Věčná paměť ?

Na tento týden jsem si pro vás připravil pár fotek z Olšanských hřbitovů, aniž bych tušil, že tématem týdne bude tentokrát právě Hřbitov. A proto kromě úterního standardního článku na toto téma přidávám ještě "fotočlánek" maličko se dotýkající záležitostí věčných. Podívejme se tedy, jak krátkodechá umí být tzv.věčná paměť a věčná památka, když se poměří se skutečnou věčností.

 

 

 

 

 

Stará fotografie je nadále ostrá, podoba zůstala zachována. Pro koho asi?

 

Pouhých sto let stačí a ze starého puzzle zbylo jen pár dílků.

 

Jedna fotografie přetrvává, dvě (snad rodiče té ženy?) už svůj závod s věčností vzdaly.

 

Jak praví jeden starý kreslený vtip: Někde to tady musí být - byl tam nápis "Nikdy nezapomeneme!"Čas má ve hřbitovní flóře výkonného pomocníka v zahlazování svých činů.

 

Hmotné zpodobnění božské podstaty zatím odolává. Ale nebude dlouho trvat a zbude jen ona božská podstata. Aspoň optimisti se někdy k takovému názoru přiklánějí.

 

Při té přehlídce výsledků souboje paměti se zapomněním mne (naprosto nepatřičně ovšem) napadá, jak si v podobné líté řeži s časem bude stát oněch neuvěřitelných 30 miliónů článků publikovaných na tomhle blogu. Myslíte, že z některého z nich zbyde za sto let aspoň ulomená hlava? Anebo třeba jedna digitální jednička či nula?