Dnes mám pro vás jednu velmi jednoduchou hádanku, tak jednoduchou, že dokonce ani není zapotřebí přikládat fotografii. I když - kdoví, platí-li to vždy a všude. Já pevně věřím, že to tentokrát nebudete brát jako skutečnou hádanku, ale spíš jako malé připomenutí (tak jsem ostatně pracovně pojmenoval i novou rubriku), protože tento člověk si připomenutí zaslouží o to víc, že se ho někteří samozvaní soudci pokusili několikrát v jeho životě odsoudit k zapomenutí.
Indicií jsem tentokrát dal dohromady o něco víc, než je zvykem u fotohádanek, ale snad to nebude na škodu:
1. Přestože většinu života strávil v emigraci, jeho češtinu a brilantní schopnost ji používat mu mohla většina Čechů jen závidět.
2. Měl velmi pozitivní vztah k Francii, kde studoval a několik let i pracoval.
3. Ač jeho předválečná existence nemohla být zpochybněna, dlouhá léta se o něm u nás nesmělo oficiálně mluvit, proto když jsme v roce 1987 na kolejích pořádali program na jeho počest, připadali jsme si, jako že pácháme kdovíjaký odboj.
4. Hrál v mnoha filmech, více v zámořských než českých.
5. Zatímco jeho nejbližší přítel a doslova herecké i soukromé dvojče je považován za jednoho z nejvýznamnějších Čechů v historii a ztělesněnou moudrost (ač to někdy v podání jeho ortodoxních příznivců umí být až protivné), on sám to dotáhl v "soutěži" o největšího Čecha na pěkné 94. místo, což je pouhá dvě místa za takovým veleduchem, jakým byl Klement Gottwald.
6. Patří mu polovina z jedné velmi známé a zavedené divadelní značky, i když vzhledem k jeho skutečnému jménu by mu klidně mohla patřit i ta druhá.
7. Ani jedna z jeho manželek nebyla Češka.
8. Ve své době byl příliš velkým demokratem na to, aby mohl žít v Praze, ale zároveň byl považován za tak podezřelý a potenciálně socialistický element, že mu byl na dlouhou dobu odepřen vstup do USA.
9. Toužil po tom být autorem a režisérem, ale okolnosti ho donutily být až do jeho posledních dní hercem - a to hercem úspěšným a mimořádně respektovaným.
10. Napsal stovky neuvěřitelných dopisů, které se v jeho podání staly svébytnou literární formou.
11. Byl snad jediný, kdo dokázal svým intelektem a odporem k patosu všeho druhu "setřít" Jana Wericha, a od koho to byl Jan Werich schopen (i když někdy se skřípěním zubů) přijmout.
12. I když jsem nikdy osobně neinklinoval k žádným konkrétním vzorům, jsem si skoro jistý, že kdybych nějaký hledal, v tomhle výběrovém řízení by právě on měl největší šanci vyhrát.
13. Přesně dnes, 4. července, uplynulo 30 let od jeho smrti.
Snad na položenou otázku ani nemusíte písemně odpovídat. Mně bude pro dnešek docela stačit, že víte, o koho jde a že si ho takto společně můžeme připomenout.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.