Poznámka: I dnes vychází v první, dopolední fázi úvodník, který tentokrát píšu netradičně v Plzni, kde jsem měl včera setkání se spolužáky z gymnázia. Vlastní obsah článku pak
doplním jako obvykle v průběhu dne - odpoledne nebo večer - nejspíš opět v
kavárně naproti Bílé labuti, jestli se mi tam tedy podaří přesunout a neuvíznu ve vlaku někde v půli cesty :-).
--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento týden jsem stihl zajistit v tiskárně výrobu fotografií, které si u mě rezervovali návštěvníci mé květnové výstavy MINICYKLY, tak věřím, že někdy na konci týdne budu mít vše pohromadě a budu moct začít tyhle "pozdravy z výstavy" odpovědně rozvážet zájemcům. Momentálně nemohu pro zdar věci udělat víc (fotky jsou v rukou zkušených profesionálů), tak můžu neděli opět věnovat hlavně Nedělním miniglosám, našemu svéráznému blogovému týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už dlouhých šestnáct let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v politice a společnosti. Jsem moc rád, že vás mohu přivítat u vydání s číslem 779.
Během uplynulého týdne jsem zveřejnil opět dva nové články: Prvním byla reflexe zajímavého zážitku z ranního vlaku o tom, jak se taky dá vypořádat s neomaleným hlasitým telefonistou - Černošický Banksy. V pátek jsem přidal fotočlánek Na letenském kolotoči, jehož hlavními aktéry jsou lidé, kteří si už možná nemysleli, že se ještě někdy mohou sami svézt na kolotoči :-). Ke své květnové fotovýstavě se mohu vrátit v jednoduchém bilančním textu Berounská výstava v několika číslech a ve výběru návštěvnických reakcí Perličky z návštěvní knihy. Z předešlého období pak ještě připomenu básničku Psaní neviditelným inkoustem a text O (ne)motoristickém Čerfovi.
Z archivu dnes ještě jednou povytáhnu svou úvahu O školních tahácích. Nově v tomto archivním okénku přidám článek O písničkách pro každý den z úplných začátků blogu - o tom, co vše možná taky obsahuje poznenáhlu umdlévající databáze našeho mozku. A abyste neřekli, že dnes z archivu čouhají jen samé úvahy, doplním i jednu sice už 9 let starou, ale obsahem pohříchu celkem aktuální básničku - Přípražské elegie.
Příští týden se budu, jak už jsem naznačil, zabývat především objednanými fotkami z výstavy. Mimochodem, kdo neměl možnost na výstavu osobně dorazit a chtěl by se podívat na fotky, které byly v Berouně vystavené, i s jejich výstavními popiskami, může si prohlédnout kompletní Výstavní e-katalog. Na čtvrtek jsem pozvaný do divadla, ve kterém jsem ještě nikdy nebyl, ve středu a v pátek se mám sejít na jednom pracovním a jednom přátelském posezení se zajímavými českými fotografy. A když vše dobře dopadne, mohl bych si snad udělat po dlouhé době zcela volnou sobotu, kterou bych mohl věnovat od rána až do večera praktickému focení (nejspíš v pražských ulicích), což se mi povedlo naposledy velmi, velmi dávno...
Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.