Pozn.: Možná se vám taky někdy stává, že zažijete pěkných pár "dnů - blbců" za sebou, takže na co sáhnete, to hoří, cokoli vytvoříte, stojí za starou belu, nechtěně rozžhavíte doběla člověka, kterému byste nejradši nosili z nějaké zázračné studny jedno vědro radosti za druhým, cokoli můžete zapomenout, zapomenete, takže nemůžete dělat nic z toho, co jste si naplánovali, prostě kolem vás všechno drhne, skřípe, klepe, vaklá a k čemukoli se odhodláte, zní už předem po rozbitém porcelánu rozšlapaném přemnoženými sloními stády v kráteru Ngorongoro. Popravdě, moc se mi do těchto Nedělních miniglos v takovém rozpoložení nechtělo, ale nakonec jsem si řekl, že člověk by se měl do nadhledu trochu nutit, když už mu z nějakého důvodu právě moc nejde sám od sebe, měl by na sebe do zrcadla udělat dlouhý nos a nejlíp se za něj hned chytit. A hrdlička, která zrovna v tu chvíli nahlíží oknem do bytu to ohodnotí slovy: "Dobrej pokus, ale přála bych ti vidět na Národním toho, kterýmu říkají Cyrano!" Inu, jsou to dnes předposlední původní miniglosy před dovolenkovou přestávkou, tak jsem je nakonec s trochou skřípění zubů dal v netradičním zářijovém vedru po návratu z víkendových cest dohromady. Snad jimi v dobré víře, že se jim třeba může někdo zasmát, nezpůsobím pozdvižení v Parlamentu nebo v OSN... No a už tradičně k NMg přidávám odkazy na pár historických článků z jednotlivých let fungování tohoto blogu.
Rakousko, které bude opakovat volbu prezidenta, má problémy s kvalitou obálek, prostřednictvím kterých volí Rakušani v zahraničí. Obálky se totiž samovolně rozlepují a každý hlasovací lístek v rozlepené obálce je podle zákona považován za neplatný hlas. "Podle našeho názoru je problém ve výběru dodavatele obálek," řekl Nedělním miniglosám nejmenovaný odborník na těstoviny. "Zakázku nejspíš neměla dostat firma Panzani, o které je známo, že její výrobky nikdy nelepí."
----------------------
Mluvčí protiteroristické jednotky vysvětloval novinářům, proč se cvičení jednotky, kterému mohli zástupci médií volně přihlížet a natáčet si ho, nezaměřovalo na dobytí uneseného letadla nebo obsazeného objektu, ale na osvobození městské tramvaje: "Tramvaj jsme k nacvičování útoku zvolili záměrně: Jednak je o dost levnější než letadlo nebo hotel, jednak na ní již před námi podobně efektivně nacvičovali své akce pražští vandalové. V neposlední řadě z našich průzkumů mezi teroristy vyplynulo, že se většina z nich chce v budoucnu specializovat především na únosy pražských tramvají, protože je vzrušuje představa, že by třeba řidiče tramvaje číslo 10 mohli už na Vinohradech donutit ke změně trasy a dojet se soupravou možná až na Bílou Horu." Podle poznatků české policie se tramvajoví teroristé dokonce ozbrojují: "Někteří z nich se již vybavili pro tyto účely nelegálními výhybkovými tyčemi, které - aby nevzbudili přílišnou pozornost - vydávají před spolucestujícími za nejnovější typ selfie tyčí."
----------------------
Některé české obchodní řetězce zavádějí zkušebně do prodeje ovoce a zeleninu nestandardních tvarů a velikostí, tzn. těch, které neodpovídají základním pravidlům Evropské unie o tom, co ještě je možné úředně považovat za ovoce a zeleninu, a odchylují se od oficiálního evropského vzorníků standardů. Největší úspěch mezi nakupujícími zatím mají banány ve tvaru preclíku a produkt mladých českých vědců - koktejlová nanorajčata.
----------------------
Vysoký komisař OSN pro lidská práva zařadil českého prezidenta Miloše Zemana do mezinárodního výčtu demagogických populistů, což Hrad samozřejmě považuje za neoprávněné zasahování do vnitřních záležitostí České republiky. Když už ale jednou OSN takto intervenuje do českých záležitostí, přidalo se k aktivitě svého vysokého kolegy ještě několik dalších podobně vysokých komisařů, kteří se pokusili přesvědčit české představitele, aby se název tradiční české pohádky oficiálně změnil v souladu s mezinárodními standardy na Vysoký, široký a bystrozraký, proti čemuž už oficiálně protestoval nejen Miloš Zeman, ale i jeden z jeho protikandidátů v prezidentské volbě, Vladimír Dlouhý.
----------------------
Šéf parlamentní komise pro kontrolu odposlechů Daniel Korte obvinil ministra financí Babiše z toho, že komisi nepředal zákonem stanovené dokumenty o nasazení operativní techniky Celní správou, nakonec se ale část pohřešovaných dokumentů našla přímo ve sněmovním trezoru. Korte odmítl, že by jakkoli pochybil, když se před rozpoutáním aféry do trezoru nepodíval: "Vzhledem k tomu, že v České republice se vždycky všechno hned vykecá a všechny přísně tajné odposlechy se okamžitě objeví v novinách, nikdy by mě nenapadlo, že by dokumenty mohly být opravdu v bezpečí nepřístupného trezoru."
----------------------
Polské odborové hnutí Solidarita navrhuje až dvouletý trest vězení pro ty, kdo budou prodávat v neděli, takže se dá předpokládat, že Nedělní miniglosy budou i nadále zdarma.
Pokud
patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos nebo si chcete
připomenout to nejlepší, co vyšlo v Nedělních miniglosách během jejich
více než sedm let dlouhé historie, kromě kompletních článků v Archívu NMg
najdete na následujících odkazech i pět jubilejních výběrů
nejzajímavějších příspěvků, které byly zatím v Nedělních miniglosách
publikovány:
Nová, zářijová volná jízdenka na vyjížďku do vybraných míst blogového pravěku (tentokrát jsem u starších článků vybíral z těch, které byly publikovány v září):
Stanice č.1 (rok 2016): Začátkem dubna jsem se pustil do malého rýmovaného přání v básničce Beránčí. Když tak o tom přemýšlím, vlastně totéž přeju od té doby každý den, jen o tom moc nemluvím, abych se pořád neopakoval.
Stanice č.2 (rok 2015): Přesně před rokem jsem hodnotil loňské extrémně horké léto v článku Tento způsob léta... Letos to přece jen - aspoň pro mne - bylo o dost lepší.
Stanice č.3 (rok 2014): Před dvěma lety jsem na blogu v článku O nenápadné blogové reklamě poprvé trochu brojil proti reklamním blogovým článkům, které se už ani nesnaží zakrývat, že vznikly jen a jen pro peníze jako obyčejný marketingový produkt. Nic ve zlém, ale takhle to u mne na blogu prostě fungovat nebude. I proto jsem vlezlé, nenápadné a neoficiální reklamě, kterou se naše stránky snaží někteří "blogeři" jen tak mimochodem zaplevelit, vyhlásil v poslední době válku. Vyhrát se asi nedá, ale aspoň to zkusím dělat tak, aby to různí pokoutní podloudníci neměli tak jednoduché.
Stanice č.4 (rok 2013): Ze všech povídek na tomto blogu měla kdysi největší ohlas Vražda u krbu. Mohla být lepší, ale přísný limit 1800 znaků mne donutil krátit a krátit a krátit. Nakonec není o moc delší než zdejší haiku :-).
Stanice č.5 (rok 2012): Pozdrav z mé oblíbené Lefkady, konkrétně z míst, kam běžný turista nechodí, protože tam nevede žádná normální cesta, najdete v článku Výstup na nejvyšší body Lefkady. Každé léto je to paradoxně nejčtenější článek o Lefkadě na mém blogu a prý už se objevují i lidé, kteří si tenhle výlet přinášejí na ostrov ve svých plánech... "když o tom ten Vápeník píše..." Tak doufám, že se mezi skalisky na hlavním horském hřebeni nikdo nezraní a pak na mně nepřijde s pistolí nebo (ještě hůř) s právníkem vymáhat škodu.
Stanice č.6 (rok 2011): Historicky nejméně komentovanou reportáží z mnoha článků, které jsem napsal přímo z Japonska, byl text Tunelem z oranžových bran o zajímavostech Kjóta a jeho blízkého okolí. Komentáře byly jen tři, tak uvidme, jestli zpětně ještě nějaký nepřibude :-).
Stanice č.7 (rok 2010): Co asi dělá takový sen, když ho vyhodí z práce? Jednu variantu jsem nabídl v článku O nezaměstnaném snu, a to jsem ještě netušil, že za pouhých pár dní se i mně nečekaně začne plnit největší sen, který jsem kdy měl, a vlastně se mi přes všechny neuvěřitelné peripetie plní dodneška.
Stanice č.8 (rok 2009): Pár zážitků z pěší cesty po "žebřochodnících" Prielomom Hornáda ve Slovenském ráji (i když bez fotek, které se mi tehdy kvůli pomalému připojení nedařilo přiložit) obsahuje reportáž O ještěří síti.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.