Dnes se zase podíváme na vznik jedné fotky. Je ještě poměrně čerstvá, snímek byl pořízený ráno o státním svátku 28. října. Toho rána byla Berounka zahalená docela hustou mlhou a já vyrazil fotit své oblíbené podzimní pavučiny na dobřichovické lávce. Mimochodem, pár se jich snad docela povedlo, třeba se ještě na některé z nich i tady na blogu podíváme, ale prostě vás nechci zahltit vším, co fotím; dělám vždy jen tematický a nepočetný výběr, byť poslední dobou se, myslím, objevilo zveřejnitelných fotek celkem dost.
Fotek bude v článku hned pět, ale výsledkem nakonec bude jen jedna jediná. Zkusím na tomto malém obrazovém seriálu zas jednou prakticky předvést, jak při přípravě fotky postupuji a jak přemýšlím, pokud se výjimečně rozhodnu popracovat na ní o něco pečlivěji, než je standardní jednoduchá úprava v Lightroomu.
Tak brzo ráno bylo o státním svátku venku u řeky jen minimum lidí, většinou v kabátech a bundách zachumlaní pejskaři. Když jsem fotil na lávce, na louku sešel ze silnice jakýsi muž se psem a protože se mi čistě intuitivně líbilo, jak svorně směřují do mlhy, udělal jsem rychlý výcvak bez nějakého velkého přemýšlení, rámování a vyvažování. Muselo to být střelhbité, protože šli celkem rychle a za chviličku už by nebývali byli vůbec k rozeznání. Neměl jsem čas přezbrojovat na delší ohnisko objektivu, tak jsem si dvojici přiblížil tak, jak to jen objektiv umožňoval, a řekl jsem si, že jestli na snímku bude aspoň stopa něčeho zajímavého, nezbyde mi, než to dotáhnout výřezem. Tenhle postup samozřejmě nemůžu s klidným svědomím doporučit, vždycky je lepší komponovat rovnou v hledáčku, ale občas to prostě nejde udělat pořádně.
Výsledná kompozice už je teď výrazně odlišná, v obrazu se začínají poznenáhlu uplatňovat jasnější linie a původní chaos se přetváří v zárodky řádu. Vzrostl význam zatáčky na cestě (jde o naši dobřichovickou cyklostezku) i linie keřů podél břehu Berounky, která pokračuje několika stromky a končí lehkým obrysem nejbližšího z místních domů, což vše dohromady tvoří jakousi "vypouklou úhlopříčku". A co se mi zdá dobré, muž se psem (pořád ještě blecha, i když v porovnání s minulým snímkem přece jenom maličko oplácanější) směřují do stejného bodu jako cesta a naznačená linie stromů, což je logické, protože tam se na cestu ve skutečnosti napojili, aby si dál zbytečně nemáčeli nohy a tlapky v bohaté ranní rose, což ovšem vědí očití svědci s vlastními promočenými botami, ale nemůže to tušit divák, který si fotku prohlíží pěkně v suchu a teple, takže mu to musí dávat smysl aspoň jako možný průsečík naznačených linií. Nu, když si budu trochu nadržovat, už by to mohlo být tak tři mínus až čtyři plus.
Fajn, na kompozici jsme zapracovali, tak teď se pustíme do barev, resp. do odbarvení. Když jsem řekl, že barvy na původní fotce nenesou žádnou důležitou informaci (jó, kdyby byl pes ohnivě zlatavý baskerville jako v Sherlocku Holmesovi nebo pán nesl velký červený deštník, asi bych to bral jinak) dal jsem tím jasně najevo, že na jejich zachování nelpím a zkusím převést fotku do černobílé podoby, k čemuž jsem použil velmi užitečný plugin Silver Efex Pro (dá se dohrát do různých programů na úpravu fotek, je ovšem placený). Když už máme v záběru tu "bílou" mlhu, celou fotku jsem záměrně ladil do světlých odstínů, takže původní zelenožlutá tráva teď vypadá skoro jako by byla pokryta jinovatkou. Kompozice zůstala stejná, ale tmavá postava je na světlejším pozadí o něco kontrastnější, takže oči už se teď mají při prvním pohledu na fotku čeho chytit. Začínám mít pocit, že by to už mohla být celkem poctivá trojka.
Samozřejmě - když ukážu postup vytvoření takové fotky, vždycky se najde dost těch, kteří by šli sami úplně jinou cestou, vedeni svým vlastním vkusem, a dali by třeba přednost variantě, kterou já jsem jednoznačně zavrhl (moc hezky to bylo vidět třeba při nedávných komentovaných prohlídkách mé výstavy Začátek velké cesty, kde jsem pár praktických příkladů pro zajímavost ukazoval a skoro vždy se o tom rozpoutala zajímavá debata :-)). Je výhodou naší fotolaboratoře - nebo její nevýhodou, jak se to vezme - že ukazuje kromě samotného výsledku i meziprodukty, které jinak "propadnou peklu" a ani já bych si je neschovával, kdybych je v podobném blogovém článku nechtěl využít.
Moje babička - mimochodem výtečná kuchařka - vždycky říkávala: Má-li ti opravdu chutnat, nechoď do kuchyně. Schválně zkuste si cvičně představit, jak by se lišilo vaše vnímání fotky, kdybyste viděli jen její finální podobu a všechny mezikroky vám zůstaly utajeny jako správné tajemství fotografického šéfkuchaře. Je v tom nějaký rozdíl, co myslíte?
To tvoje kouzlení mě vždycky baví. Focení v mlze je zajímavá disciplína, občas dost namáhavá. Hlavně pak v postprodukci ;-)
OdpovědětVymazatPodobná fotka vůbec nebyla v plánu a samotného mě zajímalo, jestli z toho základu půjde něco udělat. Taková malá výzvička; to mám u fotek rád :-).
VymazatPanejo, takovou haute cuisine jsem tedy nečekala! Výsledná fotka se od té původní liší opravdu hodně (není se čemu divit, když samotné přerámování udělá tolik). A taky teda škrtám tu jinovatku :-)
OdpovědětVymazatTa jinovatka se vysloveně nabízí a chyběly do ní tak dva stupně Celsia :-). Někdy je až překvapivé, co udělá celkem malá změna výřezu (to není tento případ, tady šlo o změnu docela zásadní, ale někdy stačí fakt málo).
VymazatOvšem zajímavé, když se po projití postupného vznikání od poslední přesunu zpět k té prvni, už ji vidim jinak...a nepůsobí zdaleka tak mdle jako na prvni dobrou ..
OdpovědětVymazatTo je velmi trefná poznámka, díky za ni. Ano, zpětně se pak už díváme trochu jinýma očima, protože už známe vztahy, které jsme na začátku neznali.
VymazatDobrá práce.
OdpovědětVymazatFiltrování mlhy v mléko.
Ale našel jsem jeden trefný citát o mlze:
„Žárlivý dovede i z mlhy nad jezerem vytvořit si skálopevný důkaz bezpečné viny.“ — Jaromír John český novinář, romanopisec, spisovatel a vědecký spisovatel 1882 - 1952
Zdroj: https://citaty.net/temata/mlha/
Pěkný citát. Chudák mlha nad jezerem.
VymazatTakový text by se hodil do odborné knihy fotografování. I ta informace o Lightroomu je přínosná, i když mám Photoshop, vystačím si s freewareovým programem IrfanView, čímž však nechci říct, že jde o něco víc než jen příležitostné momentky toho, co se mně líbí.
OdpovědětVymazatTeď ale vidím, že Lightroom je také profesionální program od Adobe. Takže žádný download :).
VymazatJá jsem vlastně dostal Photoshop v balíčku s Lightroomem, takže ho mám, i když ho používám minimálně, protože většinou nedělám žádné pokročilé úpravy.
VymazatTak nějak začínal i Návrat z černobílého světa a jak to s fotkou bylo dál, všichni víme. :) Zajímavý postup a pěkně popsaný, doslova kouzlení.
OdpovědětVymazatVšak je to taky snímané z velmi podobného místa. A tentokrát jsem psa neodretušoval, protože pak už by v obrazu opravdu skoro nic nezbylo :-).
VymazatTak si představuji zimu v Grónsku.
OdpovědětVymazat