Dnešní příspěvek by snad mohl být zařazen i do rubriky Haiku, protože čistě formálně jde o téměř klasickou tanku, tedy o japonskou básnickou formu dodržující slabičné schéma 5-7-5-7-7 (dobře, dnes ne úplně přesně, ale myslím, že zkrácení o slabiku ve třetím verši je tentokrát pro dobro rytmu :-)). Kdybych ovšem měl podobný kousek zarecitovat před milovníky specifických japonských uměleckých forem - jako že si po praktické osobní zkušenosti s veřejným čtením haiku něco podobného už dovedu představit - nejspíš bych se necítil úplně dobře, protože japonského je v těch pěti řádcích pramálo. Taky bych mohl vložit tento příspěvek do rubriky Fyzika, kdyby zde ovšem taková rubrika byla k dispozici, protože se zde spojily jinak viditelně nesouvisející podněty z nedávné zajímavé přednášky o projevech teorie relativity a z mých vlastních praktických fotografických pokusů. Ale dnes se tu před vámi nebudu převlékat ani za fyzika, tím méně pak za tankistu. Vždyť od čeho bych tu měl speciální rubriku Miniatury, ve které se neobjevilo čerstvé zboží skoro celý rok a půl?
Praktický poznatek z teorie relativity
Řekl mi moudro
pracovník fotolabu:
Když chceme hrát
se světlem na honěnou,
budem mít pořád babu.
K miniaturám většinou přikládám nějaký pozdrav z archívu a dnešek nebude výjimkou. Povídečce O zapomenuté vůni bude na jaře už pěkně zakulacených pět let. No a jaro, jaro je přece už za dveřmi :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.