Perličky z návštěvní knihy

Před týdnem skončila moje jedenáctá samostatná výstava fotografií s názvem MINICYKLY, která se konala v galerii Holandský dům v Berouně. Už jsem tu měl článek Berounská výstava v několika číslech, který podal jednoduché kvantitativní shrnutí, takže co šlo spočítat, to jsme skončené výstavě spočítali. Dnes společně nahlédneme do návštěvní knihy a vybereme něco z pořízených 95 zápisů, abychom přidali i část toho, co jednoduše sečíst, odečíst či pronásobit nelze. Nebudu uvádět konkrétní jména těch, co zápis v knize provedli, i když skoro ve všech případech jsou k zápisu připojena. Jen si párkrát dovolím vysvětlující nebo doplňující poznámku (bude takto barevně odlišena) nebo přidám obrázek toho, o čem je v záznamu řeč.

 

Tvoje fotky inspirují i moje čím dál rozmazanější obrázky :-). Výstava - skvělý nápad minicyklů a výborné provedení. P.S.: Stále hledám doma kus volné zdi

 

Krása snoubená s kvalitou, jako vždy.

 

Maximální zážitek z minicyklů. 

Během vernisáže se objevil i záznam "v řeči vázané", který mě nejen potěšil, ale i notně rozesmál. Jen ho jednoduše přepsat do běžného textu by ho zbavilo části kouzla, tak ho tentokrát uvedu výjimečně v přesné podobě, jak byl zapsán. Mimochodem, co by asi teprve autorka veršů říkala, kdybych vystavil minicyklus Říční akty? :-).

 

 

Na vernisáži si vždycky vyhodnocuji i účastníka, který dorazil z největší dálky...:

 

Tak jsem to opět s velkou radostí stihla i z té Jihlavy :-).

 

Moc prima, slušelo by tomu více místa, třeba v Duslovce! (myšlena novorenesanční Duslova vila v Berouně, kterou využívá místní Městská galerie).

 

Opět obdivuji tvé úžasné fotografie a koláže jsou pro mě milým překvapením v tvé tvorbě.

 

Jsem docela rád, že moment překvapení zafungoval. Nápad pověsit do sálu i koláže dělané v době nejdrsnější covidové karantény z omezených domácích zdrojů se vyloupnul až v okamžiku, kdy jsem zjistil, že galerie má skryté zákoutí, které se návštěvníkovi pootevře, až když postoupí dál do sálu, takže neruší ostatní fotografie svou jinakostí hned po vstupu. Na obrázku je koláž s názvem Modrý don Quijote.

 

 

Velkým překvapením pro mě byly covidové koláže, oceňuji nejrůznější přístupy a použití různých technik. Hodně zajímavý infra snímek Hradčan.

 

Ukázku covidové koláže jsme tu už měli, tak teď si dáme pro změnu klasické panorama Hradčan. No tedy... klasické... To jen když pominu skutečnost, že jde o obraz v čistě infračervené části spektra, takže pouhým okem z něj nevidíme vůbec nic. Ne nadarmo se fotka jmenuje Neviditelný hrad :-). 

 

 

 

Kouzelné!! Obdivujeme pestrost vidění světa stejně jako dar umět vše tak poutavě zachytit. A příběhy fotek umíš vyprávět tak zajímavě že se dají poslouchat i opakovaně.

 

Ano, někteří návštěvníci už byli na komentované prohlídce předchozích výstav, takže si některé příběhy fotek vyslechli už poněkolikáté.  

 

Moc mě těší, že jsem se zúčastnil tvé komentované prohlídky, krásných fotografií "vlnovek", které mě zaujaly, ale i matička Praha ti jde velice dobře. Navíc se mi líbil i tvůj poutavý výklad ke všem fotografiím.

 

Opět, jako vždy, jsi mě okouzlil.

 

Petře, víš že jsem tvůj až nekritický obdivovatel. A dnes jsem se opakovaně utvrdil ve svém dávném přesvědčení, že oprávněně.

 

Zase jsme si něco hezkého vybrali. Ať ti to pořád ostře fotí.

 

Moc mě potěšilo, že návštěvníků, kteří si "něco hezkého vybrali" bylo tentokrát o dost víc než tomu bylo na předchozích výstavách.

 

Jsem uchvácena cyklem Kouzelná zahrada.

 

Netoliko že pan Vápeník je brilantní fotograf s úžasnou imaginací, ale je zároveň také vynikající řečník.

 

Pochvala od bývalé učitelky českého jazyka, která si dlouhodobě zakládá na kultivovaném projevu, opravdu mimořádně potěší, i když tedy, ehmmm, prostě, ééééé, vlastně... jakože... se mi dere na mysl, jestli to nemůže být spíš rétorickým úpadkem konkurence :-). 

 

Potvrdil jsi to, co si dlouho myslím: Že čím skromnější člověk, tím větší frajer.  

Rusalčino zrcadlo mne velice okouzlilo!

 

Rusalčino zrcadlo bylo doslova objevem téhle výstavy. Původně tento obraz v rozpisu výstavy nebyl, stihl jsem ho nechat přidělat pouhý jeden den před instalací výstavy jako úplně poslední. Je to podobný příběh, jako když nenápadný a podceňovaný hokejista dostane neplánovaně šanci na mistrovství světa, načež pak nečekaně zazáří a nastřílí spoustu gólů. 

 

Žasneme nad profesionálním skokem za posledních 10 let! Žádný snímek není "obyčejný". Velice obdivujeme.

 

Inspirativní sestava Petře. Tvé hledání je vždy dynamické. Blahopřeji.

 

Bylo to mega supr. Nejvíc se mi líbila fotka Květinová řeka z roku 2021.

 

Skvělé, že se objevili i hodně mladí nadšení návštěvníci. Tak tu Květinovou řeku pro ilustraci taky připojím.

 

 

Omlouvám se všem těm, kteří mi do návštěvní knihy něco pěkného napsali a já je zde neocitoval, samozřejmě jsem nemohl knihu opsat celou. Pro mě je listování návštěvní knihou velmi příjemné a motivující, i když samozřejmě notně nevyvážené, protože obsahuje jen pochvaly a marně jsem tentokrát čekal na nějaký kritický zápis. Musel jsem tak vzít zavděk jen svědectvím z doslechu - od paní, která byla v sále stále přítomna: Prý jedno odpoledne přišla nějaká dáma, před několika obrázky nespokojeně postála kroutíc občas vzdorně hlavou a pak odešla se slovy "A proč by se mi zrovna TOHLE mělo líbit?"

 

Ať už jste do návštěvní knihy něco zapsali či nikoli, ať už se vám fotky líbily či ne, jsem moc rád za všechny, kdo se přišli osobně podívat. Ti, kteří to nestihli, nevyšlo jim to, nemohli překonat překážky, které jim v návštěvě bránily, nebo se třeba až na základě těchto bilančních článků rozhodli, že by nebylo od věci se kouknout, co bylo na výstavě k vidění, ti všichni mohou využít E-katalog výstavy MINICYKLY, který jsem připravil hned pár hodin po uzavření výstavního sálu a na mých webových stránkách bude, doufám, k dispozici i dlouho, předlouho po výstavě.

 

Tak ještě jednou díky všem a budu se těšit na viděnou na příští výstavě, byť ještě není jasné ani kde ani kdy. Bude-li to ale aspoň trochu záležet na mně, dvanáctá "tuctová" samostatná výstava se někdy z toku času přirozeně vyloupne :-).