Nedělní miniglosy č.350

Jen pár dní poté, co Nedělní miniglosy v pondělí 22. února oslavily přesně sedm let od svého prvního vydání, přichází jubilejní 350. číslo, ve kterém - jak už se stalo v NMg tradicí - nejsou žádné nové aktuality z politického a společenského dění, ale jde o čistě subjektivní autorský výběr toho nejlepšího, co jste si mohli v číslech 301 až 349 přečíst (původně jsem vám sliboval výběr 20 kousků, ale je jich o něco víc, tak se zeptám jako u řezníka: Můžu to tak nechat? :-)) . Samozřejmě, některé glosy do určité míry "morálně zastaraly", jiné se, myslím, drží docela ve formě i s časovým odstupem, to už posoudíte vy. Každopádně vám všem jako pravidelným, občasným nebo náhodným čtenářům děkuji za vaše návštěvy a vaši neutuchající přízeň a těším se na další setkávání s vámi nad lehce úsměvně pokřiveným pohledem na okolní dění, který - aspoň doufám - už je pro Nedělní miniglosy typický :-).

Při příležitosti masopustu jednalo vedení vládního Hnutí ANO s představiteli katolické církve. Obě strany se dohodly, že církevní restituce budou nerušeně pokračovat, když církev věřícím jako postní jídlo oficiálně povolí vodňanské kuře. (NMg č.301)

O šproších a šprošáčatech

Čas od času jsem konfrontován s různými drby ze strany svých známých, drby takového druhu, že pouze nad nimi gentlemansky pozdvihnout obočí se zdá být přece jen příliš tlumená reakce. Řeknu-li to natvrdo, od pohledu jde o tak neskonalý kec, až naslouchající jen nevěřícně hekne, že někdo něčemu takovému může uvěřit. Samozřejmě, různé ty standardní a oblíbené spiklenecké teorie dominují; ano, z letadel nás po celé dny vytrvale práškují, abychom byli jen spokojené ovce, sami jsme si zbourali věže World Trade Center, evropská sebedestrukce islamistickou vlnou je řízena vychytralým tajným plánem na záhubu Evropy, Elvis Presley byl znovu po letech spatřen živý a mladý jen kousek od Říčan a další podobné hovadiny, které jsou vytrvale recyklovány různými bulvárními tiskovinami a slaboduchými spikleneckými weby, skoro tak často jako neodbytně děsiví "Mistři televizní zábavy" ve víkendové veřejnoprávní televizi. Když takovému hlasateli tajných světových pravd namítnu, že jde podle mého názoru o blbosti, které slouží jen k tomu, aby měl mozek falešný pocit, že nad nimi přemýšlí, a je víceméně škoda námahy si je byť jen pamatovat, v takovou chvíli často tajnosnubný mluvčí pokrčí rameny a řekne: "Znáš to - na každém šprochu pravdy trochu!"

Hmmmm, není mnoho českých úsloví, která by mě tolik nadzvedávala a vytáčela do vrtule, jako právě toto! Kdyby tento výrok platil, bylo by totiž z definice "něco pravdy" i na té nejčistší lži, protože právě z prstu vycucané načančané lži se často těmi na pohled pěkně učesanými a slušně oháknutými šprochy stávají. "Já vím, že ten herec asi ještě neumřel, když hrál včera představení, ale na té jeho smrti nejspíš něco bude, když už se to o něm nějaký ten pátek povídá! Třeba včera v divadle hrál jeho dvojník, ne? Přece, na každém šprochu…"

Nedělní miniglosy č.349

Především mezi křížovkáři nesmírně oblíbená běloveská kyselka IDA obsahuje podle hygieniků asi 50x větší množství arzénu, než povolují české hygienické normy, takže její pravidelné pití i pravidelné luštění křížovek, které IDU obsahují, může přivodit značné zdravotní potíže. Starosta obce, kde nebezpečný neupravovaný pramen vyvěrá, řekl Nedělním miniglosám, že znovu zavést dřívější postup odstraňování nebezpečné příměsi by bylo příliš nákladné, proto bude stačit varovné přejmenování kyselky na nový název EDA, což je zkratka pro Extrémní Dávku Arzénu. Preventivní žalobu na rizikového EDU již ovšem podala Marie Kyselková za poškození dobrého jména a myšího kožíšku, a rovněž Maryša s Vávrou a Franckem za nedovolený zásah do autorských práv.

----------------------

Za jízdu bez řidičského průkazu bude možné podle nových pravidel udělit pokutu až 75 000,- Kč, protože dřívější trest v podobě okamžitého zabavení řidičského průkazu se během několika let testovacího provozu neosvědčil.

Gravitační haiku

Fyzikové bádající v amerických výzkumných laboratořích ohlásili převratný objev: Potvrdili totiž existenci tzv. gravitačních vln. Toto téma se mi zdá tak zásadní, že si určitě vbrzku zaslouží speciální podrobnější článek. Na druhou stranu ale jde jen o to, že bylo konečně potvrzeno, co Albert Einstein teoreticky předpověděl už před sto lety a každý člověk, který byl někdy doopravdy zamilovaný, prakticky zažil a zažívá: Vzájemná přitažlivost dokáže zaplnit svým působením celý svět a šíří se prostorem zcela bez ohledu na překážky! Jako malý předkrm před speciální úvahou si dnes dáme na počest tohoto nádherného principu aspoň malé haiku:

Gravitační haiku

I po stovkách let

mrknutí tvého oka

můj vesmír rozvlní.

Tři jednoduché otázky pro správce Autorského klubu

Nemám ve zvyku psát speciální nezáživné články, které se týkají vnitřních blogových záležitostí. Nemám času tak docela nazbyt a vážím si každého okamžiku, který si můžu dovolit věnovat nějaké tvůrčí činnosti. Většinou - chci-li se k něčemu vyjádřit, vystačím si buď s komentáři k jiným článkům, nebo si o kýženou informaci prostě napíšu. Vzhledem ke zdejší "firemní kultuře" se ale dnes chci dotknout jednoho interního blogového tématu veřejně (omlouvám se tímto lidem, kteří s blog.cz nemají nic společného, tento článek můžete s klidným svědomím přeskočit). Tím tématem je aktuální dění v Autorském klubu a troufám si k němu napsat pár slov, přestože již přibližně měsíc členem klubu nejsem. Ba dokonce právě proto!

Přibližně před měsícem jsem byl totiž vyřazen se seznamu členů klubu - a jak se ukázalo, nebyl jsem sám. Nikdy jsem průběžně aktuální seznam členů nekontroloval a o svém vyřazení bych se nejspíš nějakou dobu ani nedozvěděl, kdyby mne na to kolegové blogeři neupozornili. Byli jsme totiž vyřazeni potichu, bez jediného slova upozornění nebo vysvětlení, bez jakékoli změny pravidel klubu. A protože oprávnění k takovému vyřazení má jako správce AK Standa, předpokládám, že nás nevyřadil zásah žádného tajuplného hackera, nebo libůstka mimozemšťanů, ale právě Standa. No a přesně od toho okamžiku se pokouším dostat vysvětlení tohoto kroku.

 

Nedělní miniglosy č.348

V České republice podle Českého statistického ústavu klesá již několik let počet vepřů. Podle demografů se však není čeho obávat, protože je tento pokles průběžně kompenzován pravidelným růstem počtu prasat z řad lidí. "Podobný bezproblémový postupný proces očekáváme i u hovězího dobytka," řekl nám mluvčí ČSÚ, "jen zatím nevíme, kdo vyrovná klesající počty chovaných nutrií."

----------------------

Aby odčinil problémy, které nadělal svou veřejnou upovídaností v kauze miliónového výkupného za dvě unesené Češky, chystá se prezident Zeman sám nechat zajmout některou z blízkovýchodních extrémistických organizací. "Jako obyčejně se ze strany pana prezidenta jedná o mimořádně chytrý až geniální tah," ohodnotil odvážný krok hlavy státu premiér Sobotka. "Je totiž pravděpodobné, že po několika měsících nepřetržité společnosti pana prezidenta a jeho nikdy nekončící řady moudrých a přitom vtipných bonmotů v různých jazycích budou extrémisté ochotni zaplatit českému státu jakoukoli cenu, jen aby ho mohli vrátit."

K neslavenému svátku

Srdcovým esem

zapálím v okně další svíci,

pak v šeru popaměti

napíšu ti pár zrýmovaných řádků

a polibek k nedělnímu svátku

šeptem ti pošlu po Měsíci.

Kočár s labutěmi

po důvěrně známé hvězdné trase

snad dárek doručí ti

a jaro na můj pokyn němý

sešle ti navrch do náruče

nejvoňavější čerstvou kytku.

Svátek je sice bez přípitku,

ale i potmě moje slunce svítí.

Srdcové eso

pro ně dál i v mrazu tluče.

Václava Jandečková: Kauza Jan Masaryk (nový pohled)

V knížce, o které dnes píšu, se spojila dvě pro mne moc zajímavá témata: Za prvé je to lokální historie okolí Domažlic, protože jsem domažlickým rodákem a moje rodina už mnoho generací žije v městečku Staňkov kousek od Domažlic (pravidelní návštěvníci např. vědí, že právě ze zahrady mých rodičů ve Staňkově pocházejí fotky z mého cyklu Kouzelná zahrada), za druhé mě již řadu let zajímají okolnosti smrti Jana Masaryka. Pamatuji si, že už jako výrostek jsem o tomto tématu četl jakýsi článek v pietně uchovávaných časopisech z roku 1968, kdy se dalo po dlouhé době poprvé (a opět na dlouhou dobu naposledy) otevřeně psát i o kontroverzních tématech, což samozřejmě smrt populárního politika a syna prvního čs.prezidenta, navíc těsně po komunistickém puči v roce 1948, byla. Navíc mne i z rodinných důvodů zajímá období komunistického převratu a dění ve stalinistickém období našich dějin, protože můj dědeček byl - jak zdejší vytrvalí čtenáři vědí třeba z mých reportáží z Jáchymovska z léta 2013 (viz např. článek Jáchymovské lágry) - rovněž jedním z mnoha vězňů padesátých let.

 

Nedělní miniglosy č.347

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se pro Nedělní miniglosy vyjádřil, že Česká republika v případu propuštění Alího Fajáda, jehož vydání kvůli podezření z terorismu požadovala americká strana, v žádném případě nepochybila: "Nijak jsme se nezpronevěřili proklamované zásadě že s teroristy se nevyjednává, protože jsme libanonské straně kývli hned na první nabídku!"

----------------------

Podle čínského kalendáře vstupuje svět do roku Opice, devátého znamení čínského horoskopu. V reakci na to zvýšily svou kapacitu všechny české záchytky.

Štěpánka Šimlová - Léta levitace v Colloredo - Mansfeldském paláci

Máte rádi moderní výtvarné umění? Nebo vás zajímají i pražské památky, které dlouho nebyly veřejně přístupné? Pokud aspoň na jednu z otázek odpovídáte kladně, mohla by vás zaujmout návštěva Colloredo-Mansfeldského paláce, kde právě probíhá zajímavá výstava děl výtvarnice a vedoucí katedry fotografie pražské FAMU Štěpánky Šimlové. Kdo na můj blog chodí delší dobu, mohl zaregistrovat, že už jsem kdysi psal o jiné výstavě této nepominutelné postavy české výtvarné scény (článek Štěpánka Šimlová - Jdi a nestřílej). Kromě jejích osobních výstav se navíc každý rok chodím "fotograficky nakopnout" (a jindy zase rozčílit :-)) na výstavy jejích studentů, abych věděl, jak právě teď fotografii vnímají mladé nadějné oči, a taky abych si poznamenal některá jména, po jejichž fotkách se v budoucnu budu pídit, abych viděl, kam se který talent posunul.

 

Pod Tetínem - Řeka nebo oblaka?

O víkendu jsem se vypravil s fotografickou plnou polní k Berounce pod Tetínem. V korytě řeky je tam totiž malý ostrůvek, před kterým se tok řeky ohýbá a vytváří na některých místech hladiny zajímavé proudění. No a protože bych potřeboval ještě tak dvě až tři nové slušné fotky tekoucí vody formátu "na výšku" (jako na potvoru mám skoro všechny lepší fotky na šířku, což prostorám, kde by měly fotky viset, bohužel nevyhovuje), myslel jsem si, že bych mohl vyfotit něco použitelného.

Bohužel, asi dvouhodinové focení nepřineslo žádné fotky podle mých představ. To nejlepší, co jsem na bahnitých březích řeky vyfotil, paradoxně s řekou vůbec nesouvisí. Když už byla obloha zatažená hutnými mračny, takže světlo nebylo nic moc, zkusil jsem ze zoufalství namířit objektiv právě k obloze a vyšly dva velmi podobné záběry, které jsem při převodu z infračerveného formátu upravil do jiného barevného ladění. Obě fotky se ovšem zásadně liší použitou kombinací expozice - clona - ISO, nejde tedy o dvě variety stejné fotky, jak dnes bývá u počítačových fotoexperimentátorů častým zvykem. Takové "namnožení" variant téže fotky se osobně snažím nepoužívat, protože si myslím, že každá fotografie si zaslouží svou jednoznačnou podobu, kterou pro ni fotograf při její přípravě vybere jako nejlepší nebo aspoň nejpříhodnější.