Tajemné válečky u Karlova mostu

V rubrice Pražské drobnůstky už jsme několikrát zavítali na Kampu a ke Karlovu mostu. Dnes se podíváme na dům přímo u schodů, které vedou z Kampy na Karlův most. Říká se mu Dům U obrázku Panny Marie a je z mostu krásně vidět ve dne i v noci. To hlavní, co je vidět a co vzbuzuje pozornost, je balkónek, na který vedou malá půdní dvířka. Na balkóně je ozdobné kovové zábradlí s lampou, ve které svítí věčné světlo, obraz Panny Marie krytý stříškou, na policích jsou květináče s květinami a vedle obrazu visí dva zvláštní dřevěné válečky.

Nejdříve pár slov k tomu hlavnímu - tedy k obrazu Panny Marie s Jezulátkem, podle kterého se dům jmenuje. František Ruth ve své Kronice královské Prahy ze začátku 20. století píše, že obraz prý připlul při velké povodni v roce 1784. Tehdejší majitel domu obraz zachránil z rozbouřených vln a umístil ho do domovního štítu. Pověst praví, že kdo se k obrazu pomodlí, tomu se splní vyřčené přání. No, znáte mne, pokud jde o splněné přání, nikdy neodmítnu podobné pověsti vyzkoušet, tím spíš, že do letošního jara jedno opravdu velké a důležité přání mám.

O jedničkářích

Byli jste (nebo dokonce ještě jste) jedničkáři? Já jsem jedničkářem býval na základní škole, nicméně na gymnáziu už jsem přešel do volnějšího režimu života na věčném pomezí mezi jedničkami a dvojkami, a protože se tento režim osvědčil, ponechal jsem si ho i pro školu vysokou. Od té doby ovšem tápu, protože nevím, jestli bych dokázal být ještě někdy jedničkářem. Paradoxně bych jím nejspíš nebyl ve svých vlastních hodinách v době, kdy jsem učil, protože jedničkář v mých předmětech musel bejt fakt dobrej a povedlo se to jen sem tam někomu! Jedině snad - že bych znal předem své otázky, což se při podobném střetu zájmu rozhodně úplně vyloučit nedá.

Ani nevím, kolik bych takových jedniček musel mít, abych se mohl považovat za jedničkáře, a z čeho všeho by jedničky měly být. Musel bych asi zvládnout nějaké ty jazyky, přihodit matematiku, různé přírodní vědy, historii a zeměpis, vědy společenské (nevím, nevím, jaké by v nich měli vyučující pochopení pro mé Nedělní miniglosy), bylo by nutné přihodit tělocvik (huffff, to na jednušku tedy nevypadá!), možná výchovu výtvarnou a hudební a nejspíš i něco zavánějící ekonomikou či marketingem, kdoví. Když to všechno sečtu a zaokrouhlím, nejspíš by jedniček muselo být tak čtrnáct, patnáct, abych se mohl považovat za jedničkáře.

 

Nedělní miniglosy č.302

Po soudcích, kteří jsou připraveni vést spory o výši svých platů, chtějí doplatek za ušlou mzdu v minulých letech i kominíci. "I kdybychom pominuli nevyplacené příspěvky za práci ve výškách při vymetání komínů, musíme vzít v potaz, že nosit v této zemi lidem štěstí je čím dál náročnější," vysvětluje jeden ze signatářů kominické petice za zvýšení platů. "Navíc příplatek za nošení štěstí a "knoflíkovné" nebylo valorizováno již několik desítek let!" Česká vláda zpětné doplacení části kominických mezd nevyloučila, připustila ale, že celá rezerva státního rozpočtu padne na uspokojení soudců, takže dlužné prostředky budou nejspíš kominíkům muset být vyplaceny ve speciálních poukazech na štětky.

-----------------------

Informace o úspěšných testech nové vakcíny na spavou nemoc vyvolávají v celém světě velké očekávání. V České republice již učinila předběžnou objednávku velkého objemu vakcíny organizace Lékaři bez hranic a srovnatelný objem si rezervovalo i předsednictvo TOP09.

 

Jeptiška

V posledních týdnech jsem začal čas od času psát pro jednu malou, roztomilou a v budoucnu určitě velmi zvídavou osůbku kratičké jednoduché textíky, u kterých bych byl rád, aby se trošku rýmovaly, aby svou komplikovaností neodrazovaly děti, ale přitom aby si v nich něco našli i dospělí. Tyhle drobnůstky většinou vznikají v nějakém dopravním prostředku - ve zpožděném vlaku, v narvaném autobusu uvízlém v dopravní zácpě, nebo při čekání na tramvaj, během pár minut, takže nečekejte žádné velké umění, ale jen - maličkosti. Nedávno založená stejnojmenná rubrika, ve které je zatím jediný osamocený kousek (Hořký konec milovníka módních výstřelků), je pro podobné droboučké a lehké rýmovánky úplně akorát.

Jeptiška

Když se mi zjevila v kostele,

vypadala trochu při těle.

Drcnul jsem jí lehce do bříška

a ona v něm měla

........................Ježíška.

O informačním paradoxu

Na první pohled by se zdálo logické, že čím více informačních zdrojů má člověk k dispozici, čím více různých pohledů na věc může vzít v úvahu, tím lépe může profilovat vlastní názor na dané téma. Dalo by se proto říct, že internet jako informační zdroj by tedy měl být neocenitelným darem pro všechny, kteří si chtějí na danou věc udělat co nejobjektivnější názor. Poslední dobou si ale ze svých občasných toulek různými internetovými diskusemi odnáším pocit, že výsledek je paradoxně přesně opačný. Jako kdyby od určité informační úrovně platilo, že čím více je k dispozici různých informací, pohledů a stanovisek, tím neochvějnější a nevyvratitelnější jsou názory diskutujících. Toto tvrzení - uznávám, že poněkud zjednodušené, ale myslím, že mající určitou oporu ve skutečnosti - si nejspíš nechám zaregistrovat pod nějakým pěkným marketingovým názvem - třeba Vápeníkovo informační paradoxon :-).

 

Nedělní miniglosy č.301

Milí čtenáři, po speciálním jubilejním třístém čísle, ve kterém jsme si minulý týden připomněli 50 vybraných miniglos z posledních dvou let vydávání našeho tradičního týdeníku, se dnešním 301. číslem vracíme k běžnému rytmu pěti miniglos týdně. Věřím, že Nedělním miniglosám zachováte věrnost i poté, co příští neděli oslavíme šest let od vydání úplně prvního čísla. Děkuji za vaši přízeň a těším se na další setkávání s vámi nad lehce úsměvně pokřiveným pohledem na dění v naší zemi a občas i v zahraničí :-).

----------------------------------------

Poté, co se začalo proslýchat, že by Miroslav Kalousek mohl jako finanční expert jet do Řecka radit nové řecké vládě v ekonomických otázkách, byl vyloučen z Asociace českých sov. "Pan Kalousek má velmi špatnou pověst, což se nepříjemně odráží i v tom, jak jsou veřejností vnímáni třeba obyčejní slušní puštíci, kulíšci nebo výři," řekl nám předseda asociace Jiří Pálený. "Nechci sýčkovat, ale pokud pojede pan Kalousek do Řecka, a byl by přitom nadále členem naší asociace, mohlo by to být interpretováno jako nošení sov do Athén." Podle dobře informovaných zdrojů by uvolněné místo v asociaci mělo být nabídnuto Ladislavu Chudíkovi.

 

Pomůžete mi s výběrem fotky?

Za normálních okolností se skoro nezúčastňuji fotografických soutěží, minulý týden jsem ale objevil zadání soutěže, které mne zaujalo: Jde totiž o soutěž fotografií z Japonska, které jsem měl příležitost během dvou svých cest projet a navštívit mnoho zajímavých míst. Cílem soutěže je podle zadavatele najít neotřelé motivy nafocené v Japonsku, přičemž hlavním požadavkem je vyhnout se běžně foceným turistickým památkám. Ze svých zásob japonských fotek jsem vybral čtyři kandidáty, za které se jako fotograf nestydím. Každý z nich do určité míry splňuje a do určité míry nesplňuje to, co bych od ideální fotky do podobné soutěže očekával. Mám možnost do soutěže poslat dvě fotografie a potřeboval bych se s vámi - pravidelnými i náhodnými návštěvníky svého blogu - poradit, které by to měly být - mimo jiné i proto, že finále soutěže se odehraje (jak už se to stává v poslední době neblahým zvykem ve většině soutěží) formou "klikacího" hlasování na internetu.

Budu tedy velmi rád, když mi za sebe zkusíte poradit: Kterou z uveřejněných fotek bych podle vašeho názoru měl poslat do soutěže?

 

Nedělní miniglosy č.300

Třetí velká "bestofka" v historii Nedělních miniglos je zde! Jubilejní třísté číslo blogového týdeníku totiž oslavíme stejným způsobem jako sté a dvousté - výběrem z poslední stovky vydání. Prošel jsem si poctivě všech 496 miniglos z čísel 201 až 299 a vybral jsem pro následující výběr 50 z nich jako ukázku, co se všechno za přibližně dva poslední roky odehrálo a jak na to můj blogový týdeník reagoval. Některé miniglosy odolaly času lépe, některé hůře, samozřejmě jsem se pro dnešní výběr pokusil upřednostnit ty první, a pokud v nich zůstala i s odstupem nějaká stopa po vtipu, tím lépe. Děkuji všem pravidelným čtenářům za neuvěřitelnou vytrvalost, se kterou Nedělní miniglosy čtou, a těším se na vaše reakce. Mimochodem, kdo by si chtěl přečíst výběry z první a z druhé stovky, jsou připojeny na konci textu, který je dnes obzvlášť dlooooooooouuuuuuuuhýýýý. Tak ještě jednou dík za přízeň a těším se u "normálního" třístého prvního dílu zase příští neděli na shledanou.

 

Muž, na kterého se mělo zapomenout

Rubrika "Připomenutí" obsahuje zatím za poměrně dlouhou dobu své existence pouze dva články: První o Jiřím Voskovcovi (Kohopak mám asi na mysli) a druhý o režiséru Miloši Formanovi (Vzpomínka na filmy Miloše Formana). Proto se po létech sluší přidat třetí korálek na zatím jen chudičký náhrdelník postav, které si mne získaly jako svého fanouška. Ale zatímco u Jiřího Voskovce bylo snadné připsat, že šlo o vynikajícího divadelníka, herce a režiséra, a Miloš Forman je skvělým režisérem jaksi z definice, o třetím muži, jehož nastávající výročí chci dnes připomenout, je velmi obtížné krátce napsat, čím vlastně byl.

Pro mne byl cosi jako skutečně existující Jára Cimrman, protože byl úspěšným dirigentem, dramatikem, fotografem, písničkářem, cestovatelem, filmovým producentem, skladatelem operet, mořeplavcem, operním tenorem, trampem, kameramanem, padělatelem brazilského pasu a na konci svého života i obchodníkem se zdravou výživou. A protože mimo to vše byl i českým exulantem, který svou rodnou zem (byť se vlastně narodil ještě v Rakousku - Uhersku) v roce 1947 opustil, byl nastupujícím režimem, který měl ke svobodě diametrálně odlišný vztah než on se svou nepokojnou cestovatelskou duší, odsouzen k zapomenutí.

Jiří Kolář - Koláže v Muzeu Kampa

V sobotu jsem původně chtěl vyrazit na nějakou fotovýpravu, ale po jasném ránu u nás oblohu zatáhla tmavá mračna a začalo jemně sněžit. Na focení tedy nic moc světlo, zima (aspoň pocitově) jako kdyby Berounka byla sibiřskou řekou, tak jsem nakonec jen vložil foťák (s jediným objektivem) do batohu, stativ jsem nechal stát v koutě a rozhodl jsem se podívat se na to, jak svou výtvarnou práci odvádějí profesionálové: Vyrazil jsem na výstavu - tam bývá teplo, k vidění jsou zajímavé věci a ještě potkáte dost lidí, kteří se tváří jako bezbranní intelektuáové, ale můžete od nich snadno chytnout virózu. Nebo - v rámci reciprocity - oni od vás.

Je mým zvykem chodit na výstavy na poslední chvíli - tentokrát jsem přišel dokonce pár minut "po dvanácté", naštěstí výstava, která na Kampě začala už v září a která měla důstojně připomenout sté výročí narození básníka a kolážisty Jiřího Koláře, byla prodloužena o tři týdny až do 8.února. K vidění jsou především díla z 60. a 70. let 20. století, kdy jméno Jiřího Koláře získalo postupně světové renomé, což vyvrcholilo výstavou v Guggenheimově muzeu v New Yorku. Díla z této výstavy také zakoupili Jan a Meda Mládkovi, kteří udržovali s Jiřím Kolářem dlouhodobé osobní přátelství a jejich sbírka nakonec dosáhla asi 250 artefaktů, z nichž podstatná část je k vidění na Kampě.

 

Nedělní miniglosy č.299

Během jediného víkendu přišli dva čeští sportovci o medaile na vrcholných šampionátech kvůli pádům. Jak krasobruslař Michal Březina, tak i cyklokrosařka Kateřina Nash měli v rozhodujících chvílích každý dva pády, a skončili tak těsně pod stupni vítězů. Někteří zahraniční experti se domnívají, že to je způsobeno tím, že Češi mají ve svém jazyce pádů příliš mnoho, což se musí nutně odrazit i ve sportu. "Němci mají třeba oproti českým sedmi ve svém jazyce jen čtyři pády, takže je logické, že i při sportování padají méně často," řekl nám jeden ze zastánců této teorie. "A to ani nemluvím o Italech, kteří - jak mi potvrdil jeden z odborníků na severoitalské řeky - mají dokonce jenom jeden jediný Pád."

-----------------------

Řecko odmítlo ústy svého nového levicového premiéra Alexise Tsirase splácení svých dluhů, protože podle řeckých voličů je splácení mnohem nepříjemnější než půjčování, takže pokud se Evropská unie v tomto ohledu nezreformuje k obrazu řeckých občanů, Řecko raději vystoupí z eurozóny. Evropská unie bude Tsirasův podnětný návrh ještě analyzovat, ale již teď pozvala řeckého premiéra na přátelskou pracovní návštěvu do Kostnice, aby své reformistické názory obhájil při veřejném slyšení před zde jednajícím Evropským koncilem.