O víkendu to sice vypadalo, jako když se jaru nedaří se úplně rozhodnout, jestli se chce ucházet o vládu nad severní polokoulí anebo si radši dá ještě šlofíčka, ale je, myslím, více než zřejmé, že se nakonec milostivě nechá přesvědčit, že není pro vládnutí nikdo lepší v dohledu, a na určitou formu své "úřednické vlády" kývne. Astronomové tvrdí, že oficiální jaro začne až 20. března v noci, ale ti, co mě už nějakou dobu znají, dobře vědí, že mé osobní jaro začíná vždycky už o pár dní dřív, ať už jsou právě tropy nebo mrzne, až praští. Protože jaro, to není zdaleka jen aktuální povětrnost, ale především stav srdce. Kardiologové by sice možná v mém případě hovořili spíš o pokročilém podzimu, ale já vím své! :-).
I když už v tušení zázraků nového přírodního cyklu hledíme dopředu, myslím, že se sluší poděkovat i zimě. I když nepatřím k jejím příznivcům, ale spíš k názorovým oponentům, a do Evropského parlamentu bych ji rozhodně nevolil, dokážu být uznalý a přiznat jí, že se letos snažila vládnout odpovědně a celkem to šlo vydržet. Stejně ale budu rád, když už nebude mít v rukou výkonnou moc, ale soustředí se na typické opoziční aktivity, jako je zesměšňování výsledků práce svých nástupců a upozorňování na jejich průšvihy a aféry. I když bych si to osobně dovedl představit i jinak, nezbývá mi než smířit se se skutečností, že až budou mít voliči těch ostatních plné zuby, dá se očekávat, že zima opět nebude bez šancí.
