Včera jsem si původně myslel, že si udělám jen první aklimatizační šumavský den v bezprostředním okolí Srní. Počasí bylo podle předpokladů celkem hnusné, kolem 7 stupňů, pod mrakem a studený vítr, který i mne, čepicofoba, přiměl vzít si kšiltovku. Napřed jsem se vypravil kousek za Srní do návštěvnického centra s přilehlým velkým výběhem vlků, což asi není úplně fungl nová šumavská atrakce, ale pro mě určitě dost nová na to, abych ji na svých výletech na Šumavu ještě nenavštívil. Na vlky zde na blogu asi taky dojde, ale dnes ještě ne; protože se počasí nakonec přes poledne trochu vylepšilo, pokračoval jsem pěšky až na Rokytu, kde jsem se připojil k úžasné technické památce - Vchynicko - tetovskému plavebnímu kanálu, kudy se od začátku 19. století plavilo dříví z horních částí šumavských lesů.
Ono to dává docela logiku: Viděli jste, jak vypadá koryto říčky Vydry? Jestli ano, musí vám být jasné, že skrze to bludiště obrovitých balvanů se dřevo za normálního stavu vody plavit nedá, protože by se prostě mezi kameny dříve či později "zašprajcovalo". Proto tehdejší technici vytvořili pro vodu "objížďku", která je plavení dřeva uzpůsobena, v podobě Vchynicko-tetovského kanálu. Ten má skoro 14 km a trocha vody jím teče i teď, i když už tudy nikdo dřevo neplaví, protože to už se dávno sváží po moderní silnici, která v 19. století ještě neexistovala.
Kolem kanálu je to od Rokyty až skoro k Srní pěkná a navzdory původním aklimatizačním plánům i docela dlouhá procházka, během které chvílemi pršelo, chvílemi zase svítilo sluníčko, občas dokonce obojí současně, podle toho, jak se přes vysoké šumavské kopce převalovaly černé mraky. No a já si užíval toho, jak se příroda postupně převléká do pestrých podzimních barev, které se moc pěkně odrážely na hladině kanálu, kterým proudí rašeliništní granátově zbarvená voda. Nedávno jsme tu měli impresionistického plameňáka, tak u stylu bychom mohli formálně zůstat, i když přece jen dnešní obrázky jsou o dost jiné. Ale třeba se vám budou některé z nich taky líbit.
Celkem vede přes kanál deset starých kamenných můstků, které kanálu dodávají na vizuální zajímavosti a na patině. Ten první je hned za Rokytou, kde se veliký "obchvat kaňonu Vydry" odklání od hlavní cesty Modrava - Sušice.
Stromy, které začínají hrát všemi barvami, se moc pěkně zrcadlí na hladině klidné vody v kanálu. Uznejte sami, projít kolem takových podzimních malířských palet s foťákem bez povšimnutí, to by byla "fotosvatokrádež" :-)
Následující obrázek jsem fotil kvůli zajímavému odrazu okolního lesa na hladině kanálu, proto jsem tady při publikaci fotku otočil vzhůru nohama, aby byl obraz lesa správný a nemohli jste mi vytknout, že převracím realitu :-).
V některých místech kanálu se tvoří malé zelené ostrůvky vegetace, na kterých se zachytává podzimní oranžové listí.
Ano, to oranžové listí padá z těchhle stromů, tak jsem vám jeden z nich taky zlehýnka načrtnul, abyste měli představu, jaká krása teď Vchynicko - tetovský kanál obklopuje.
V dalším úseku kanálu se v naoranžovělé vodě nacházejí různé odstíny zelené barvy. Na své by si přišli jistě i botanici, ale já chtě-nechtě raději zůstanu u výtvarného účinku, protože neznám ta správná odborná botanická slovíčka.
Jedním kamenným můstkem jsme dnešní podzimní barevnou procházku začali, druhým pro změnu končíme. Na pozůstatcích pěny na hladině je vidět, že voda právě překonala nějaký "rychlejší úsek", kterých na kanále není mnoho (pouhé tři), ale během nich musí hladina klesnout o stejný počet metrů jako dravá Vydra v hlavním korytě, a tam je věru pěkný sešup!
Tolik můj speciální barevný podzimní pozdrav ze Šumavy, v němž jsem dnes dal tentokrát přednost emocím před fakty, ale to se někdy snese. Zvlášť když pro vás mám i toho vyfoceného zcela faktického vlka, kterého se mi na velikém tříhektarovém výběhu pro vás povedlo po dlouhém a náročném pátrání a čekání na ten správný okamžik lokalizovat a blýsknout. Jestli mi tedy budete věřit, že je to vlk. Jasně, že je v tom z mé strany aspoň drobný podvod, konspirátoři by zaplesali, ale nebojte, já se ke všemu v příštím článku přiznám.
Tak ať vás obklopují jen ty nejpěknější barvy, které máte rádi, ať už je právě podzim, stromy jsou v květu nebo vrcholí mrazivý leden. Naštěstí je jich na světě zatím ještě pro každého citlivého člověka dost a dost.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.