Zázračné vánoční přání se soukromým dovětkem

Jako obyčejně jsem na své (tentokrát už čtrnácté) volitelné narozeniny 21. prosince navštívil i svůj oblíbený dům U obrázku Panny Marie, kde mě opět místní rodina, pečující o krásný balkónek směřující ke Karlovu mostu, umožnila udělat si aktuální fotky. Zkoušel jsem to jako vždycky, když tu mám možnost fotit, různými způsoby: aby výhled byl co nejhezčí, aby se okolní fascinující památky co nejméně překrývaly, aby v záběru byly všechny tři lampičky s různobarevnými skly, aby se stojany lampiček "nekácely" a nedeformovaly, aby bylo vidět i vánočně vyzdobené zábradlí balkónku a kamenné schodiště Karlova mostu pod ním, atd., atd. - těch požadavků na "dokonalost" je samozřejmě spousta. Chodím sem v tomto těsně předvánočním čase už řadu let, vyzkoušel jsem při focení různé způsoby, úhly a techniky a vím, že ideálu ani zde dosáhnout nelze. Jako fotografa mě to samozřejmě štve, protože vždycky bych rád do fotografie převedl své ideální představy. Ale kdoví, třeba pro mě má být právě tenhle balkónek určitou lekcí pokory, místem, kde si člověk dobře uvědomí, že prostě nemůže dosáhnout všeho, po čem touží a že podobně jako náš svět na kvantové úrovni má i náš život jasná principiální omezení, která nejde žádným způsobem pominout a obejít.

Ale pak - když jsem stál na balkónku u tří zdejších lampiček, se kterými jsou prokazatelně spojené zázraky, došlo mi, že touha po pomíjivé dokonalosti je jednoznačně vedlejší a to hlavní je tentokrát nejspíš šance na místě spojeném se zázraky se za pár dalších zázraků přimluvit. Několik neveřejných adeptů na prosbu o zázrak si pořád nosím s sebou - jednak proto, že souvisejí s tím, co je pro mě opravdu podstatné, a nemohu to tedy jen tak "nechat doma v lednici", a jednak proto, že člověk nikdy předem netuší, jestli náhodou někde nenarazí na zlatou rybku nebo na nějakou jinou možnost takový zázrak naplnit. A tak jsem docela obyčejně v přítomnosti zázračných lampiček na dohled od Karlova mostu odložil fotografické propriety a své prosby nahlas vyslovil.

Nebudu sem pochopitelně psát, o co jsem zázračné lampičky v sobotu požádal, ale myslím, že můžu aspoň popřát, abyste pod vánočním stromečkem dnes nebo kdykoli později našli také nějaký splněný sen nebo prosbu o zázrak. Protože kdy už jindy by se měly podobné zázraky dít než právě o Štědrém dni a o vánočních svátcích?

Přeji vám všem požehnané Vánoce.

 

 

 

Tentokrát mám ještě jeden speciální a čistě soukromý obrazový dovětek, který se týká jediného konkrétního návštěvníka těchto blogových stránek. Nemám totiž - ač to v dnešní "době komunikační" vypadá jakkoli nepravděpodobně - aktuálně žádnou použitelnou možnost poslat mu obrázek jinou cestou, tak to zkusím aspoň takto, protože tento obrázek je - byť zdánlivě ve zcela veřejném prostoru - skutečně jen a jen pro něj a pro jeho oči: Tohle o Vánocích vykvetlo u nás v Dobřichovicích, tak tuhle jemnou kytičku přikládám jako aspoň maličký soukromý vánoční dárek. Sice není zabalený, nemá přes sebe mašli a není u něj ani vánoční jmenovka, ale i tak si myslím, že může dorazit do těch správných rukou.