Fantaskní příběhy ze světa kůry - vyhodnocení soutěže

Během března a dubna jste mohli při prohlížení mé webové fotografické "e-Xpozice" Fantaskní příběhy ze světa kůry navrhnout vybraným fotkám své vlastní názvy a zúčastnit se tak soutěže o výstavní fotku z této kolekce podle svého vlastního výběru. Dnes se za touto netradiční soutěží ohlédneme, podíváme se, jaké zajímavé názvy jste mi navrhli a já budu závěrem muset vybrat výherce.

Celkem se v soutěži sešlo 170 návrhů na nové názvy od dvanácti účastníků, i když těch reálných účastníků bylo o něco víc, protože v jednom případě se do vymýšlení nadšeně a s vervou zapojilo i několik dětí. Nejvíce návrhů dostala fotka č.11 s původním názvem Portrét rytíře z Kačerova, zatímco čtyři další fotky dostaly jen 4 návrhy. Kdoví, možná fotky, které nezískaly moc návrhů, nedokázaly dostatečně vybudit fantazii soutěžících nebo právě naopak jste u nich byli nejspokojenější s mým původním názvem, takže nebylo třeba vymýšlet nic nového.

 

Většina názvů jsou opravdu pozoruhodné nápady: Objevily se třeba okouzlující tituly Žabák v posilovně a Selfie hlemýždě Pižly, bohužel byly přiřazené k fotkám, které nejsou součástí finální kolekce, takže jsem je musel ve vyhodnocení pominout, jinak by nejspíš s prázdnou neodešly :-). Z velmi úsměvných názvů mě ještě zaujaly např. tituly Kopčem ztratil pěstní klín, odkazující ke Štorchovým Lovcům mamutů, Polekaná lasička (původně Za bludičkou), nebo Nedočkavé hádě mezi kamením (fotka Zárodek). V původním "dada-obrazotvorném duchu" byly i názvy Zátoka vlídných hrochů, Srdečný úsměv otylé gazely nebo trochu psychedelický Tančící jednohlavý drak.

Ve svých návrzích soutěžící nakoukli i do historie - např. Domácí bůžek starého Olméka, do oblasti řecké mytologie odkazuje Filémón a Baucis i Kraken, ještě hlouběji do minulosti jde Faraónova noční můra a úplně nejhlouběji pak asi Věstonická Venuše. Zajímavé také je, kolik názvů se nějak točí kolem jídla: Škubánky s mákem, Vepřové se špenátem, Rozmatlaný čokoládový dort, Krupicová kaše sypaná skořicí, Hadí snídaně, Připálený buchty, no a nejspíš by se tam s určitou mírou nadsázky dala zařadit i Žába v kaši :-).

Samozřejmě, vděčné je vždy propojení s živočišnou říší: Hlava létajícího dinosaura, Dvě hrdličky, Brejlovec ropuší, Naštvaný opičák, Úl plný můr, Sněm psů a koček, Narození želv, Velrybí hejno, Sobí rozjímání, Hlava malé lištičky, Číhající papoušek, Hladový pulec, Krokodýl v akci (pozn.: při lovu nebo ve slevě? :-)), Zamilovaný pes nebo dokonce přesněji určený Pes Adolfa Borna. V obrázcích jste ale našli i Žížalí závod nebo Žížalí sněm, objevil se Pejsek na ocásku - artista i Levitující beránek, Kukla fantaskního motýla i Potěr na mělčině.

Hned dvakrát se v návrzích objevil Mimozemšťan (oba návrhy se týkaly Portrétu rytíře z Kačerova, který si ovšem mimo jiné vysloužil i roztomilý a dobře představitelný název Cestující ve spacím polštářku) velmi přesný popis situace odráží např. název Lebka orla na totemu Sitting Bulla, jako lehkého arachnofoba, který ovšem podměrečné pavouky rád považuje za nositele štěstí, mě potěšil titul S pavoučkem na rameni aneb mezigalaktická arachnofobie a rozesmál mě i stroze realistický a nejspíš o nějakou nedávnou praktickou zkušenost se opírající název Naše střecha před opravou :-).

Původní Ropucha na pomerančovém rybníce soutěžícím spíš připomínala spojení se žhavou lávou (Lávový proud se žene, Koukej-hoří!, V lávovém proudění s ovečkou v souznění, Žhavá lavina, Dáma a láva). Někdy se v navrhovaných názvech objevily i příběhy popsané kompletní větou včetně přísudku: Jan Žižka přemýšlí, Odkuklím se zjara, Prosím, prosím... smutně koukám, Který zip můžu rozepnout? Bouřka se blíží z hor, Snílek počítá hvězdy, Džin se děsí vlastní lahve, Děd Vševěd nevěřícně poulí oči, Broučí krovky naráží do včelí plástve.

Můžete mi věřit, že jen opravdu těžko se mi z takové záplavy fantazie a inspirace vybírali adepti na výhru v soutěži. Udělal jsem si proto užší výběr, takové malé desetičlenné finále, do kterého v mém čistě subjektivním pohledu postoupily názvy:

Tekuté písky (původně Krajina olejových améb)

Domácí bůžek starého Olméka (Portrét rytíře z Kačerova)

Cestující ve spacím polštářku (Portrét rytíře z Kačerova)

Mauglí a usměvavý slon (Procházka se štěněntem s velkou hlavou)

Zlatý poklad na dně jezera (Ostrov harfenistek)

Dívka s culíkem a přísný srnčí bůh (Audience u těhotného anděla)

Pošpiněná Antarktida (Březová kaligrafie)

Baba a panna se sovími strážci (Nedoslýchavá koala)

Džin se děsí vlastní láhve (Jeptiška/Kokon)

Strach má velké oči (Polední spánek škodolibé strigy)

Z tohoto "malého finále" jsem nakonec vybral jednoho vítěze (zvažoval jsem i víc výherců, ale myslím, že přes velký počet do soutěže zaslaných návrhů je důležitý především počet účastníků, takže i když to celé na první pohled vypadá jako ohromná záplava, ve skutečnosti vybírám jednoho výherce z dvanácti soutěžících). Nejvíc u mne nakonec zabodovala Dívka s culíkem a přísný srnčí bůh, což je název, který mi poslala Bev. Sice jde o název, který - byť ho považuji za krásný a výstižný - pro svou fotku nepoužiju, protože původní Audience u těhotného anděla má pro mne jako autora fotky hned několik důležitých významů, ale Bev má teď možnost vybrat si z celé kolekce jednu fotku, kterou jí pak moc rád věnuji v poctivé papírové podobě, ve výstavním formátu 50x70 cm.

V této souvislosti bych všechny zdejší návštěvníky rád informoval, že se i díky webové "e-Xpozici" objevila do budoucna nová možnost fyzicky vystavit celou původní kolekci Fantaskních příběhů ze světa kůry a je možné, že několik vybraných zástupců této kolekce bude i součástí větší podzimní výstavy mých fotek, jejíž detaily se právě teď upřesňují. Jakmile budu vědět podrobnosti, moc rád vás o nich samozřejmě informuji i na těchto blogových stránkách.

V zaslaných názvech je tolik zajímavých nápadů, že udělám ve svých aktuálních názvech ještě pár drobných i větších korektur. Ropucha na pomerančovém rybníce se tak možná stane žabákem (pokud tedy proti takovému maskulinnímu pojetí nebudou protestovat žabí feministky), do původního názvu V dosahu královského ucha, který mi úplně neladil, nějak zakomponuji Axinou navrženou Zvědavost, a cloumá mnou i radikální pokušení udělat z názvu Na mapě polosametového světa Editou a jejími dětmi inspirovanou a mile rozpustilou Hostinu pro veverky :-).

Děkuji všem, kteří mi zaslali do soutěže své návrhy, moc mě potěšilo, jak se doslova otevřela stavidla vaší fantazie a obrazotvornosti a taky se krásně potvrdilo, jak dokážeme ve stejném výjevu vidět různýma očima úplně různé věci a vnímat úplně odlišné příběhy. Třeba až zase jednou povedeme nějaký ostrý názorový spor, ve kterém nebudeme jeden druhému vůbec rozumět, vzpomeneme si na tuhle malou a nepříliš významnou soutěž jako na dobrý příklad, že to, co jednomu připadne jako osvěžující pomerančový rybník, vnímá možná druhý jako žhavou lávu, třetí jako dravou řeku, čtvrtý jako škubánky s mákem, pátý třeba jako žížalí sněm. A to ani nemluvím o tom šestém, sedmém, desátém, pětapadesátém, třítisícím a vůbec o všech těch dalších lidech, kteří svůj pohled do soutěže neposlali, i když i jejich fantazie dokáže celkem obyčejným obrázkům vdechnout originalitu svého vlastního emotivního příběhu, třeba úplně odjinud než ze světa kůry.

Díky ještě jednou a jsem fakt zvědavý, kterou fotku si vítězka soutěže vybere :-).