Opravdu si mám na své otázky odpovědět sám?

V polovině února jsem zde publikoval článek s názvem Tři jednoduché otázky pro správce Autorského klubu. Ohlas ze strany čtenářů mě opravdu překvapil, protože z textu se stal s velkou převahou nejkomentovanější článek ve více než sedmileté historii mého blogu. Je až překvapivé, kolik blogerů se k článku vyjádřilo, a je, myslím, dost smutné, kolik z nich mělo i vlastní obdobné špatné zkušenosti. Dostávám teď od vás průběžně různé dotazy, jak se celá situace vyvíjí a jestli už jsem odpovědi na své otázky dostal. Proto chci všem zájemcům tímto článkem alespoň částečně odpovědět, abyste si nemysleli, že jsem se zarputilým mlčením kolem dění v Autorském klubu nějak nakazil :-).

Nebojte, svou bláhovou snahu dobrat se odpovědí na své jednoduché otázky ze začátku roku jsem samozřejmě nevzdal, nejsem zvyklý se vzdávat tak snadno. Chtěl jsem dát správci AK dostatek času na uvážlivou odpověď nebo aspoň na nějaký viditelný klubový krok. Podle očekávání se ovšem nestalo vůbec nic, když pominu skutečnost, že mne Standa kvůli mé neodbytnosti zjevně začal vnímat jako "prudiče hyenovitého", takže mi začal aktivně mazat moje komentáře na Srdci blogu a žádný z mých komentářů k novějším článkům už do éteru vůbec nepustil. Nu, musím říct, že vyzkoušet si na své vlastní kůži legendární praktiky kafkovského Zámku je mimořádně zajímavá zkušenost! Myslíte, že se to dá považovat i za náznak odpovědi? :-)

Já jsem ale na rozdíl od Standy zvyklý nemlčet a své kroky před ostatními netajím. Proto vám mohu říct, že jsem se před dvěma týdny pokusil znovu oslovit Standu mailem, ve kterém jsem ho znovu požádal o odpovědi nebo alespoň nějaké koncepční vyjádření v rámci AK, a předestřel jsem mu své další plánované kroky, když bude zaťaté mlčení pokračovat. V dopise jsem Standu upozornil i na to, že s malým časovým odstupem na svém blogu zveřejním kompletní text tohoto dopisu, aby moji čtenáři byli informováni, jak se věc vyvíjí, takže dnešní článek pro něj nemůže být žádným překvapením.

 

A jako obyčejně přidávám jedno upozornění: Myslím, že proti takovému textu není možné mnoho namítat: Nedělám nic nezákonného, nešířím lži a pokud vím (podmínky jsem si přečetl velmi pozorně), nijak se tímto textem nezpronevěřuji pravidlům zdejšího blogování. To jen pro případ, kdyby pan správce k tomuto mému textu zaujal stejný postoj jako k mým komentářům na Srdci blogu. Nemám žádný zájem na tom, abych vedl na blogu nějaké osobní spory. Mám blog proto, abych mohl veřejně publikovat výsledky své tvůrčí práce, a ne proto, abych se s někým veřejně handrkoval. Jen chci odpovědi, které mi Standa dluží. Nic víc a nic méně.

----------------------------------------------

Kompletní text mého e-mailu správci AK ze dne 18. dubna 2016:

Dobrý den Stando,

dalších pár týdnů nám spokojeně uplynulo, svět vplul do jara a Vy i nadále odhodlaně odoláváte jakýmkoli otázkám, týkajícím se mého lednového vyřazení z AK. Dobře, budiž, je to Vaše volba, pro mě sice nepochopitelná, ale beru Vaše (ne)stanovisko na vědomí. Vypadá to, že nemáme stejný vzorec pro řešení podobných situací: Já jsem zvyklý na vstřícnost a na komunikaci a Vy - jak to vypadá - na mlčení ve stylu "dejte mi konečně všichni pokoj". Domníval jsem se, že dva soudní, dospělí a inteligentní lidé jsou schopni si věci vysvětlit, ale Vy zjevně odmítáte poskytnout jakýkoli svůj názor (kdoví, skoro se začínám podezřívat, že jsem Vás v minulosti trochu přecenil a možná ho vlastně ani nedokážete jasně a srozumitelně naformulovat a obhájit), čekáte, až to ostatní přestane bavit, a je Vám jedno, co si o Vás kdo v mezičase myslí. Ano, říkám otevřeně, že takové systematické "vymlčování" mi připadne jako zbabělá a nedospělá strategie, ale nejspíš Vám fakt, že to tak vidím, nijak nevadí a vyhovuje Vám to, proč ne? Za sebe můžu jen zopakovat, že pro mne je to otázka principu a ať už Vám to připadá jakkoli směšné a otravné, zabývat se tím ani po čtvrt roce nepřestanu.

Tím, že se k věci odmítáte vyjádřit a vysvětlit mi, čím jsme si já a někteří další své vyřazení z klubu zasloužili - zejména v situaci, kdy zároveň vstoupit do AK může v poslední době prakticky kdokoli, kdo na Vás udělá skrz obrazovku pěkné oči a má kliku, že jste se dobře vyspal (to je snad to, čemu říkáte "mít štěstí"? :-)), mne nutíte ke krokům, kterým jsem se chtěl původně vyhnout, protože diskuse mi vždy připadne efektivnější než kroky, které dělá jen jedna strana. Prvním takovým krokem je to, že si z nouze na své otázky, týkající se aktuálně zcela neprůhledného a svévolného vyřazování z AK, odpovím sám a pokusím se naformulovat své vlastní hypotézy, co Vás k tomu kroku mohlo vést. Protože se i nadále bláhově snažím být vůči Vám korektní (i když Vás tím zjevně neohromím, protože nejspíš podobnou férovost nepovažujete za hodnotu), předem upozorňuji, že to udělám opět formou zvláštního článku, který publikuji na svém blogu v druhé půlce května, aby si i ostatní blogeři, které to zajímalo, mohli přečíst můj pohled na věc. Že zároveň ne i ten Váš, jak by bylo logické, to mě sice mrzí, ale neberu to jako svou chybu.

Domnívám se, že mám dostatek vstupních informací, dostatek konkrétních příkladů z historie klubu i dost zkušeností z oblasti komunikace, managementu a ryze amatérsky snad trochu i z psychologie, abych si - budete-li i nadále odmítat se mnou a s dalšími "exAK" blogery mluvit - i bez vstupů od Vás dal dohromady smysluplné závěry (samozřejmě, možná nesprávné, ale za dané situace nejlepší možné). Vy pak máte, myslím, pro změnu dost času rozmyslet se, jestli pro Vás přece jen nebude lepší převzít konečně iniciativu, jak se na "šéfa" a člověka "odpovědného za komunikaci s blogery" sluší, a vyjádřit se k situaci v AK jako první - veřejně nebo neveřejně, na tom mi tolik nezáleží, pro mne by byl důležitý Váš postoj, názor, záměr, cokoli. Nějak mi k Vám prostě neladí role zloducha, který jen tak z plezíru rozdává podpásové rány, k nimž se pak odmítá znát, kdy sice dokážete v komentářích i za drobnost pěkně drsně vypeskovat mladou nebohou holku, nad kterou máte vrch, ale když narazíte na srovnatelně silného soupeře, který se takového afektovaného divadla nelekne a nedá se jednoduše odbýt, radši se schováte pod stůl jako uličník a tváříte se, že neslyšíte. Promiňte, Stando, ale to mi k Vašemu obrazu - přes všechny výhrady, které jsem vůči Vám kdy měl a mám - prostě nesedí. Tak se k tomu, prosím, postavte konečně jako chlap a profík a řekněte mi (a pokud možno i ostatním, protože, jak plyne z komentářů k mému únorovému článku na toto téma, to logicky zajímá i blogery, kteří v klubu zůstávají) otevřeně svůj názor.

Já si v mezidobí vyhrazuji právo o této své aktivitě informovat vhodnou formou ostatní blogery. Text tohoto dopisu proto v příštím týdnu zveřejním, aby zájemci z řad mých čtenářů viděli, jaký je aktuální stav. I když teď kvůli Vašemu zásahu nejsem členem klubu (a popravdě, v takto chaoticky řízeném spolku bez pravidel, bez komunikace, beze stopy dobré vůle a bez definovaného směřování ani o takové členství nemám zájem), neznamená to, že k situaci v AK budu navěky mlčet, a předpokládám, že budu-li dodržovat veškeré obecné podmínky blogování (a na tom si dám záležet!), mohu se i k fungování klubu i k Vaší roli v něm vyjadřovat bez omezení. Pokud by tomu podle Vašeho mínění mělo být jinak, dejte mi prosím vědět. Samozřejmě, můj blog bude dál fungovat úplně normálně, protože sebevytrvalejším mlčením mi - na rozdíl od těch, kteří kvůli některým Vašim krokům v minulosti z AK nebo dokonce z blog.cz už sami odešli - zdejší blogování neotrávíte.

S přáním krásných a slunečných jarních dnů

Petr Vápeník

P.S.: Samozřejmě vím, že mé otázky, které jsem Vám už pětkrát položil a zatím na ně nedostal odpověď, dobře znáte. Přesto si dovolím je aspoň v podobě P.S. přiložit znovu, ať je případně nemusíte v mých starších mailech (případně v únorovém otevřeném dopisu na mém blogu) klopotně hledat:

1. Jaký je důvod mého lednového vyřazení z Autorského klubu?

2. Která pravidla jsem při svém blogování porušil?

3. a pro mě osobně ze všech nejdůležitější: Proč jsem se o této změně a o důvodech, které k ní vedly, nedozvěděl od Vás, jak by se při férovém jednání slušelo?

------------------------------------------------

Tak uvidíme, sám jsem zvědavý, jestli mi Standa poskytne příležitost udělat si vlastní hypotézu. Nejspíš pro něho nevyzní v mém podání tak příznivě, jako kdyby docela obyčejně odpověděl sám za sebe. Ale třeba mě ještě mile překvapí a využije následující dny (místo k časově náročnému cenzurování jednotlivých komentářů) k tomu, aby sepsal pár smysluplných vět na naše společné téma. Já se budu každopádně i v květnu těšit tak moc, jako už se těším od ledna :-).