Kuro to širo

Když jsem byl loni v Japonsku, představoval jsem si, že vejdu do nějaké hodně drsné tokijské nálevny, zatvářím se zarputile jako major Cowley a poručím si "Kuro to širo", aby mi místní dobře rozuměli. Tedy Black and white. Tedy Černou a bílou. Ale cestou jsem nenašel ani odvahu něco takového učinit, a koneckonců ani odpovídajícím způsobem drsnou nálevnu.

A protože poslední dobou žiju právě tak trochu stylem "kuro to širo", rozhodl jsem se, že zkusím najít takovou fotografii z Japonska, která se bude k tomuhle tématu nejlépe hodit. Nakonec jsem našel záběr docela zajímavé konstrukce nádražní haly v městě Kanazawa, ve které jsem strávil pár příjemných hodin čekáním na vlaky, které "za příčinou tajfunu" celý den nejezdily (ti, kdo dosud nevědí, o co šlo, si mohou přečíst podrobnosti a prohlédnout nádražní konstrukci z většího odstupu v reportáži Tajfunění). 

 

Pravidelná a trochu zprohýbaná černá na bílém. Je tohle správné "kuro to širo"?

Aby černé a bílé nebylo málo, přidávám odkaz na jednu skoro rok starou básničku na stejné téma, jen mírně počeštělé a v názvu stranově převrácené: Bílá a černá.

A já - když tak o tom černobílém světě píšu - si půjdu na dobrý večer a jako přípitek všem lidem, kteří si umějí černou a bílou užít ve všech jejich podobách a barvách - dát panáka opravdové Black and white.

A protože mi ještě po zádech běhají nedávné sibiřské mrazy, dám si tohle skutečné "kuro to širo" tentokrát bez ledu.