O drzém čele a poplužních dvorech

V poslední době občas vídáme ve zpravodajství krátké šoty z různých probíhajících soudních líčení, při kterých se ze svých činů zpovídají lidé, kteří nejspíš své dřívější postavení a vliv využili pro to, aby sami sobě nějak přilepšili nad rámec možností, které jim poskytuje zákon. Někdy se jedná o zapeklité případy, ve kterých hrají role různorodé motivace, takže rozplést zacuchaná klubíčka skutečnosti, individuálních a vzájemně neladících pravd a zcela rozdílných pohledů na stejnou věc není nic jednoduchého a často se to přes veškerou vynaloženou snahu ani nepodaří. Ale jindy se na první pohled nejedná o složité případy: Někdo je kupříkladu přistižen s penězi, které mu zjevně nepatří a které nemohl získat jinak, než nekale. Normální člověk se svědomím statisticky střední velikosti by se v ten okamžik hanbou propadl, ale dotyční "shánčiči" většinou pokračují v sebevědomém projevu a přestože je to v daný okamžik ta nejméně pravděpodobná varianta, ohánějí se i nadále svou naprostou nevědomostí a nevinností a dokážou si vymyslet výmluvy, že by se baron Prášil po jejich vyslechnutí odebral dobrovolně na vejminek. "Drzé čelo je lepší než poplužní dvůr," praví moudré staré úsloví. Naprostá pravda: Poplužní dvůr můžete prohrát v kartách nebo vám ho někdo znárodní, ale drzé čelo vám (dnes už) jen tak někdo neodejme. A přitom se pod jeho odhodlaným povrchem pořád rodí tolik báječných nápadů!

 

Čím delší je vyšetřování a projednávání u soudu, tím větší jistoty drzé čelo nabývá. Málokde tak účinně jako u soudu ztrácejí jasné věci své původní kontury, rozmlžují se, stírají se dříve zřejmé rozdíly, což je zjevně prostředí, kde se drzé čelo cítí jako ryba ve vodě. Je-li před soud povolána kupříkladu žirafa, každé malé dítě vidí, že je to žirafa. Jenže požehnáním a zároveň prokletím soudů v demokratické společnosti je to, že není možné tuto prostou skutečnost prostě konstatovat, ale je třeba ji nezvratně prokázat. Proto je třeba mnoha odborných dobrozdání - tu od znalců antilop, že podle analýzy DNA nejde o antilopu (své názory v podobném duchu jistě vyjeví i odborníci na obojživelníky, kolibříky a jezevce), tu od odborníků na optické jevy, že jde o skutečnou žirafu a ne o fatu morgánu, probírá se, jestli to, že soudce jako malé dítě při návštěvě ZOO před svědky odvrátil s pláčem hlavu od výběhu s žirafami, náhodou neznačí, že je proti nim dodnes zaujatý, a jestli mu jeho fyzická výška kolem 180 cm neznemožňuje se do rozpoložení žirafy správně vcítit. Proces se protahuje, počet přelíčení roste a zpočátku nejistá žirafa, které užuž začíná pod růžky prosvítat naše známé drzé čelo, postupně nabývá sebevědomí a bez uzardění se prohlašuje tu za lva - krále pouště, tu zase za nevinného malého zajíčka - březňáčka. A každé takové tvrzení musí opět vyvrátit tlupa znalců, znalcujících po dlouze odborně probenděný čas za nemálo peněz.

Kdysi jsem viděl dokument o kostelu, ve kterém hrají nejpomalejší skladbu na světě. Vždy několik týdnů zní jediný tón, který se pak zčistajasna změní pro další týdny na jiný. V našem vnímání času si tedy skladbu nedokážeme nijak zvlášť užít, protože ji neumíme vnímat vcelku, a pro její podivnou formu nám uniká její obsah i skutečnost, zda vůbec nějaký je. Podobně to vypadá u soudu, probíhajícího po několik let; ani u něj není jednoduché poznat, že se oproti předchozím měsícům něco změnilo. Přitom k drobným posunům jistě dochází, jen by to chtělo pustit si je zrychleně, aby rozplizle nenápadné zvraty a proměny byly lépe viditelné, podobně jako se dá pomalou kamerou zviditelnit tanec rostlin.

Proto jsem zkusil zhustit do několika bodů typický vývoj obrany různých šizuňků před palbou neblahých indicií a důkazů, jsou-li obvinění vybaveni zkušeným obhájcem i dostatečně drzým čelem a hrozí jim v případě neúspěchu mimo jiné i ztráta dosud namamoněných poplužních dvorů. Jak uvidíte, přibližně v polovině se to láme a obvinění přecházejí definitivně z obrany do útoku, který začasté končí úspěchem nebo aspoň věčným odkladem k ledu neutuchajících odvolání, dovolání, zvolání a provolání, prostě všech dostupných méně či více mimořádných opravných prostředků:

1. O ničem nevíme.

2. Možná něco víme, ale nic jsme neudělali.

3. Možná v tom trochu máme prsty, ale neudělali jsme nic špatného.

4. Možná to nebylo úplně košer, ale neudělali jsme nic nezákonného.

5. Možná nebylo všechno úplně v souladu se zákonem, ale rozhodně jsme nikomu neublížili.

6. Možná to někdo mohl brát jako svou újmu, ale všechno jsme dělali s dobrými úmysly.

7. Možná nebyly všechny naše úmysly čisté, ale přece to tak dělají všichni.

8. Možná to tak nedělají úplně všichni, ale někteří jsou ještě mnohem horší než my.

9. Možná jsme opravdu hodně špatní, ale za to může doba, ne my!

10. I kdybychom byli úplně nejhorší, máme přece svoje lidská práva!

11. Jako slabí lidé nesmírně trpíme příkořím, kterému jsme při vyšetřování vystaveni.

12. Všechno, co na nás máte, jsou jen výsledky pletich našich nepřátel.

13. Vlastně proti nám neexistují žádné opravdu nezpochybnitelné důkazy.

14. Na všech opravdu nezpochybnitelných důkazech je možné najít aspoň jednu formální chybu.

15. Formální chyby jen potvrzují, že jde o rozsáhlé spiknutí proti nám.

16. Jako nevinné oběti úřední svévole požadujeme nejen zproštění obžaloby, ale i omluvu a odškodnění!

Možná to vypadá, že jsem v tomhle ohledu pesimista, ale není tomu tak. Jednak si myslím, že spravedlnost - i když celkově možná zrovna nevyhrává "o parník" - občas nějaký ten pěkný gól vstřelit dovede, a jednak nepotřebuji za každou cenu dostat podobné lidi navěky "do tepláků" jako někteří krvežíznivci téměř bažící po resuscitaci gilotiny. Docela mi stačí, když - ke svému velkému údivu - mají takoví obvinění nemalé problémy a na jejich drzých čelech se i v polostínu (nejlépe postupně zabavovaných) poplužních dvorů jasně rýsují čerstvé a reklamními supermazadly nevyhladitelné vrásky opravdových starostí :-).

Pozn.: Máte-li zájem prohlédnout si aktuálně probíhající soutěž fotografií z Japonska, která se dostala už do finále posledních deseti fotek, a dát najevo, které z fotek se vám líbí (rozhoduje velmi jednoduchý princip celkového nasbíraného počtu "lajků"), fotky - včetně jedné mojí - jsou k dispozici na této facebookové adrese. Hlasovat je možné až do neděle 22. března.