V televizi můžu sledovat sněhovou kalamitu v českých horách, ale tady v Dobřichovicích zatím nesněží, jen fučí. Co ale na tom, když si přece hustě padající macaté bílé vločky zastiňující žlutavé světlo pouličních lamp umíme představit? Vánoce navíc i bez sněhu začínají být cítit v prosincovém vzduchu jako voda před bouřkou, tak je, zdá se, nejvyšší čas poslat pěkně rekomando jednu malou lehce veršovanou adventní pohlednici.
Adventní pohlednice
Na svícnu z chvojí
zažínám bílou svíci,
srdcem ti kreslím
adventní pohlednici
a balancuji
na hranici kýče.
Metr mám dvojí:
Jedním si měřím svět,
druhým jen tebe,
co máš od všech mých barev klíče.
V plameni svíčky
další den dohořívá.
Pod mými přivřenými víčky
spí vánoční víla
o den více živá.
I plamen usíná.
Nesněží sice,
adventní krajina
z mé dnešní pohlednice
však není o nic méně bílá.
Pozn.: Děkuji všem, kteří mě letos podpořili svým hlasem v anketě Bloger roku 2016 a díky nimž jsem nakonec získal krásné 7. místo. Svůj subjektivní pohled na průběh slavnostního večera Czech Blog Awards v Karlínském divadle jsem popsal v reportáži Blogeři roku 2016 aneb Eskymákem v Ekvádoru.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.