Labutí písně o babím létě
zpívané barytonem jehličí z modřínů
a žaludového deště
v duhovém akordu barev
znějí a opalují se
na paletě.
Skryti pod peřinou barevného listí,
po proudu přízemních mrazíků
pošleme láhev se vzkazem
ohluchlým trosečníkům;
jedinou větu
VŠEM, VŠEM, VŠEM,
všem opožděným běžcům
labyrintem končícího léta:
JEŠTĚ JSME TU!
Jak je v kraji zvykem,
slunce odplouvá za horizont světa
do mlhy vesmírného Styxu
s mincí naděje pod jazykem.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.