Když tak chodím a jezdím po podzimní Lefkadě, potkávám spoustu různých květů rozličných barev a podob. Je až neuvěřitelné, jak se po prvních podzimních deštích umí ostrov po dlouhém vysilujícím suchém létě rychle zazelenat a dokáže rozkvést nejúžasnějšími barvami, květy maličkými i velkými, jednotlivými i "hromadnými", s ohromující vůní i zcela nenápadnými.
Tak jsem si řekl, že je sice hezké představovat vám různá zákoutí ostrova - jeho historii, kostelíky, horské vesničky, majáky a pláže, ale měl bych si udělat prostor a čas i na docela obyčejný pugét z toho, co tu taky kvete. Tak jsem vzal různé kytičky, které se mi aspoň trošku povedly na mých letošních toulkách ostrovem vyfotit; většinou je to jen ilustrační foto, nic do výstavní síně ani do atlasu. No a udělal jsem z vybraných třiadvaceti fotek květinou koláž, která se snad dá aspoň trošičku brát jako malá kytice, která se dává nejen k narozeninám nebo k svátku, k významným výročím, k velkolepým úspěchům nebo když člověk něco nepěkného provede a chce se omluvit, ale třeba jenom tak, z prostého důvodu, že někomu chcete udělat radost.
Kdo se ve květinkách vyzná, může mi v komentářích poradit, co je co, já jsem téměř květinový analfabet a poznávám tak stěží tři, možná čtyři kousky, to ještě dobrých dvacet zbývá. Ale není to "poznávačka", mám ty kytičky rád, ať už je umím pojmenovat nebo jsou pro mě anonymní.
Ať je Lefkada jakkoli rozkvetlá (a co jsem viděl jarní fotky, to je teprve neuvěřitelná květinová záplava), ta nejkrásnější kytička, aspoň měřeno mýma očima, tady bohužel neroste. Tak to beru tak, že těchhle třiadvacet rozličných lefkadských kytiček je sice samozřejmě pro všechny čtenáře tohoto blogu, ale úplně nejvíc ze všeho právě pro tu čtyřiadvacátou kytičku, která tu sice neroste, ale její okouzlující barvy jsou vidět a její nenapodobitelná vůně je cítit zdaleka až sem. Pro tu kytku, která je pro mě stejně vždycky nejvzácnější, ať už jsem právě uprostřed exotických botanických zahrad, rozkvetlých lefkafských sadů a luk nebo uprostřed betonové džungle nějakého velkoměsta.
Takže z Lefkady mávám, ukláním se a tady je prosím ta kytička, kterou jsem svými fotoobjektivy "vlastnoručně natrhal". Přeju krásné dny od břehů trochu rozbouřeného sice, ale přece pořád ještě teplého a přívětivého Iónského moře.
Pozn.: Další články o řeckém ostrově Lefkada najdete ve speciální rubrice Črty z Lefkady.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.