Smráká se.
Poslední selfie s hnízdem harpyjí
pošleme z výletu
k Vie Appii.
Poslední úsměv:
Sýýýýýýýýýýr!!
Z mohutných hradeb
zbyl už jenom stín
věčného města,
věčných rozvalin.
Jeden stín ze sta.
Znavené slunce
odplouvá do podzemí.
Bez světel není stínů.
Na cestě
k Vie Appii,
k obchůdku s nadějemi,
okamžik trvá
a věčnost pomíjí
za zpěvu muezzinů.
Ruka cézarova už žezlo netřímá
a cesty vedou všude,
jen ne do Říma.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.