Jaro se vrátilo do ilegality. Minulý týden jsem si pochvaloval, že jsem vyrazil na vycházku centrem Prahy v tričku s krátkým rukávem, a při podobné vycházce o týden později jsem na to raději ani nevzpomínal, protože mi byla zima i v huňatém svetru a bundě. A když jsem viděl pražské půlmaratónské běžce, jak startovali do "jarního" mrazivého větru, byl jsem opravdu rád, že moje maratónská "kariéra" se - mimochodem, právě před kulatými deseti lety - dávno uzavřela. Ale ať je horko nebo mráz, je každopádně neděle a ta s sebou už déle než 13 let pravidelně přináší Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu".
Jsem moc rád, že vás můžu přivítat u prvního letošního dubnového čísla (a celkově už šestistého třiatřicátého) tradičního blogového nedělníku,
který se snaží i náročná období překlenout s nadhledem a - je-li to vůbec možné - i s nádechem humoru.
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
neděle 3. dubna 2022
Nedělní miniglosy č.633
Jak jsem předesílal v úvodníku k minulému vydání, tento týden jsem publikoval jen jeden nový blogový článek, který byl ovšem tématem tak "výživný", že jsem nechtěl pozornost ctěných čtenářů rozptylovat ničím dalším: Šlo o reportáž Příběh staré knihy aneb Z knihobudky až na Petřín, která názorně předvedla, jak náhoda dokáže ovlivnit naše kroky a připravit nám zajímavé zážitky, které jsme si dříve nedokázali představit - v mém případě úžasnou návštěvu slavné Strahovské knihovny. Z minulého týdne ještě jednou připomenu hodně barevný fotočlánek Večer u Trojského mostu s obrázky moc povedené moderní architektury, a z předchozího období i mírně kafkovský příběh O průšvihu s vlaječkou, ve kterém jsem se ubránil zatčení "pro ústrojovou nekázeň" (je vidět, že na oblečení jsem si nikdy nepotrpěl :-)). V našem tradičním archivním okénku se tentokrát vrátím 11 let nazpět do jara roku 2011, kdy jsem na blogu - v záchvatu zcela soukromých obav, plynoucích z tehdejšího velkého japonského zemětřesení - publikoval básničku Svět je jen velká osika. No a na závěr "odstavce s odkazy" jako
obvykle přidám pro zájemce i odkaz na svou "pdf knížku"
vybraných (a pro knižní použití s odstupem lehce upravených) blogových textů Hledá se pudvice v modrém obalu!
I když to tak nevypadalo, v minulém týdnu jsem měl oficiálně dovolenou, kterou jsem ovšem z určitých důvodů celou musel strávit normálně v práci. Když to dobře dopadne, tento (anebo ten další) týden by to mělo být přesně obráceně, uvidíme. Zatím pevně věřím, že napohled
neřešitelná situace na Ukrajině se bude přece jen postupně měnit k lepšímu, i když zdaleka ne všude. Ale co už nám zbývá, než být spokojeni s každým drobným vylepšením, jde-li o lidské zdraví a životy. S
vámi se všemi se těším
opět na
shledanou nejpozději příští neděli u dalšího čísla Nedělních miniglos,
posledního vydání před velikonoční přestávkou, ale věřím, že se uvidíme už dřív, protože příští týden by měly vyjít v týdnu opět dva články. Jaké? To bude překvapení. Pro vás a - aspoň zatím - i pro mne :-).