Jak vyplývá ze statistik, počet zadlužených lidí roste. Není divu, lidé si půjčují na kdeco - na novou televizi, na auto, na byty a domy, na dovolené a zážitky, dokonce na splácení dluhů... No a teď mi nezbývá, než se přiznat: I já jsem dlužníkem! Nedlužím ovšem peníze, ale sedmašedesát růžových květů jistiny a k tomu ne zcela zanedbatelné úroky, které neustále nabíhají. Co je horší - svůj dluh neumazávám a vymlouvám se na nedostatek příležitosti. Hmmm, kdyby aspoň ta moje výmluva byla o něco originálnější!
S takovým dluhem je člověk pořád jako na trní: Co když mi bude obstaven květinový účet? Co když přijde květinový exekutor? Co když mě na ulici osloví svalnatí květinoví vymahači? A tak jsem se rozhodl využít malé nejednoznačnosti ve smlouvě, a přestože původní smysl "růžových květů" byl ten, že jde o květy růží, zkusím snížit svůj dluh květem růžové barvy. To by mi mohlo projít, co myslíte?
On to není ani tak růžový květ, spíš kvítek. dokonce růžový minikvítek. Křehký, že ho zválcuje i kapka deště, jen pár milimetrů maličký, sám o sobě by jistě nestačil ani na úroky z úroků z mého květinového dluhu. Ale kdoví? Třeba i takový úrok potěší, jako když mi nedávno přišla poukázkou jedna koruna úroků z vkladní knížky. I když touhle makrofotkou svůj dluh moc nesnížím, i tak ho do éteru svým milým věřitelům posílám moc rád. Třeba se jim bude líbit a něco málo mi z mého květinového dluhu dobrovolně odmažou :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.