Vždycky, když se začíná chystat jubilejní a tradičně notně rozšířené číslo Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých
dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", říkávám si, že příští kulaté číslo už prostě nemůže vyjít, protože by to obnášelo přibližně další dva roky se stovkou nedělí, což už nemůže za žádných okolností klapnout. No vida, a jestli mě do příštího víkendu nesežere dvouocasý šavlozubý tygr nebo mi pod nosem nevybuchne zbloudilý rusko-iránský dron, tento čas už posedmé v historii NMg nastane. Dnes však ještě
srdečně vítám všechny
pravidelné, občasné i náhodné čtenáře u zcela nejubilejního 699. čísla našeho
tradičního a zároveň (doufám) i trochu netradičního nedělníku, a věřím, že to bude pro slavnostní miniglosovou hostinu o příštím víkendu dobrý předkrm.
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
neděle 10. září 2023
Nedělní miniglosy č.699
Od
minulého vydání Nedělních miniglos na mém blogu stihl vyjít jediný článek, který nese název Západočeský víkend a je fotoprůřezem jednoho z mála víkendů, jež nakonec Nedělními miniglosami korunovány nebyly. Z předchozího období ještě jednou připomenu článek o jednom konkrétním dopadu změny politického
klimatu na začátku 90. let - O odtesaném nápisu, a fotoreportáž z obrovité budovy bývalého Ústředního výboru Komunistické strany Československa,
kde se nedávno konal "večer otevřených dveří" jako připomínka událostí
ze srpna 1968. Do sklepního archivu jsem si tentokrát zašel pro japonskou fotoreportáž z návštěvy U císaře v paláci, kterou jsem si na vlastní kůži vyzkoušel v Kjótu v září 2011, a protože jsem právě nedávno četl na blogu cosi o vílách, cestou jsem ještě přibral 11 let starou povídku O ztracené víle.
V příštím týdnu bych vás rád pozval na jednu opravdu neobyčejnou pražskou fotografickou výstavu, ze které jsem si kromě intenzivního zážitku přinesl i celkem důkladný materiál pro fotoreportáž. Nemůžu rovněž vyloučit, že se zase pochlubím jedním fotografickým oceněním, tentokrát přece jen trochu specifickým, protože zcela minimalistickým. A za týden se můžete těšit na můj avizovaný ryze subjektivní výběr těch nejlepších Nedělních miniglos z čísel 601 až 699 a věřím, že mezi nimi najdete dost takových, nad kterými snad bude možné se i s odstupem času pousmát.
Věřím, že se tu opět brzy potkáme a přeji všem
zdejším
návštěvníkům, ať se vám v příštím týdnu daří vše, na co sáhnete, i to, na
co byste si
sáhnout přáli.