Poznámka:
Jak už je v posledních týdnech běžné, i
dnes vychází v první, dopolední fázi úvodník, vlastní obsah článku pak
doplním v průběhu dne - odpoledne nebo večer - jak cca od 14:00 tradičně v
kavárně naproti Bílé labuti vznikne :-).
--------------------------------------------------------------------------------------------
Tento týden jsem jednak ještě vstřebával podněty vzešlé ze své květnové fotografické výstavy MINICYKLY v berounské galerii Holandský dům, jednak jsem využil přece jen poněkud volnější večerní program k tomu, abych navštívil koncert, divadlo, velkou malířskou výstavu i soukromou oslavu narozenin. Ano, byl to kulturně a společensky dost bohatý týden, zároveň jsem si udělal trochu pořádek v objednávkách fotek z výstavy, kterých je o dost víc, než jsem byl zvyklý u předešlých akcí. Tento týden tedy navštívím tiskárnu a zajistím přípravu všeho, co si u mě návštěvníci výstavy rezervovali. Ale to bude až od pondělka, neděli mám jako tradičně rezervovanou především pro Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už dlouhých šestnáct let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v politice a společnosti. Jsem moc rád, že vás mohu přivítat u vydání s číslem 778.
Během uplynulého týdne jsem zveřejnil dva nové články, které se ještě vztahovaly ke skončené výstavě: Prvním byl jednoduchý bilanční text Berounská výstava v několika číslech, druhým (ke kterému jsem se ovšem stihl dostat netradičně až v sobotu) pak byl výběr návštěvnických reakcí Perličky z návštěvní knihy. Z předešlého období mohu připomenout básničku Psaní neviditelným inkoustem nebo "čistě nevýstavní" text O (ne)motoristickém Čerfovi, ve kterém jsem
ukázal, že i tak zatvrzelý neřidič jako já může najít kolektiv, ve
kterém bude v oblasti řízení motorových vozidel tím nejzkušenějším.
Z archivu dnes ještě jednou povytáhnu zprávu o své 13 let staré soukromé "korespondenční katastrofě" v článku O velké e-mailové inventuře. A protože právě dnes máme svátek dětí, připojím ještě 12 let starou úvahu O školních tahácích, aby si školou povinná dítka uvědomila, jak důležité v lidském životě jsou kvalitní taháky. Byť, pravda, zrovna budoucnost klasických taháků se zdá být hodně ohrožena nástupem nástrojů spojených s umělou inteligencí.
Jak už jsem psal, příští týden u mne bude spojený především s přípravou objednaných fotek z výstavy. Mimochodem, kdo neměl možnost na výstavu osobně dorazit a chtěl by se podívat na fotky, které byly v Berouně vystavené, i s jejich výstavními popiskami, může si prohlédnout kompletní Výstavní e-katalog, který jsem vyrobil hned po přestěhování fotek zpátky domů. Ve čtvrtek se jdu podívat do divadla na představení, které znám skoro slovo od slova už od svého dětství, a když vše dobře dopadne, v sobotu bych se měl v Plzni setkat se svými spolužáky a spolužačkami z gymnázia.
Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.