Jak používám Instagram?

Když ode mne moji známí dostávají e-mailové zprávy, dost často se pod mým podpisem objevují i odkazy na hlavní kontakty, konkrétně adresa mého fotowebu, odkaz na hlavní blogovou stránku a někdy i odkaz na Facebook a na Instagram.

Instagramu jsem se dlouho bránil. Neuměl jsem si představit, že by další sociální síť ve vějíři žroutů internetového času měla nějaký jiný smysl, než dokážou naplnit služby, které už jsem tou dobou používal. Ano, v euforii po jakési přednášce jednoho z mnoha "instagramových guruů", které pohříchu z reálného světa zná jen málokdo, ale desetitisíce sledujících je předurčují k zářné kariéře, jsem si sice zřídil svůj instagramový účet, ale tam se dlouho skvěla v počtu příspěvků i v počtu sledujících velká nula. Důvod byl zřejmý: Instagram je svou povahou mobilní aplikace, vznikl primárně pro ty, kteří fotí mobilním telefonem a chtějí své fotky rychle sdílet se svými známými, veškerá administrace i úpravy probíhaly v prostředí mobilu a dlouho se jako základní princip udržoval i striktně čtvercový formát publikovaných obrázků. Lidem, kteří mě znají dlouhodobě z blogu, nemusím ani říkat, jak odtažitý je můj vztah k focení mobilním telefonem a tím spíš k dodržování pravidel typu "buď čtverec nebo nic".

Postupně se ale začaly více využívat i jiné prvky instagramového světa než sdílení selfíček z moc fajn výletu. I fotografové si jeden po druhém uvědomovali, že tahle sociální síť může být zajímavým prostorem pro navazování kontaktů a představení výsledků své práce, stále častěji se na fotografických webech začaly u jmen autorů fotek objevovat linky na instagramové stránky a instagram sám se také začal také otáčet k tomuto typu uživatelů o něco vlídnější tváří: Postupně umožňuje stále více používat jiné formáty fotek (i když základní šablona obrazovky pořád počítá počítá primárně se čtverci) a pro některé z funkcí už není nutné přepínat do mobilu, protože v počítači prostě nic neupravíte ani nedoplníte. Nastal tedy čas, abych se i já rozhlédl v instagramovém prostředí kolem sebe a rozhodl se, jestli zde budu nějak aktivní, co zde můžu nabídnout a k čemu to tu naopak mohu pro sebe využít. 

Řekl jsem si, že by se v optimálním případě měly různé platformy vzájemně doplňovat a ne se svým využitím příliš překrývat. Blog bych si i do budoucna rád ponechal především pro ty příspěvky, ve kterých je text dominantním prvkem nebo alespoň podstatnou měrou rozvíjí obrazový základ. Hlavní platformou pro fotky je můj fotoweb, kde jsou zájemcům k dispozici rozsáhlejší trvalé fotogalerie i příležitostné on-line "výstavy", jako např. nedávno dokončený (a i zde na blogu představený) projekt Černobílý JAPAN. Facebook mám pro upoutávky na blogové články i nové přírůstky na webu a poslední dobou na něm poměrně často zveřejňuji úplně nově pořízené fotky, u kterých mě zajímá odezva lidí z mé "fb bubliny"; funguje to jako takový rychlý orientační test, jak fotka dokáže zapůsobit na ostatní. 

Instagram jsem se nakonec rozhodl používat pro specifický účel: Především přes něj sleduji zajímavé profesionální i amatérské fotografy, na které při svých toulkách fotosvětem (reálným či virtuálním) narazím a kteří mě něčím opravdu a opakovaně zaujmou. Proto si - s několika nečetnými výjimkami - nepřidávám do sledování svoje známé, abych viděl třeba jejich obrázky z dovolené nebo z oběda (na to mám přece facebook :-)), ale skoro výhradně fotografy, jejichž nové snímky nejrůznějších žánrů jsou pro mě radostí a v mnohém i inspirací. Zároveň dávám prostor šťastné náhodě (nedávno jsem ostatně v jednom blogovém článku navrhoval po ní dokonce pojmenovat náměstí :-)) a nechávám si doporučovat kontroverzními vestavěnými algoritmy další fotografie, které by mohly vyhovovat mému vkusu i zájmům. Jednak mě zajímá, co pro mě vševědoucí algoritmy vyberou (roli v tom hraje to, co jsem v minulosti sám označil za zajímavé, i to - jsme přece v prostředí sociálních sítí - co se líbí těm, kteří se líbí mně) a jednak mě celkem baví zjišťovat, jak se dá vlastní aktivitou výběrový algoritmus cíleně ovlivňovat. Je to celkem napínavé a našel jsem díky tomu řadu skvělých fotografů a fotografek, které bych jinak vůbec neměl šanci pro sebe v nekonečném moři stamiliónů fotek z celého světa objevit.   

Samozřejmě, každý nový zvědavec, který začne sledovat můj instagram (rozrůstá se asi tak o jednu fotku týdně a vybírám jak fotky zcela nové, tak i ty "zkušenější" z různě starých archivů), je vítán. Rovnou ale upozorňuji, že na instagramu nedodržuji automaticky princip reciprocity; těch, se kterými se sledujeme navzájem, je poměrně málo - byť k nim patří k mé velké radosti i takoví úžasní fotografové jako třeba doyen amerických digitálních čarodějů Jeffery Becton nebo dlouholetý osobní fotograf prezidenta Václava Havla Tomki Němec. Navíc, kdo sleduje můj blog, má dobrou šanci, že skoro všechny moje publikované fotky už zná z blogových článků, kde se k nim - na rozdíl od Instagramu - většinou dozví řadu podrobností týkajících se jejich vzniku.

Pochopitelně, nebudu si své nejzajímavější objevy nechávat sobecky pro sebe, ale postupně bych i zde na blogu rád občas představil některé výborné fotografy z různých koutů světa, jejichž fotky považuji opravdu za skvělé a třeba by mohly být inspirací nejen pro mne, ale i pro některé ze zdejších čtenářů. Uvidíme, jak se můj "instagramový koutek" bude rozvíjet a jaká zajímavá setkání mi přinese, když mu nechci věnovat přehnané množství času a opomíjet kvůli němu své původní aktivity.

A jak jste na tom s Instagramem vy? Využíváte ho k něčemu, nebo je to pro vás jen často opakované slovo bez věcné náplně? 

 

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může dále nabídnout? Kromě pravidelných týdenních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.