Postupně zjišťuji, že letos prakticky nemám šanci se odpovídajícím způsobem připravit na Vánoce. Během týdne se dostanu domů většinou někdy po osmé (když tedy pominu páteční flamendrovský návrat v půl druhé ráno z divadla) a víkend mi na uvedení mého bytu, který jsem zanedbával prakticky od června a vršil jsem a vršil, opravdu nestačí, tím spíš, že o nedělích má prioritu psaní Nedělních miniglos, našeho svérázného
blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy
ještě o něco víc než pravdu" a už déle než 15 let skoro každou neděli
shrnuje, co se taky odehrálo v politice a společnosti. A už teď je zřejmé, že o dalších dvou předvánočních víkendech to nebude lepší: příští sobotu odpoledne mě čeká prosincová vycházka s Pražskými domy a pravděpodobně dlouhé podvečerní, večerní a noční posezení naší "stolní společnosti", ve které se potkávám s neobyčejnými a inspirativními lidmi, v sobotu 21. prosince si jako každoročně připomenu večerní malostranskou fotovycházkou své "volitelné narozeniny" a mám na ten den domluvenou i tradiční návštěvu v domě U obrázku Panny Marie na Kampě, kam tentokrát dorazím až na sedmou a budu mít asi hodinu na zapálení světel v zázračných lampičkách na tamějším balkónku a následně i focení těsně předvánoční atmosféry okolí Karlova mostu. Prostě bych letos potřeboval, aby Vánoce byly nejdřív někdy kolem půlky února, což, obávám se, náš parlament už nestihne prohlasovat.
Od
minulé neděle jsem zveřejnil dva nové články: Pozval jsem
vás do historické Fantovy budovy Hlavního nádraží v Praze na neobvyklou fotografickou výstavu projektu 60setina Czech Art Photo s jednoduchým ale výstižným názvem WOMEN (výstava by měla končit zítra, tedy 9.12.). Ve druhém článku jsem pak popsal, jak se mi podařilo dosáhnout svého životního rekordu tím, že jsem - jsa typickým "čajařem" - vypil Dvě kávy během jednoho dne. Z předešlého období ještě jednou připomenu článek o výstavě známého fotoreportéra Jana Šibíka - Severní Korea
(mimochodem, výstava už měla být touto dobou ukončená, ale byla
prodloužena do 17. prosince), dvoudílnou vzpomínku na to, jak si pamatuji svůj osobní 17. listopad 1989, a svůj jubilejní desátý překlad básničky Christiana Morgensterna, kterým tentokrát byly Dvě flašky.
Adventní dobu připomenu dvěma adventními kousky: Šest let starou básničkou Advent emeritního alchymisty a ještě o pět let starším Adventním haiku, které u mě letos nevyžádaně nabylo nového rozměru.
A jako letos na podzim už tradičně na závěr opět přidám speciální dárek pro všechny, kterým se nepovedlo
dostat na mou sólovou chotěšovskou fotovýstavu, ač by si ji byli rádi
prohlédli - virtuální prohlídku reálných výstavních prostor,
kde si můžete chodit a prohlížet si fotky podle své libosti, aktuální
nálady a časových možností, protože tahle výstava nikdy nezavírá.
Přeji všem milým čtenářům Nedělních miniglos - pokud to tedy aspoň trochu
půjde - co nejklidnější
adventní čas, ať se vám během něj daří
vše,
na
co sáhnete, i to,
na co byste si sáhnout přáli.