pátek 11. září 2026

O mých fotografických saturnáliích

Rád fotím při nočním koncertu v rámci tradičních Dobřichovických vinařských slavností. Protože v ten den vehementně ochutnávám vzorky už od dopoledne, mám zkušenost, že člověk se touto průběžnou konzumací výborných vín příjemně uvolní a pak - dostane-li se mu navrch intimně potemnělého zámeckého nádvoří a pořádných rytmických decibelů nějaké dobře nazvučené formace (v Dobřichovicích to tentokrát byla skupina Terne Čhave) - se v noci nebojí fotit takovým způsobem a takové náměty, jak by si nejspíš za běžných podmínek netroufl. Protože ani v noci nefotím s bleskem, dost často nastavuji svou oblíbenou delší expozici; nemám tak zdaleka vše pod kontrolou, musím popustit uzdu kreativitě a taky trochu náhodě a spolehnout se na některé sterým opakováním (za světla) vštípené automatismy, nad kterými v davu přiopilých trsajících lidí a pod záblesky proměnlivě barevných světel z pódia většinou není čas moc přemýšlet.

Takové focení je pochopitelně jeden velký experiment a notné vykročení z mé komfortní zóny osamělého ticha, ve kterém bývá na všechno dost času, vše se dá v klidu nastavit a náležitě vyzkoušet a postupně vyladit, a když se něco nepovede podle představ, je ještě spousta příležitostí vše napravit. Normálně bych se do takového reje asi nezapojil, ale posilněn nejrůznějšími ryzlinky, tramíny, veltlíny, pálavami, hibernaly, rulandami či sylvány většinou neodolám a naskočím na vlnu sdílené emoce a rytmus hudby. Pojďme se tedy podívat na pár výsledků takového experimentování. Jasně, žádný převratný "kámen fotografů" jsem neobjevil, ale focení mě bavilo, což je v tomto případě asi podstatnější než dokonalost záběru, přesné vyvážení kompozice, či technická vytříbenost. Tak se pojďte podívat, jak to (taky) nedlouho před půlnocí na nádvoří dobřichovického zámku, kde jsme s přáteli ještě nedávno prezentovali své fotografie na naší společné výstavě Viděno čtyřmi, vypadalo.

  V proudu barevné hudby 

 
 
Probíjení

 
 
Bílé v červeném 
 
 
 
Ultra Violet aneb trocha abstrakce, doufejme, nikoho nezabije...
  
 
 
Z malé série Hudební nástroje - Akordeon  
  
 
 
Z malé série Hudební nástroje - Sólová kytara

 
 
Z malé série Hudební nástroje - Saxofon 

 
 
Společné finále během přídavku - hudebníci už mezi trsajícími fanynkami skoro nejsou vidět

 
 
Přiznávám, už se zase těším do svého tichého a pomalého světa, kde potřebuji být při focení pokud možno sám a dlouho na jednom jediném místě, a o tom, co fotím, mnohem více přemýšlet. A za rok - při dobřichovických "vinařkách", těch fotografických saturnáliích, které vždy převracejí ustálený řád, to třeba zase před půlnocí pořádně rozbalíme a rozpohybujeme :-). 

 

15 komentářů:

  1. Zlatý saxofon má vskutku mocný nátisk.

    OdpovědětVymazat
  2. Lezarts
    Pěkně rozdováděná tvorba :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nu, cikánská muzika v moderní instrumentaci, to má náboj :-).

      Vymazat
  3. Akordeon a probíjení je zvláštní, takové rozverné

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příště zkusím pít v noci červené, jestli budou fotky jiné :-).

      Vymazat
  4. Doufám, že se na vinařskou do Dobřichovic ještě někdy podívám,...Je pěkné, jak se fotkám podařilo "dodat dynamiku"a tím přenést něco s atmosféry ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jo, přijeď, nálada bývá skvělá, hlavně v noci.

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Vida, jakou krásnou divočinu může mít na svědomí lahodný mok z bobulí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě kdybych si tak pamatoval, jak jsem to vlastně dělal :-).

      Vymazat
  7. Páni, pořádně jste to tam rozjeli! Takhle z fotek to vypadá jako nejdivočejší párty roku :-) Byla by vskutku škoda, kdyby tyhle fotky nevznikly. Jsou úplně uhrančivé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen mi při tom focení občas někdo řekne, abych vyfotil jeho (nejčastěji s kamarádem, méně často s manželkou). Ale už jsem našel protitah: vyfotím je a dám jim vizitku, aby se mi ozvali, že jim fotku pošlu. Ještě se nikdy nikdo neozval, protože vystřízlivěl :-).

      Vymazat
  8. Ty mě pořád učíš něco nového. Takových fotek jsem se navyhazovala, a ejhle, ony dokáží vypadat k světu! Jen je problém, že už se na takových akcích vyskytuji jen minimálně .... :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však znáš moji mantru: Intentional, intentional, intentional... :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.