Poslední (a nejdůležitější) přání

Asi hodinu před silvestrovskou půlnocí jsem odeslal poslední z asi dvou stovek individuálních a desítky o něco hromadnějších e-mailů, které na všechny strany mezi mé přátele a známé kolportovaly moje letošní přání do nového roku. Ano, už sedmnácté "péefko" v ročníkové řadě (vytvářím tyhle obrázky od roku 2010), které vzniklo z vybrané fotky pořízené v průběhu daného kalendářního roku, tentokrát - jak už zdejší návštěvníci nějakou dobu z článku Brněnské vodojemy ze stativu dobře vědí - z fotky pro kterou jsem si v září zajel cíleně do nejstaršího ze tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci. Byl jsem spokojený, že jsem nakonec všechna přání stihl rozeslat ještě ve starém roce. Teď už schází jen jedno, poslední, které jediné počkalo až na novoroční dopoledne: Péefko pro všechny, na které nemám žádnou konkrétní adresu, nebo by se sice adresa možná našla, ale z nějakých pro mě zásadních důvodů jim zatím ještě psát nesmím, i když bych moc rád. A péefko i pro ty, které "to svoje" už mailem nebo jinou cestou dostali. Prostě přání poslední a nejdůležitější.

Samozřejmě, konkrétní formulace přání do nového roku na daném péefku se vždycky do určité míry odvíjí od tématu použité fotografie. Proto k tomu poslednímu, blogovému, přání přidám ještě podstatný dovětek: "A zdraví a zdraví a zdraví!!!" Vždyť říkám - je to sice přání poslední, ale pro mě nejdůležitější.

Tak se v tom novém roce držte, tvořte, čerpejte inspiraci i sílu z přírody i z dobrých lidí vůkol, a hlavně, prosím, buďte zdraví nejvíc, jak to jen půjde. Já se každopádně i v novém, zatím neokoukaném a mladistvou energií nabitém roce budu těšit na naše setkávání ve všech možných formách.

Kdybych znal mailovou adresu na Nový rok, taky bych mu tohle přání poslal. Takhle mi nezbývá než doufat, že si občas chodí číst můj blog...