Bílá a černá
pod prsty na klávesách,
na nich a v nich,
na rtech tančící
smutek i smích
a v hlavě Pátá přes Devátou.
Bílá a černá.
V očích jiskřící
oheň a sníh,
co každou šedou zmatou.
Bílá a černá
a mezi těmi tóny
obrazy černobílé
ne nepodobné víle.
Bílá a černá.
Svět nakloněný
a podepřený slony.
Kolem nás šikmé stěny
a šikmé krásné chvíle.
Cesta do pravěku:
Abych poněkud černobílý pohled a vážnější tón vykompenzoval, přidávám odkaz do blogového pravěku na 16 měsíců starou básničku, která je sice možná trošku ujetá, ale díky svému tématu je rozhodně barevnější a také se nese (nebo lépe řečeno - klene) v lehčím duchu: Dvojitá duha
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.