Nedělní miniglosy č.320

K současným českým státním svátkům by měl přibýt další den pracovního klidu, kterým bude ve velikonočním období tzv. Velký pátek. Jde prakticky jen o zesouladění psané normy s již dávno existujícím reálným stavem, protože pro mnoho lidí v České republice je - jako ostatně každý pátek - i Velký pátek spíš taková Malá sobota.

----------------------

Podle české vlády by kvůli problémům s nelegálními imigranty mohlo dojít k nejhoršímu a na státní hranice by mohla být nasazena armáda. Vzhledem k tomu, že ale z původního rozsahu české armády zbylo jen několik vysoce specializovaných útvarů, budou na hranici operovat především čeští vojenští lékaři, četné mediální šrapnely budou likvidovat pyrotechničtí specialisté a imigrantům bude do kroku vyhrávat Hudba Hradní stráže.

 

J.S.Bach, F.Busoni - Chaconne

Kdysi jsem tady na blogu psal, že se už delší dobu snažím po maličkých krůčcích nacvičit jednu rozsáhlejší a náročnější skladbu pro klavír. Myslím, že dnes je vhodný čas pro to, abych ukázal výsledek svého docela dlouhodobého snažení nejen těm, kteří jsou mi nejbližší, ale i tady na blogu. Vůbec poprvé tedy dnes přidávám na blog i něco jiného než text nebo fotku.

Všechno to začalo v říjnu pro mne naprosto neobyčejného a kouzelného roku 2013, kdy jsem se rozhodl, že se pokusím přemluvit dávno zdřevěnělé ruce, které kdysi - velmi nerady a se sebezapřením - hrávaly na klavír v plzeňské lidušce a které se s piánem, jemuž věnovaly jen minimum času (a výsledky podle toho taky vypadaly), na dlouhých 30 let úplně rozloučily. V roce 2010 jsem chtěl udělat radost nemocnému tátovi a začal jsem trochu hrát, abych mu mohl nahrát pár menších skladbiček, ale poté jsem opět se soustavnějším hraním přestal. V rozpoložení, kdy jsem byl schopný zahrát si tak maximálně "Kočka leze dírou", jsem se rozhodl nacvičit naopak něco rozsáhlého a ne úplně jednoduchého, hlavně proto, abych sám na sobě vyzkoušel, jestli by to vůbec šlo - bez toho, aby člověk dřel u nástoje celé dlouhé dny. Prostě jen po maličkých vytrvalých každodenních krůčcích podobně jako se z maličkého batolete stane postupně v průběhu let velký a sebejistý chodec na trase Praha-Prčice :-).

 

Nuda v Praze

Na malém tichém městě s podivným názvem Praha začínal pátečním večerem další nudný víkend. Přemek se právě těsně před zavíračkou vyvalil ze dveří poslední místní hospody a pokoušel se vejít do tmy milosrdně překrývající všudypřítomný nepořádek na rozkopaném náměstí co nejpřímějším krokem, i když to po šesti dvanáctkách šlo jenom obtížně. Cestu přes staveniště, na kterém už několik měsíců nikdo nepracoval, měl ale natrénovanou a bylo mu už celkem lhostejné, že z pouličních lamp svítí jen každá čtvrtá. Šetřit se musí!

Kdyby každý z posledních pár set obyvatel městečka chlastal jako Přemek, možná by ta poslední hospoda nemusela po prázdninách zavřít. I teď funguje jenom o víkendech, ale po prázdninách odjedou lufťáci z velkoměsta, i těch pár bláznivých turistů, kteří přes různá varování podlehli reklamním lžím v katalozích cestovních agentur a přijeli se podívat na "starodávné městečko se slavnou historií". Vzpomněl si na Libušinu "slávu, jež hvězd se bude dotýkati" a výsměšně škytl. Kdyby kněžna viděla, jak se s věštbou sekla!

 

Nedělní miniglosy č.319

Česká republika se po dlouhém váhání konečně připojila k rozsáhlé mezinárodní pomoci Řecku. Zatímco země eurozóny celkem poskytnou Řecku ekonomickou pomoc v řádu stovek miliard eur, česká strana vyslala do Athén specializovaný tým českých tanečníků a choreografů, kteří by měli vyškolit vrcholné řecké politiky a ekonomy v tancích mezi vejci.

----------------------

Letos poprvé se ve světě 21. června slaví Mezinárodní den jógy. Představitelé Hasičského záchranného sboru jen prosí české vyznavače jógy, aby ve stozích a vyprahlých porostech nedělali svíčku.

 

Vyhlášení výsledků soutěže

Vyhlášení výsledků soutěže ku příležitosti stétisící návštěvy na mém blogu

Ve středu těsně po půlnoci (přesně v 0:16) navštívil můj blog vyhlížený stýtisící návštěvník. V souvislosti s touto událostí je mi potěšením vyhlásit výsledky soutěže, kterou jsem zde vyhlásil před měsícem:

První cenu, kterou je láhev kvalitního moravského vína a výstavní zvětšenina (formátu 70x50 cm) některé z mých fotografií podle výběru výherce, získává blogerka Userka.

Z těch blogových návštěvníků, kteří mi v následujících 72 hodinách po jubilejní návštěvě poslali přesně podle vyhlášených pravidel soutěže otisky obrazovek se stavem počitadla návštěv, jsem vylosoval druhou a třetí cenu, kterými jsou v obou případech zvětšeniny formátu 30x40 cm (příp. 30x45 cm) z mých fotografií podle výběru výherců. Výherci se stali blogeři Janah a Miloš (mimochodem, jediní, kteří do soutěže poslali více než jednu ofocenou obrazovku).

Všechny tři vítěze samozřejmě v nejbližší době oslovím a dohodneme se především na výběru fotek. Pokud čtou tenhle článek, mohou si už začít vybírat, nejlépe na mém fotowebu www.petrvapenik.cz. Mimochodem, během tohoto víkendu by se na webu měl objevit nový článek s 16 vybranými fotografiemi nafocenými minulý týden v Jeseníkách (Bílá Opava, Moravice). Věřím tedy, že inspirace pro výherce bude dostatečná.

Gratuluji všem třem výhercům a dalším účastníkům soutěže i ostatním návštěvníkům děkuji za zájem a neutuchající přízeň. Vzhůru do druhé stotisícovky! :-)

Výlet na zámek Bruntál

Během mého "jesenického víkendu" byl jeden den vysloveně chladný a občas nepříjemně pršelo. Hřebeny a okolní kopce se schovaly za oblačnou oponu a já se rozhodl vyrazit místo do hor jen někam autobusem do okolí. Nakonec jsem si vybral Bruntál, kde jsem ještě nikdy nebyl, a navštívil tamější zámek. Nebyl jsem na tu návštěvu nijak připravený a nečekal jsem nic zvláštního, město jsem neměl spojené s žádným obzvláštním očekáváním. Skutečnost mě ale mile překvapila, bruntálský zámek je nejen krásný, ale mají tam zjevně i výborné průvodkyně. Ze zkušeností z různých jiných míst jsem čekal nějakého brigádníka, který má nazpaměť naučeno několik stran faktů a mimo tuto zahrádku prakticky nic dalšího nekvete. Dostalo se mi naopak obsáhlého výkladu se spoustou propojek a souvislostí. Navíc jsem byl "ve skupině" jediným návštěvníkem, takže výklad byl docela interaktivní. Tolik, že jsem málem nestíhal fotit - tu možnost si tu můžete přikoupit za 20 korun.

 

Přelétavý den

K obědu prostřít pro Venuši,

večer Jitřence se vyznat z lásky,

v noci dát své síly

v pronajatém bytě

Afroditě

a vedle Večernice,

které věnoval jsem duši,

se ráno probudit.

Ďábel zarputilý,

za můj úpis tedy

nemá mi co vzít.

Nedělní miniglosy č.318

Nedělní miniglosy odhalily, že šéf fotbalové asociace FIFA Sepp Blatter neodstoupil z funkce předsedy kvůli kolosální korupční aféře ve své organizaci, ale proto, že se mu nepodařilo u Mezinárodního soudu prosadit, aby pohádková postavička z českého Čtyřlístku Fifinka platila za používání svého jména organizaci FIFA nemalé licenční poplatky, takže rozpočet organizace na dalších 20 let je ohrožen.

----------------------

Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig byl odvolán za své nekorektní vyjádření na sociálních sítích, kde o některých našich spoluobčanech blíže neupřesněného původu hovořil jako o cikorkách. Jeho zaměstnavatel přitom vůbec nevzal v úvahu, že mluvčí zásadně nepije dobrou brazilskou kávu, ale dává přednost kávovinovým náhražkám, je členem České společnosti přátel čekanky, o pozitivních účincích této rostliny napsal několik statí a zasadil se dokonce o založení nové sekce na Českém svazu ledního hokeje, která bude organizovat hokejové zápasy hrané výhradně s čekankovými puky.

 

Malý pugét z Velké kotliny

To je tak, dostal jsem chuť dát jednomu moc fajn člověku kytku. Skvělý nápad, dalo by se říct, ale když ten nápad dostanete v Jeseníkách, ten člověk je - obrazně řečeno - na druhém konci světa a má svých starostí nad hlavu, určitě dost na to, aby ještě otevíral zásilkové službě a do toho všeho musel hledat vázu, vypadá to dost neprakticky. Ale myšlenka, která se už dostala jednou na povrch, se špatně vtlačuje zpátky do příslušného závitu.

A tak jsem si řekl, že udělám z nouze ctnost: Pugét (aspoň maličkej, luční), bude! A zajdu si pro něj do toho nejvyhlášenějšího rostlinopisného místa, kde prý mají kytiček tisíce různých druhů a některé dokonce takové, že jsou doma jenom tady a nikde jinde na světě: Do Velké kotliny, která je vlastně z Karlovy Studánky "za rohem", musí se jen napřed hodně do kopce a pak hodně a zprudka z kopce. Je jasné, že k těm nejvzácnějším endemitům se jen tak nedostanu, jsou rozesety po "kotelních" loukách, na něž je vstup přísně zakázaný; takový teleobjektiv nemám, abych nasnímal z povolené pěšinky detail. Ale třeba potkám aspoň pár květinek, které budou jako stopařky mávat na kolemjdoucí, aby zastavili a vzali je s sebou do údolí - když už to kvůli podivným ochranářským pravidlům nejde fyzicky, tedy aspoň v podobě obrázku.

 

Jak se vyrovnat Sherlocku Holmesovi (vodopády Bílé Opavy)

Když jsem jako dítě poprvé objevil kouzlo detektivních knih, zatoužil jsem být Sherlockem Holmesem. Ta inteligence, schopnost dedukce, břitký anglický vtip!... A Watson vždy po ruce! Jenže - vyrovnat se Sherlocku Holmesovi je zatraceně těžké: V inteligenci o pár tříd zaostávám (Kdo ne? V tomhle mají literární postavy určitou výhodu), z druhu lupů na ramenech spolucestujícího ve vlaku nedokážu určit, kolikrát dotyčný navštívil Brighton, a ještě jsem neviděl ani jednoho Angličana, který by nad Nedělními miniglosami hýkal smíchy. Když jsem o víkendu odjížděl na dovolenou do Karlovy Studánky v Jeseníkách, nebyl jsem ani o chloupek blíž svému dětskému snu, tím spíš, že neumím hrát na housle.

Nevěda, že právě v Jeseníkách vyhmátnu slabé místo detektivního idola, vydal jsem se první den pobytu fotit do hlubokého a nádherného údolí Bílé Opavy. Pár fotek už odtud ve výstavní kolekci mám, tak jsem chtěl přidat nějaké nové. Tentokrát jsem ale měl dost času na to, abych se pustil kolem říčky náročnější turistickou trasou (leze se tam každou chvíli po různých žebřících a dřevěných schůdcích, člověk balancuje na úzkých březích a snaží se nesklouznout do vody), jak jsem si pamatoval z návštěvy před devíti lety, trasa je sice náročná, ale v dobrých botách jednoznačně schůdná. A tak jsem stoupal proti proudu hučících vod, abych našel pro oko hezká zákoutí.

 

Nedělní miniglosy č.317

Ústav pro jazyk český vydal studii, podle které mohou příjmení mít zásadní vliv na úspěšnost svých nositelů v politice. Bylo kupříkladu potvrzeno, že jména končící na "-ádek" často předurčují neslavný konec politiků, určitě mnohem neslavnější než celkem úspěšná jména končící na "-avel", "-eman" nebo "-aus": "První vlaštovkou byl kdysi populární politický exot Miroslav Sládek, který naštěstí skončil už dávno," řekl nám mluvčí ústavu. "V tomto týdnu, zdá se, skončila politická kariéra ministra školství Marcela Chládka. No a s ministrem Janem Mládkem už to začíná být taky pěkně nahnuté." Někteří významní představitelé ale s teorií nesouhlasí: "Sládek, Chládek i Mládek - to všechno je jen shoda náhod, která nemá s politickými ani jazykovými zákonitostmi ve skutečnosti nic společného," uvedl místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

 

Kouzelná zahrada - jaro 2015

Místní štamgasti dobře vědí, že už od roku 2010 skoro při každé z nečetných návštěv zahrady svých rodičů ve Staňkově vyfotím pár nových kousků do cyklu Kouzelná zahrada a že vybrané fotografie z tohoto cyklu se už dočkaly dvou výstav, kde jsem testoval, co tomuto způsobu focení návštěvníci řeknou. Snažím se fotky držet pokud možno ve stejném stylu a pomalu a dlouhodobě celý cyklus "kultivovat". Proto i moje květnová návštěva přinesla asi stovku nových fotek, z nichž jsem jako obyčejně většinu vyhodil a vybral jen několik nových "kandidátů na zařazení do sestavy".