítám všechny pravidelné, občasné i náhodné čtenáře u dnešního 698. čísla našeho tradičního a zároveň (doufám) i trochu netradičního nedělníku.

Od minulého vydání Nedělních miniglos na mém blogu vyšly dva nové články: Prvním bylo haiku Mejdan v lapidáriu, druhým pak vzpomínka na jeden z konkrétních dopadů změny politického klimatu na začátku 90. let, doprovozená aktuální fotografií - O odtesaném nápisu.  Z předchozího období ještě jednou připomenu  fotoreportáž z obrovité budovy bývalého Ústředního výboru Komunistické strany Československa, kde se nedávno konal "večer otevřených dveří" jako připomínka událostí ze srpna 1968. Nad rolí náhody ve fotografii jsem se trochu zamyslel na konkrétním příkladu v rubrice Fotolaboratoř - v článku O srdci ze zapadajícího sluníčka a divoké Šárce. A z hlubokého vychlazeného archivu tentokrát povytáhnu na sluníčko pět let starou básničku Staroměstská noc a japonskou fotoreportáž z návštěvy U císaře v paláci, kterou jsem si vyzkoušel v Kjótu v září 2011.
 
Je to pro mě neuvěřitelné, ale opět se přibližuje velké jubilejní vydání Nedělních miniglos. Ještě příští neděli vyjdou NMg normálně, ale za 14 dní dostanete jako už tradičně (viz odkazy na konci článku) opět větší porci miniglos vybraných jako ty nejlepší a snad i nejvtipnější z minulých 99 čísel. Tak už se těším, jak si zpětně přečtu všechna vydání za poslední cca dva roky a vyberu pro vás podle svého nejlepšího uvážení ty příspěvky, nad kterými snad bude možné se i s odstupem pousmát. Věřím, že se tu opět brzy potkáme a přeji všem zdejším návštěvníkům, ať se vám v příštím týdnu daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
 
 
 
 
V Berlíně musely zasahovat policejní a záchranářské vozy poté, co se několik klimatických aktivistů z hnutí Last Generation, kteří se ze zvědavosti účastnili speciálního zážitkového retro kurzu "Jak napsat a odeslat rukou psaný dopis", omylem přilepilo k olíznutým známkám.
----------------------
Karibský ostrov Anguilla nečekaně hospodářsky těží z toho, že kdysi získal na internetu doménovou koncovku .ai, což je dnes po mnoha letech velmi ceněná adresa kvůli intenzivnímu rozvoji umělé inteligence (AI). Česká vláda proto dala v rámci dalšího snižování rozpočtového dluhu úkol ministerstvu zahraničí najít pro umělou inteligenci takový celosvětově přijatelný název, který bude mít zkratku CZ.
----------------------
Vyjednavači koalice a opozice na společné tiskové konferenci oznámili průlom ve společných jednáních: Poprvé za dobu společné existence se totiž na jednom projednávaném bodu bez výjimek, vzájemných obstrukcí a dalších podmínek shodly: Úplný souhlas nalezli po několikaměsíčním tvrdém vyjednávání na tom, že při první příležitosti zruší všechny reformy, které za dobu svého vládnutí druhá strana přijme.
----------------------
Společný ekonomický tým ministerstva financí a ministerstva obrany informoval média, že připravil nový model spolupráce s některými zeměmi, na jejichž území právě probíhá válečný konflikt: "Plán je zcela jednoduchý a pozoruhodně ekonomicky vyvážený," uvedl šéf týmu poradců: "Do míst bojů budeme našim spojencům dodávat pro jejich zbraňové systémy ochuzený uran a na oplátku bychom měli získat  ochuzený státní rozpočet."
----------------------
Italští archeologové oznámili, že ve starém archivu poblíž Palerma možná nalezli jedinečný písemný záznam o dosud nejstarším důkazu počátků digitalizace přibližně ze čtvrtiny 13. století, tzv. Zlatou nulu sicilskou. Je ovšem pravda, že archivní záznam je místy velmi špatně čitelný, takže se může jednat i o Zlatou mulu, což se zdá být v tomto povýtce zemědělském kraji pravděpodobnější, nebo - vzhledem k dlouhé místní tradici péče o rodičky v průběhu těhotenství - dokonce o Zlatou dulu sicilskou.
----------------------
Národní protidrogová centrála mimořádným zásahem zrušila několik zákonů přijatých v posledních měsících Poslaneckou sněmovnou a Senátem, protože má důvodné podezření, že jde o mezinárodními úmluvami zakázané produkty z nezralých makovic.
----------------------
Ministerstvo školství po jednání se zástupci komise pro rovné příležitosti nařídilo, aby se kromě tradiční verze písničky Kočka leze dírou, pes oknem, ve školách učila i alternativní verze Kočka leze oknem, pes dírou, aby aspoň v hodinách hudební výchovy nebyly dětem odmalička vštěpovány nebezpečné stereotypy.

 
Chcete-li si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co dosud za více než 14 let v Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst následující jubilejní výběry:
 
Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.