Už jen necelé dva týdny chybějí a po dlouhých čtyřech letech se, doufám, opět vrátím na svůj milovaný kousek řecké země, na ostrov Lefkadu, po které už mám nefalšovaný absťák. Tentokrát tam mám v plánu hlavně chodit a fotit, plánů mám na ty skoro tři týdny spoustu a zatím počítám i s tím, že bych mohl i od moře po nedělích psát Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých
dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který vychází už patnáctým rokem. Nevím ovšem, jak to tam budu mít s připojením k internetu, protože bydlet budu na místě, kde to sice dobře znám a byl jsem tam u majitele domu, mého dávného známého, pana Konstantina, několikrát na přátelské návštěvě, ale nikdy jsem tam ještě nebydlel. Už teď ale avizuji, že neděli 14. května budu určitě nucen vynechat, protože tou dobou budu někde na cestě lodí z Benátek do Igoumenitsy, což je ta nejdelší možná trajektová trasa, která vydá podle mé dřívější zkušenosti (a taky podle aktuálního počasí) na dobrých 28 hodin plavby. Jakmile už budu na ostrově, další dvě čísla by mohla vyjít podle plánu, a kdyby tomu něco bránilo, dal bych včas svým milým abonentům vědět. Ale dnes a příští neděli bude ještě vše v normálu, takže si opět nadělíme několik "naprosto
vážných"
zpráv z
politiky a společnosti, které jsou možná maličko jiné než v oficiálních
médiích. Ale nebojte, opravdu jen maličko :-).
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
neděle 30. dubna 2023
Nedělní miniglosy č.683
Od
minulé neděle jsem zveřejnil dva nové články: Prvním
byl další, celkově už šestadvacátý příspěvek do oblíbené rubriky Pražské drobnůstky, pojednávající tentokrát o tom, že i v centru Prahy můžete narazit na živého úhoře - O úhořích Pepíčcích z pojišťovny. Druhým pak byl fotočlánek Na lovu jedné slušné fotky z nádherného dne, kde jsem si potvrdil svou dávnou tezi, že jedna slušná fotka z celodenního focení je až dost :-). Z předešlého období pak ještě jednou přidám článek Čerf z pařížského katalogu, kterým jsem definitivně uzavřel svou neobyčejně úspěšnou účast v loňské pařížské fotosoutěži Prix de la photographie Paris (mimochodem, zrovna včera v noci jsem dokončil částečně experimentální kolekci pro letošní ročník této mezinárodní přehlídky, který bude mít v květnu uzávěrku).
Protože tentokrát už nás, doufám, nikdo nepožene do prvomájového průvodu, aspoň připojím archívní osobní svědectví z těchhle obskurních májových pochodů v podobě vzpomínkového článku O uškrceném pionýrovi z prvomájového průvodu, ve kterém jsem si s dovolením vystřihl titulní roli. A z ještě hlubšího blogového archivu ještě jednou povytáhnu aktuální vlakovou "črtu pro
alergiky" s názvem O alergické Jarmile.
Rád bych tentokrát věnoval první máj především focení v Praze, takže doufám, že příští týden budu mít možnost zde na blogu ukázat nějaký výsledek (tradičně aspoň jednu slušnou fotku, že?). A je docela možné, že se mi v hlavě urodí nějaký další příspěvek do rubriky Po paměti, dokud paměť ještě aspoň trochu slouží. Každopádně přeji všem zdejším návštěvníkům dobrý a úspěšný týden, vydařenou Valpuržinu noc a nějaký ten pořádně žhavý polibek pod rozkvetlým májovým stromem (cožpak o to, strom bych vybraný měl ;-)). Ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na
co byste si
sáhnout přáli.