Poznámka: Jako poslední dobou již obvykle, dopolední úvodník píšu doma v Dobřichovicích. Pak se přesunu do Prahy, kde budu "úřadovat", ve své "kavárenské kanceláři" přímo naproti Bílé labuti zase cca od 14 do 17 hodin a během té doby dopíšu hlavní text.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Po téměř svátečním, jubilejním a výběrovém vydání Nedělních miniglos č.800 z minulé neděle se opět vracíme do úplně normálního nedělního režimu, takže dnešní Nedělní miniglosy, náš tradiční blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už více než 16 let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti, budou už zase obsahově uměřené. Vítám vás tedy už u 801. vydání a na začátek se pokusím shrnout to, co mi právě končící týden přinesl.
Nakonec se odehrálo úplně vše, co jsem v úvodníku jubilejního vydání (a velmi obsáhlého, přece jen stovka miniglos je mnohonásobně víc než normálních pět až sedm) ohlásil. V úterý jsem měl možnost přinést svoje dvě vybrané fotky na fotograficky požehnanou půdu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, v jehož monumentální knihovně jsem o nich (a nejen o nich) hovořil v rámci tamního Večera poezie. Ve středu jsem měl poslední ze tří oficiálních a plánovaných komentovaných prohlídek své malé výstavy Černobílá minima v Divadle Kámen na pražském sídlišti Invalidovna; pokud jste přijít chtěli a nestihli to, dejte mi vědět, buď vás tam vezmu po dohodě s pořadateli individuálně nebo se možná ještě ukáže další možnost veřejné komentované prohlídky, protože se nejspíš výstava o něco oproti původním záměrům prodlouží a jsem si skoro jistý, že Vánoce přežije, a přežije možná dokonce i Tři krále. V pátek jsem byl pro změnu na vernisáži výstavy Carlose Sardá Vidala v Komunitním centru Matky Terezy v Praze - Hájích (určitě doporučuji, např. jeho domácí fotoexperimenty jsou neobyčejně nápadité a skvěle provedené). No a včera jsem si udělal individuální výlet na Kočičákovu výstavu do Heřmanova Městce. Jenže dnes už je neděle, kterou jako obvykle věnuji mimo jiné i Nedělním miniglosám, tentokrát navíc (super!) bez pohrůžky pondělní ranní cesty do práce, když máme ten státní svátek :-).
Minulé jubilejní Nedělních miniglosy č.800 byly tak rozsáhlé, že jsem si neuměl představit, že bych v týdnu publikoval víc než jeden nový článek. Byl jím fotočlánek Brněnské vodojemy ze stativu, ve kterém jsem se vrátil skoro o dva měsíce zpět ke své druhé návštěvě úžasných vodojemů na brněnském Žlutém kopci (tentokrát dokonce vznikla jedna fotka, se kterou jsem celkem spokojený). Z předešlého období ještě jednou připomenu reportáž z vernisáže moc pěkné fotografické výstavy Honzy Kočího - Kočičáka Za hranicí slov, (bude k vidění u synagogy v Heřmanově Městci ještě příští středu odpoledne a pak o víkendu, ale už jen do neděle 23.11.) a článek o netradičních a historicky, myslím, velmi zajímavých Porcelánových mincích z období velké inflace v Německu (1920 - 1923). No a vrátím se i ke své vlastní nedávné vernisáži v článku Momentky z výstavy a japonská přísloví, protože mé tehdejší (byť zatím ničím neodůvodněné) a v článku lehce zmíněné dobré tušení se, aspoň v to věřím, snad začíná trochu naplňovat. Však co bychom byli za lidi, kdybychom nevěřili v dobré obraty...
V našem archívním okénku ještě jednou odkážu na článek z úplně prvního roku svého blogování O svatováclavských žaludech, protože - zdá se - všechny tři stromky "Václavíci" z tehdy mnou zasazených tří žaludů z památného svatováclavského stromu i po šestnácti letech stále žijí a daří se jim dobře; ze dvou jsou dnes již statné stromy (jeden roste poblíž Berouna, druhý poblíž Hořovic), třetího dodnes utiskuji v květináči na parapetu svého dobřichovického bytu. No a když se chystá ten pondělní svátek, asi stojí za to připojit i 11 let starý, ale obávám se, že čím dál příhodnější článek Co mě (ne)těší na výročí listopadových událostí. Mám nicméně takové tušení, že opět nazrál čas, abych k tomuto starému tématu přidal i něco nového. Jestli bude v pondělí nějaká příležitost vyfotit si dění na Národní třídě a pořídit si nějaké ilustrační záběry, třeba příští týden takové zamyšlení přinese.
Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a i do dalšího podzimního týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.