Předseda České hospodářské komory prohlásil, že čeští průmyslníci stojí plně za vstřícnými kroky českého prezidenta vůči Číně, zejména poté, co průzkum na čínském trhu potvrdil mimořádný zájem o to, co může česká ekonomika čínskému obrovi nabídnout. Například šéf gigantu PPF potvrdil, že zatímco spotřebitelské úvěry si podle výsledků průzkumu touží vzít asi miliarda Číňanů, z tibetských mnichů na nabídku vstřícně reagovali jen dva a u obou se nakonec navíc ukázalo, že si úvěr spletli s darem.
----------------------
Light director Eiffelovy věže v rozhovoru pro Nedělní miniglosy potvrdil, že si do své světelné show doplnil všechny chybějící barvy, a díky nejmodernějšímu technickému zařízení je proto schopen prakticky obratem nasvítit věž v barvách jakékoli státní vlajky podle toho, kde právě zaútočí terorističtí fanatici. Zároveň ale přiznal, že v rychlosti reakce Eiffelova věž bude nejspíš i nadále zaostávat za některými moderními stavbami arabského světa, které z dosud neznámých důvodů dokážou použít příslušnou vlajku dokonce ještě dříve, než k atentátu dojde.
----------------------
Čeští odpůrci poměrů v komunistické Číně původně chtěli během návštěvy čínského prezidenta bojkotovat po celé tři dny veškeré čínské výrobky. Poté, co ovšem zjistili, že při důsledném dodržování tohoto pravidla by nemohli použít mnohé ze svých tibetských vlajek, se kterými se chystali demonstrovat proti světovému bezpráví, rozhodli se použít méně rozsáhlý bojkot a místo oblíbených čínských per používali pro podpis petic výhradně pera tibetská.
----------------------
Jak potvrdil ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně ministr financí Andrej Babiš, svou farmu Čapí hnízdo převedl před získáním evropské mnohamiliónové dotace do vlastnictví svých dětí. S čerpáním evropských dotací však tento krok neměl vůbec nic společného: "Pouze jsem využil skutečnosti, že moje děti přinesl čáp, tak jsem z pověrčivosti stejnojmennou farmu převedl na ně." Babiš mimo záznam připustil, že kdyby jeho děti místo čápa náhodou přinesla vrána, získání dotace by asi bylo mnohem složitější, ale pro tento případ byl připraven požádat alespoň o eurodotaci na chov českých vraníků.
----------------------
Česká strana sociálně demokratická je podle pravomocného rozsudku povinna zaplatit advokátovi Altnerovi, který se před lety podílel na získání Lidového domu, celkem asi 337 miliónů korun. Podle stranických finančních expertů by mělo být v silách strany požadovanou částku zaplatit, pokud tedy v příštích 63 letech nebudou žádné volby, aby ČSSD v té době nemusela zbytečně utráct za volební kampaň. Druhou možností je podat dovolání k Nejvyššímu soudu, pokud se ovšem podaří stranickým vyjednavačům sehnat pro tuto kauzu nějakého opravdu dobrého právníka.
Pokud
patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos nebo si chcete
připomenout to nejlepší, co vyšlo v Nedělních miniglosách během jejich
více než sedm let dlouhé historie, kromě kompletních článků v Archívu NMg
najdete na následujících odkazech i čtyři jubilejní výběry
nejzajímavějších příspěvků, které byly zatím v Nedělních miniglosách
publikovány:
NOVINKA: Archeologický koutek pro ty, co jsou ochotni se vracet k tomu, co za to snad i dnes stojí
Nejnovější vrstvy:
Praktické a snad i trochu úsměvné rady, kterak uklidnit své rozdivočelé sny, najdete v článku Jak se díky blogu zbavit nočních můr.
V básničce Beránčí je přiložené veršované přání pro jednu báječnou aprílovou osůbku.
Objev gravitačních vln na mém blogu reflektovala úvaha "s filosofickou příchutí" O nenápadných vlnkách všude kolem nás.
Novověk:
Loni v srpnu jsem odpovídal na vše, co moje čtenáře zajímalo a na co si troufli se zeptat, v pětidílném projektu Hovory.
Středověk:
Ve čtyři roky staré povídce O ztracené víle uvidíte, že na vílu je dnes možné narazit prakticky všude, dokonce i na tramvajové zastávce nebo na policejní stanici.
Pravěk:
Před
sedmi lety jsem s nezanedbatelnými rozpaky zakládal na blogu novou
"poetickou" rubriku "V řeči mírně vázané" a jako úvod k publikování
vlastní poezie, které ve mně i dnes po tolika letech pokaždé vyvolává
chvění a neodbytný pocit, že se veřejně svlékám z kůže (a pro ostatní to
nejspíš není zrovna pěkné pokoukání), jsem v článku O trestání poezií
zavzpomínal na dávné první veřejné předvedení svých "básní". Kdo by
tehdy tušil, že se ve zmíněné rubrice objeví během sedmi let víc než
stovka básniček, za které bych jistě mohl být po zásluze podobně
potrestán i dnes. Snad mi giganti české básnické scény prominou, že jsem
jim občas fušoval do řemesla a že to dělám - i když stále stejně
rozpačitě - se svou nenahraditelnou inspirací moc rád dodnes :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.