sobota 16. září 2017

O vyhlídkách šumavského podzimu a impresionistickém plameňákovi

Během posledních pár dní se u mne odehrálo několik drobností, které teď asi budou pár týdnů určovat další směr mých aktivit. Jednak poměrně náhle skončilo léto, počasí přeskočilo zářijovou a možná i říjnovou tradiční povětrnost a usalašilo se jakoby rovnou v půlce listopadu, což mne lehce znervózňuje, protože se - to je druhé "faktótum" - jedu právě provětrat na Šumavu. Říkal jsem si, že druhá půlka září by mohla být na horách překrásně podzimní, ale rozhodně jsem si nepředstavoval, že budou nejvyšší denní teploty kolem šesti stupňů a k ránu přízemní mrazíky. Když k tomu přihodíme trochu nebeské vody (doufám, že ještě v kapalném skupenství), která na Šumavě rozhodně nesmí chybět, budu mít dobrou záminku procvičit si vyjmenovaná slova "po s": Až uvidím, jak bude všude po okolí sychravo a šumavské lesy se mi ukážou ve své syrové podobě, budu zlostně syčet jako nachlazený sýček, načež až se po nějaké době začne počasí poznenáhlu vylepšovat, budu až zase sypat zpátky ku velkoměstu. Ještěže mi nejspíš kvůli dešti a každodenním přeháňkám nehrozí, že bych na svých toulkách potkal usychajícího sysla!
 
Mohu se ovšem samozřejmě vypravit do tradičních mrazových lokalit poblíž Kvildy fotit jinovatku, taková možnost se v půlce září nenaskýtá tak často. Ale dost skuhrání! Přece se nebudu zlobit na něco tak neuchopitelného, jako je počasí. To i judisté říkají, že nemáte-li možnost soupeře pořádně uchopit, těžko se nad ním vyhrává. Co by jiní lidé za to dali, kdyby měli před sebou dva týdny poctivé dovolené určené navíc opravdu převážně k odpočinku a k rozličným tvůrčím aktivitám?! Obsadím tedy pokorně svůj dočasný šumavský příbytek, budu se s nepříznivými povětrnostními podmínky čestně a odhodlaně potýkat, a když usoudím, že počasí přece jen zvítězilo nad mou vůlí provozovat fotografické turistické výlety (což, očekávám, nastane tak hodinu po příjezdu), nebo mi budou při instalaci fotostativu přimrzat prsty ke kovovým dílům, zajedu si prohlédnout nějaké vytopitelné interiéry - třeba do Sušice nebo do Kašperských Hor. No a v nejhorším případě, pokud nezamrzne i internetové připojení, na sebe rozsvítím obrazovku počítače, napíšu něco sem na blog a nebo si budu procházet archív fotek. Tento týden se totiž - a to je třetí z avizovaných událostí - docela zajímavě vyrýsovala jedna možnost ukázat pár svých fotek veřejnosti ještě v tomhle roce, s čímž jsem původně vůbec nepočítal. Pokud se tato možnost v následujících dnech potvrdí a budu mít k dispozici nějaké podrobnosti, samozřejmě vám dám jako obyčejně i na těchto stránkách vědět.

Následující dva týdny tak zatím u mne nemají úplně pevné kontury, jsou roztřesené a rozpité jako impresionistické obrazy. A tak i sem dávám pro zpestření jeden obrázek podobného typu, který upomíná na horké dny loňského podzimu na mém oblíbeném řeckém ostrově Lefkada (spoustu článků a obrázků odtud najdou zájemci ve speciální rubrice Črty z Lefkady). Tehdy byly odpolední teploty mezi 25 a 28 stupni, v teplounkém moři si mohl krásně rochnit i bojácný neplavec jako já a v laguně u hlavního města ostrova postával po ránu jeden dočista impresionistický plameňák :-).



Přeji všem čtenářům tohoto blogu krásné - byť mraky poněkud zakaboněné dny, a hodně radosti a dobré nálady k tomu. A jen na okraj upozorňuji všechny "abonenty" že ani zítra ani příští neděli nevyjdou Nedělní miniglosy, protože kompletní redakce odjela na dovolenou. Znáte je, zmetky mediální, zatímco všichni slušní lidé tvrdě pracují, oni nejspíš budou, valibuci, někde chytat bronz! :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.