pátek 9. září 2022

Zápisky z čerstvě popsaného sešitu - 2. část

Před dvěma týdny jsem vás poprvé nechal nakouknout do stránek svého čerstvě popsaného ášestkového zápisníku, který mám téměř za všech okolností při sobě, abych si mohl poznamenat to, co bych si i se svou děravou pamětí rád zapamatoval: zajímavé výpisky z knížek, které čtu, záznamy snů, citáty, okamžité nápady, které nechci zapomenout, třeba verš básničky nebo příhodný název pro fotku. I když realita nečeká a utěšeně se rozjely zápisky do nového sešitku, dnes se ještě vrátíme k čerstvému "vejminkáři", který si zatím jen neochotně zvyká nechodit všude se mnou. Opět jsem vybral namátkou a bez pevnější struktury pár zápisků - tentokrát z části od února do dubna 2020, kdy se spustila první covidová vlna a já měl najednou v nucené izolaci spoustu času na čtení (jak je z výpisků jasně patrné, hlavně šlo o obsáhlou korespondenci mezi J. Voskovcem a J. Werichem). Sám jsem zvědav, které kousky poslouží s odstupem k pobavení a které spíš k zamyšlení, případně ze kterých dnes může přejet po zádech mráz. I pro mě je to průhled do již překlenutého minulého času a určitá forma archeologie, tak jsem napnutý, co na dalších stránkách najdu.

Jest mrzutým stářím tropit staré šaškárny s oporou pouhých Horníčků. (Jiří Voskovec v dopisu Janu Werichovi reaguje na videozáznamy z divadla ABC, které mu Werich zaslal, 1959).

POPRCENKA (reklama na vietnamském stánku s dámským spodním prádlem).

Dělám, co umím, a hlavně, HLAVNĚ, se nemusím starat o nic jiného než o svou vlastní práci. To je po letech hovorů s tydlitáty, holajzodáry, šmukýřníky, s pimprprdy, paranoidofrcály a opicemi veliká úleva. (Jan Werich v dopise Jiřímu Voskovcovi o svém odchodu z postu ředitele Divadla ABC)

Z čím vyšší větve spadneš, tím víc si nabiješ prdel. (Werichova formulace gravitačního zákona).

Je hloupost horlit se nebo se i horšit nad neodvratným postupem Zubaté. To jí jen usnadňuješ. Jediné, co můžem, je jí dělat obtíže a schválnosti. Ať se kurva aspoň dře a potí. Ať ji to mrzí, že je sama nesmrtelná. (Jiří Voskovec v dopise Janu Werichovi , leden 1961)

Ve vězeních válka dosud zůstala jako led, udržující se v černých trhlinách hor, dosud zabíjí, dosud se mstí, dosud loupí a spaluje to, co mohlo být živé. (Jiří Mucha - Studené slunce, na motivy vlastních vězeňských zkušeností z 50. let)

Kdybych měla více času, byla bych to napsala stručněji. Promiňte. (Jiří Voskovec cituje z dopisu Mme de Stael)

U policie je to jako u akrobatů: Kdo umí, umí, kdo neumí, je v gibsu. (TV, Případy 1. oddělení)

S. V. B. E. E. V. (Si vales, bene est, ego valeo.) Jsi-li zdráv, toť dobré jest. Já jsem zdráv. (ustálená římská fráze na začátku dopisu.

Jako že Dionýsos stojí při nás, nechť Merkur a hadi Poseidonovi nadále vytvářejí blahodárné mlno kolem buněk tvých. (přání Jiřího Voskovce nemocnému Janu Werichovi, leden 1962)

Dneska na poštu přišli dva v rouškách, takže mezi lidmi nastala panika, ale nakonec se naštěstí ukázalo, že je to jen přepadení. (z internetu)

Ó barde, národní to slavíku
vod Vodkolkovejch mlejnů,
Koturne pošumavský:
Tak na tebe ta sláva přece jen dolehla a věnec ti budiž dán. A to se nestydíš? Stydíš, viď? A dobře ti tak. Já se směju, až se za pup popadám a do smrti ti to budu připomínat a se ti posmívat. Tajně ti to ovšem budu závidět a ve snu budu hořce plakat nebo se uvidím, jak močím na sochu Kajetána Tyla, která bude mít tvůj plnovous a paruku z Vestpoketky a bude říkat mramorově: "Já mám titul, Voskovec má hovno." (Jiří Voskovec v dopisu blahopřeje Janu Werichovi k titulu národního umělce)
 
Kdo se s 50 kilogramy těstovin běží schovat před kýchajícím sousedem, neměl by druhým lidem radit, že mají se svou rodinou setrvat uprostřed zuřící války (z rakouského internetu).  

Po veliké námaze bojů Osvícených proti Neosvíceným se nám podařilo staré pověsti nahradit novými. (z dopisu Jana Wericha Williamu Shakespearovi)

Bezpečný sport jsou snad jedině šachy. Nesmíte ovšem při přemýšlení o následujícím tahu usnout a prorazit si lebku střelcem. (z internetové diskuse o nebezpečí skialpinismu). 

Internetový článek o uškrcené dívce je doprovázen reklamou "Škrtí vás ponožky?" (příklad schopností umělé inteligence)

Protože to tak funguje už takovou dobu a nic nenaznačuje brzký obrat k lepšímu, vypadá to, že z nějakých podivných důvodů a přírodních zákonitostí to bez blbejch nejde. (parafráze Jiřího Voskovce)

Před touhle směsí imaginace, vnitřní pokory a profesionality musím jedině smeknout. Vytahuje mě z brlohu mých vlastních předsudků; sice trochu brblám a prskám, ale lezu. (můj komentář k fotografické výstavě Martina Stranky v Mánesu, březen 2020)

Na záchodku
sedě v přítmí
zabývám se algoritmy.
 
Zabývám se vzorcem
jak se státi borcem.
 
Sedě 
v šeru
na latríně
vychází mi
ať jsem svině.

(TlusŤjochův blog, 14.3.2020)

Člověk nevydrží mít strach nepřetržitě. (Jiří Dědeček)

Pište opilí, editujte střízliví. (Ernest Hemingway)

Epidemie je snem mocných; umožňuje kontrolovat populaci, určit každému jeho místo, vést o každém podrobné registry informací a vytvořit strnulý prostor v němž každý občan podléhá přímému vlivu moci. (Michel Foucalt) 

KONEV. Chtěl jsem napsat KONEC, ale vyšla KONEV, tak ji nechám konví. (Jiří Voskovec v dopise Janu Werichovi)

Jeníčku, Jeníčku, dyť voni nás nakonec s těma všema provinciálníma podvodníkama, jak se na ně z těch let pamatujeme, pochovají do společný šachty!!! (Jiří Voskovec v dopise Janu Werichovi na téma 40 let od prvního představení Vest Pocket Revue, květen 1967)

Umění je jako láska - štěstí i neštěstí zároveň. Štěstí s podšívkou neštěstí. A podšívka je blíž k tělu. (Josef Šíma v dopise Jiřímu Voskovcovi)

Začínají se objevovat paznehti, oportunisti, zkrátka mraveniště někdo rozkopl a je panika mezi majiteli kradených perských koberců. (Jan Werich vysvětluje v dopisu Jiřímu Voskovcovi dění Pražského jara 1968).

Na každou složitou otázku existuje jednoduchá, dobře srozumitelná nesprávná odpověď. (H.L.Mencken)

A tak bude nová, docela nová studená válka. S novým, docela nově natřeným fašismem jak na Východě, tak na Západě. Sklonek životů našich bude ideologicky a politicky odporný. Květiny naproti tomu porostou právě tak krásně, jako kdy před tím, a mláďata všech spécií budou dále neodolatelná, pokud nezestárnou. Hvězdy budou zářit dále na obloze, pokud je ovšem záser atmosféry, způsobený lidskou chamtivostí, nezastře. (Jiří Voskovec v dopise Janu Werichovi do jeho dočasné vídeňské emigrace po srpnové invazi do Československa, září 1968)

HIC SUNT CHAMELEONES (Jan Werich, září 1968)

Ten, kdo říká, že jeden člověk nemůže změnit svět, nejspíš nikdy nejedl nedovařeného netopýra. (z britského internetu)

28 komentářů:

  1. U Voskovce prekvapuje keho nadhled a smysl pro humor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl za socialismu takvý vtip:
      Víš, jaký je rozdíl mezi Čechem a Rusem?
      "Ne."
      "Češi mají Voskovce v Americe, Rusové v mausoleu."

      Vymazat
    2. Nejlepší je, když je český Voskovec ruského původu :-).

      Vymazat
  2. Míra
    Ke korespondenci V+W se vracím velmi často a nikdy se nenudím a zejména Voskovcovy věty mi přinášejí stále něco nového. To jsem napsal blbě, ale je to pravda. Je to podobné, jako když se znovu a znovu dívám například na film Bílá paní a vždycky tam najdu něco, co jsem předtím přehlédl, přeslechl, nedošlo mi. Jsou-li takovéto poklady ještě na světě, smiřuje mě to s bezduchostí tzv. "pokroku".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obojí mám moc rád: Voskovce i Bílou paní :-).

      Vymazat
  3. Prožívám 8. den covidu. Na bonmot o nedovařeném netopýrovi hned tak nezapomenu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě přeji brzké uzdravení a věřím, že k tomu onen bonmot trochu přispěje :-).

      Vymazat
  4. "Po veliké námaze bojů Osvícených proti Neosvíceným se nám podařilo staré pověsti nahradit novými." - Dnes se staré pověsti nenahrazují, dnes je s nimi zatočeno.

    OdpovědětVymazat
  5. Radek

    Muchu, spolupracovníka StB nechal zavřít jeho řídící agent Pixa, aby si o sobě moc nemyslel.

    Charakterizoval ho slovy "On nebyl nemorální. On ani nevěděl, co morálka je."

    Píše Mucha v té knížce o téhle stránce svého života?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řídící agant Pixa jako morální autorita?

      Vymazat
    2. Náhodou, od etických expertů Pixova formátu (pokud vím, právě on zavedl do arzenálu StB pokrokovou službu "společenského agenta") takové uznalé zhodnocení jistě potěší. Děkuji Honzo, kdybych měl zájem panu "Radkovi" odpovědět, podivil bych se asi podobně.

      Vymazat
    3. Radek

      Že je někdo špatnej přeci ještě neznamená, že někdo další nemůže být ještě daleko horší.

      Třeba estébáci, co nás přišli vyšetřovat taky donutili informátora, aby se přiznal, že si to, co nabonzoval, vymyslel. Sotva byli svatí, ale on byl opravdová krysa.

      Kriminálníci taky nejsou žádnej etalon všobecné mravnosti, ale spousta jich nesnáší, když se útočí na ženský a děti. Spartakiádního vraha ve vězení dost týrali a podle všeho vykastrovali.
      -

      No a jedním tím "společenským agentem" byl právě Jiří Mucha. Proto se nějak nevyznám ve vašich názorech. - Vymyslet "společenskýho agenta" je špatný a dělat ho je dobrý nebo nedůležitý? - Chápu špatně váš názor?

      Vymazat
    4. Ano, máte pravdu, chápete ho špatně.

      Vymazat
    5. Radek

      Aha. Tak jak to je doopravdy, protože z toho, co jste napsal, to vypadá implicitně přesně takhle?

      Oba jsou stejně špatní?

      (Jinak jsem nepovažoval Pixu za morální autoritu, ale spíš za svědka. Něco jako gestapáka, když svědčili po válce o práskačích. To jen pro upřesnění.)

      Vymazat
    6. Určitě nechci srovnávat míru morální odpudivosti obou rolí, tím spíš když nejde o žádnou izolovanou soustavu a zasahuje do toho spousta dalších osobnostních i společenských vlivů. Jde o čistou souslednost: Bez těch, kteří odpudivé systémy vymýšlejí a uvádějí do praxe, by si "vykonavatelé" museli najít pro ventilování svých morálních poklesků jinou oblast. I když "otcové zakladatelé" občas argumentují oblíbeným: "Vymyšlené to bylo dobře a mravně, leč ti oškliví vykonavatelé náš dobrý nápad úplně zdiskreditovali :-)."

      Vymazat
  6. Skvělý výběr. Slova pánů V+W by se měla tesat do kamene, jsou platná v jakékoli době. Věta o policistech v gibsu mne v seriálu hodně rozesmála....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čím víc vím o Jiřím Voskovcovi, tím je mi jeho osobnost bližší.

      Vymazat
  7. S hloubkou myšlenek V&W se dnes v té přemíře povrchnosti už asi nesetkáme. Ale abych pravdu řekl, trochu mně na nich vždy vadila jakási nadřazenost, kdy neustále "válčili s blbci". Ani si nepamatuji, zda se také k něčemu či někomu vyjádřili obdivně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tomhle byli, myslím, odlišní: Voskovec byl podobně přísný i vůči blbostem páchaným jimi samými, a že jich bylo. Werich sice občas taky, ale jen když byl právě v dobrém rozmaru, což ale nenastávalo zdaleka vždy. Voskovec si mohl dovolit občas Wericha i pořádně setřít, na což rozmazlený "Jeníček" nebyl ve svém prostředí a při svém postavení zvyklý, ale dokázal dobře poznat, že je jeho přítel v právu, a většinou se v takové situaci jen rozpačitě snažil převést pozornost jinam :-).

      V korespondenci mají těch příkladů lidí, kterých si velmi cenili, docela dost, nejen mezi svými vrstevníky ale dokonce i v další generaci - příkladem budiž třeba Miloš Forman. Voskovec byl, myslím, příliš přísný na Horníčka, ale to je celkem pochopitelné, když byl vlastně náhradou jeho samotného.

      Vymazat
    2. Mám vinylovou LP desku s Werichovými promluvami a protože si ji už nepustím, tak jen přibližně po paměti: mimo jiné tam komentuje herce a charakteristik "nebyl to žádný intelektuál" (o Plachtovi), Hana Vítová (jí myslím vymysleli umělecké jméno) byla sice hezká, ale krása byla ve velkém nepoměru k inteligenci, ..., je tam nepřeberně.

      Vymazat
    3. Prvorepubliková "mladá umělecká avantgarda" byla svou snahou po intelektualismu a pohrdáním konzumem docela pověstná. Ostatně i Voskovec sám byl v roce 1926 vyobcován ze sdružení Devětsil, když si zahrál (byť pod pseudonymem Petr Dolan) roli Ríši v tehdejší němé filmové adaptaci Pohádky máje, kterou avantgardisté pokládali za ztělesnění nejodpudivějšího myslitelného kýče :-). Docela typické je i to, že Osvobozené divadlo bylo zpočátku jakousi divadelní sekcí Devětsilu a dávaly se tam proto většinou experimentální kusy, které nemohly stálou divadelní scénu uživit, takže se právě hojně navštěvovaná (a tedy viděním pravověrných nechutně komerční) představení Voskovce a Wericha stala na nějakou dobu záchranou avantgardistů :-).

      Vymazat
  8. Tam bylo tolik myšlenkových perel a jazykové nádhery, že mi skoro přišlo líto, že článek skončil. Ta kniha musí být úchvatná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To pak není divu, že takový napohled obsáhlý zápisník vydrží jen necelé tři roky :-).

      Vymazat
  9. Je vidět, že většina myšlenek je dodnes aktuální a stojí za to se nad nimi zamyslet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přemýšlel jsem, co by asi bývalo nastalo, kdyby oba pánové měli ve své době k dispozici e-mail. Co bychom jako čtenáři dostali navíc a o co bychom naopak tou možností stálého spojení nejspíš přišli...

      Vymazat
  10. Super!

    Asi nejvíc musím kvitovat Tlustjochovu básničku, ta je teda dost povedená.
    A vyloženě mě rozesmály škrtící ponožky, to nemá chybu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. TlusŤjoch je v zápisníčku docela častým hostem, ale najdou se tam i další blogeři. Člověk už si nikde nemůže být jistý :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.