V uplynulém týdnu se mi sešlo několik zajímavých akcí, takže se mi po dlouhé době stalo, že jsem téměř denně přicházel domů až pozdě v noci, což většinou velké blogové aktivitě nesvědčí. A také že ano: V týdnu jsem stihl publikovat jen jediný článek a ještě to byla docela honička, protože jsem ho zveřejňoval narychlo z vlaku cestou do práce. Ještěže na železniční výluku - a tedy na pravidelné zpoždění českodrážních spojů - je u nás na Dobřichovicku spolehnutí. Neděle se už ovšem odehrává v celkem běžném rytmu, takže s dalším vydáním Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", nemusíme čekat na vlak, ale můžeme je napsat konzervativně částečně u redakčního a částečně u kavárenského stolu. I dnes se tedy náš tradiční nedělník, vycházející už déle než 13 let, pokusí probrat s nadhledem a snad občas i s trochou humoru aktuality z politiky i společnosti u nás doma i ve světě.
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
neděle 22. května 2022
Nedělní miniglosy č.639
Tím zmíněným jediným článkem z právě končícího týdne je další příspěvek do naší Fotolaboratoře, článek Strop pasáže Koruna aneb Mnoho zajíců - fotografova smrt. Z minulého týdne ještě jednou připomenu svůj nový překlad básničky Christiana
Morgensterna Rýma (Schnupfen). No a ze starších jarních článků připojím znovu odkaz na článek o 30 let starém letmém setkání v jižní Francii Na hradě poblíž Avignonu,
pro který jsem vůbec poprvé na blogu využil i dobové deníkové zápisky z
pětitýdenní cesty (převážně stopem) z Avignonu k Atlantiku a zase zpět. Po nějaké době jsem se opět rozhodl přidat odkaz na jeden článek z hlubokého archivu; dnes je to právě jedenáct let stará snová hříčka, ve které mimo jiné, považte, chytám ryby s Woody Allenem (!) O rozesmívání Boha. No a na závěr "odstavce s odkazy" jako
obvykle přidám pro zájemce i odkaz na svou "pdf knížku"
vybraných (a pro knižní použití s odstupem lehce upravených) blogových textů Hledá se pudvice v modrém obalu!, kde mimochodem právě zmíněný článek O rozesmívání Boha figuruje jako předposlední z celkových devadesáti textů.
Přeji
všem zdejším milým návštěvníkům slunečné a láskyplné májové dny a už teď
se těším na naše příští setkání, ať už nastane za týden u dalšího vydání
Nedělních miniglos nebo už
během týdne u
tradičního jednoho nebo dvou
"neminiglosových" článků. Na setkání s dudkem chocholatým, o kterém jsem psal v úvodníku minulou neděli, se sice zatím kvůli nedostatku času nedostalo, ale kdo ví, třeba to příští týden vyjde. Jak už jste si mohli všimnout, zpracování některých mých setkání do blogové podoby trvá někdy až 30 let, ale nakonec na ně určitě dojde :-).
Užijte si moc dobrý
týden.