Pozn.: Dnes to není úplně velikonoční téma. Ale jel jsem vlakem do Staňkova a měl jsem dvě hodiny času na to být o samotě se svými myšlenkami. Sice v jinak přecpaném vagóně, ale přece...
Mlčenlivý den
Plyšové ticho rozpaků
neslyšný vztek
i tiché zvažování
zda nebýt či být
i pro zítřek.
V tichu pak potměšilé
šumění vlastní krve
lačně vzlínající v tváře.
Hluk polknutí
vln úžasu
a zbledlé svatozáře.
Tak ozdobeny jitřními strachy
večer naše tváře steskem zčervenaly
v odlescích barev, co se tichem živí.
Za námi další den
co zůstal
mlčenlivý.
Tak to byl zvláštní vlak, já tedy když jedu do Prahy, krom tichého oddílu jsem nikdy ticho ve vlaku nezažila ;-)
OdpovědětVymazatTicho naštěstí nebylo podmínkou, protože ve vlaku bylo dost rušno. Hlavně mě fascinuje, jak jsou lidi schopni i v takovém prostředí hlasitě telefonovat na celý vůz...
VymazatKdyby jen telefonovat.....
VymazatLačné oči mobilů oněměly údivem.
OdpovědětVymazatLačné oči mobilů vesele pomrkávaly ze všech stran.
VymazatVidím, že se to poetické ticho podařilo prolomit nebo minimálně narušit :-) Moc hezké. Někdy opravdu stačí být chvíli nerušeně o samotě, byť by to bylo mezi hromadou cizích lidí.
OdpovědětVymazatNěkdy postačuje i samota výrazně rušená, pokud je ruch dostatečně rozptýlený :-).
VymazatNo a jsem stejný pocit měla ne ve vlaku,ale v pařeníku při povnání bazalky.:)
OdpovědětVymazatV případě bazalky to bylo jistě doprovázeno i náležitou vůní :-).
VymazatPravdu máš, je to balzám na duši:)
VymazatJen strojvedoucí
OdpovědětVymazatvede divnou samomluvu
nad výtiskem grafikonu
a pláče za zpožděné přípoje
Tentokrát to celkem klaplo. Přijeli jsme včas, jen jsem se musel dostat přes spoustu stojících cestujících k východu.
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatObdivuji vaše soustředění v takovém šrumci, a napsat tak vydařenou poezii!
Bylo to za dlouhou dobu poprvé, kdy jsem měl skoro dvě hodiny v kuse jen pro to, co mi letí hlavou.
VymazatTo muselo byt hluboke zahloubani. My jsme jeli tou dobou v precpanem vlaku do Brna, kde se nedalo ani dostat na wc a vyslechla jsem si tolik nevyzadanych pribehu, ze by v tom nevydrzel kontemplovat snad ani Dalajlama:)
OdpovědětVymazatJen tak tak jsem vystoupil... A těch nevyžádaných příběhů bylo za tu chvíli docela dost, to je pravda - některé anglicky, jiné německy, ještě jiné ukrajinsky a ty poslední v jazyce, který jsem nedokázal identifikovat, ale čeština to rozhodně nebyla :-).
VymazatThe silence of the lambs
OdpovědětVymazat...
Zítřek bych zatím ještě bral.
OdpovědětVymazatSe zítřky je to ošidné. Nechtěl bych ve zprávách předpovídat jejich světlost :-).
VymazatCestou busem do Prahy či vlakem často sním o plyšových hluchátkách. Nejlepší by byla asi růžová. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatTo by bylo dobré. Mohl by to být pěkný dárek od Českých drah věrným klientům :-).
VymazatTak nevím, je dobře nebo není dobře mít mlčenlivý den. Hezká poezie.LeS
OdpovědětVymazat