pondělí 6. dubna 2015

Balkónek domu U obrázku Panny Marie na Kampě

V únoru jsem ve své rubrice Pražské drobnůstky psal o dvou podivuhodných dřevěných válečcích, které jsou umístěné na malém balkónku domu U obrázku Panny Marie na Kampě. Dům se nachází přímo u schodů z Kampy na Karlův most a půvabný balkónek, který je krásně vidět z mostu, patří mezi nejfotografovanější pražské drobnosti. Málokdo z turistů odolá a nezmáčkne spoušť, a to ještě většinou turisté nevědí, jaké zajímavé pověsti jsou s balkónkem spojené; podrobnosti si můžete v již zmíněném článku Tajemné válečky u Karlova mostu.

Právě článek uveřejněný zde na blogu náhodou našli lidé, kteří před nějakou dobou převzali péči o balkónek od více než devadesátileté paní Šuhajové (paní, která se o balkónek starala více než 60 let). Starají se o to, aby bylo zajímavé místo pěkně upravené a dělalo na obrázcích ve fotoalbech po celém světě Praze čest. Protože je článek potěšil, pozvali mě na návštěvu, abych si mohl prohlédnout i vnitřek zajímavého starodávného domu. A jako nádherný bonus jsem dostal i možnost podívat se přímo na balkónek, což je pro mě zážitek, který jsem si vždycky jen představoval, ale nikdy mě nenapadlo, že si ho doopravdy vyzkouším.
 
Dnes vám ukážu pár fotek, které jsem si z výletu na Kampu přinesl. Nejsou nijak výjimečné svou kvalitou, ostatně asi půlhodinu před návštěvou se Praha zatáhla tmavě šedou clonou a začalo pršet, navíc všechno kolem pro mne bylo tak zajímavé, že jsem fotil jen úplně mimochodem a snažil jsem si to spíš užít; fotky byly v tu chvíli úplně vedlejší a vlastně jsem je pořídil jen proto, abych se o zážitek mohl podělit s těmi, kterým se balkónek taky líbí.


Tak tohle je dům U obrázku Panny Marie. Tentokrát u něj nestálo žádné auto, ale jen pouliční prodavač, tak jsem mohl vyfotit dům vcelku; to se mi v minulém článku nepodařilo. Mimochodem, při prohlídce jsem si vyzkoušel nejen výhled z balkónku, ale i z toho malého oválného okénka nad ním.



Výhled z některých oken domu je doslova kouzelný. Karlův most je krásný, leč většinou docela rušný soused.



Balkónek je přístupný ze společné půdy domu nízkými dvířky. Paní právě zalévá květiny a když jsou dvířka otevřená, nemůže chybět vytrvalý psí pomocník - Emilka.



Jeden z dřevěných válečků, o kterých jsem psal podrobněji v minulém článku, tentokrát úplně zblízka a s květinovou výzdobou. Zajímavá je i malá ochranná stříška.



Balkónek poskytuje nádherný výhled na Karlův most, na Hrad i na další památky Malé Strany z neobvyklého a na fotografiích málo vídaného úhlu. Je ovšem pravda, že jakmile se někdo objeví na balkónku, okamžitě se stane středem pozornosti kolem procházejících turistů: "Koukej, támhle někdo leze ven, podívej. Foť to, dělej, než zase zmizí, hodíme to na facebook, ať všichni vidí, že jsme v té jejich Praze!" říkají si turisté desítkami různých jazyků. Ještě štěstí, že jsem jim nerozuměl."



V lucerně, jediné dochované z původních tří (v minulém článku jsem psal i o kuriózním důvodu, proč byly dvě krajní odstraněny) už se nezapaluje skutečný plamen jako za časů, kdy sem studenti nosili po úspěšně složených zkouškách olej. Světlo je dnes elektrické a snad i pro jeho moderní podobu platí, že je převtělenou duší dívky Petrušky, která na zdejší půdě podle pověsti žila. Mimochodem, místní při vstupu na půdu vždy Petrušku uctivě pozdraví, jako by vstupovali do jejího skutečného obydlí. Žijete-li v domě s takovou historií, musíte brát ohled i na jeho dávné obyvatele; tenhle rozměr bydlení, myslím, paneláky na předměstí neposkytují.



Bílá, červená, žlutá, růžová a modrá. Balkónek hraje díky květinám všemi barvami. Přiznávám, že jsem byl při focení nervózní a snažil jsem se fotit jen velmi krátce, abych krásné místo dlouho neokupoval a ponechal ho pokud možno volné pro stovky fotografů na mostě. Vždyť jak by k tomu přišli ti, kteří šli právě okolo, že mají krásnou památku právě se mnou? Přece jen, nejsem žádný hubeňour, aby mě bylo možné ve fotoshopu snadno vyretušovat :-).



Jedna lucerna je v tedy původním stavu, z druhé a třetí - jak je vidět i z výhledu na most - zůstaly jen kovové základy. Aspoň jsem si to donedávna myslel.



Naštěstí má balkónek - i když je maličký - dostatečnou nosnost. Zatěžkávací zkoušku jsme provedli společně s Emilkou, i když psík přispěl se svou troškou hmotnosti v porovnání se mnou spíš formálně :-).



Měl jsem díky svým novým známým možnost projít si rozsáhlé prostory zdejší půdy, odkud se otevírají zajímavé výhledy jak dovnitř domu, včetně výhledů na zdejší střechy...



...tak i do kouzelného okolí.



Pohled do dvora pečlivě opečovávaného domu.



Jak jsem se dozvěděl, při nedávném odklízení suti na půdě byla objevena druhá původní lucerna z balkónku. Nevrátila se ale po dlouhých letech na své původní místo, ale je dnes zavěšena uvnitř domu.



Dokladem poctivé péče o prostředí domu jsou i všudypřítomné květiny i na těch nejmenších oknech.



No vida, začalo to "pražskou drobnůstkou" - neobyčejnými dřevěnými válečky - a nakonec z toho vzešel článek o celém velkém zajímavém domě s bohatou historií. Vždycky, když jsem šel po mostě kolem, jsem se u balkónku zastavil a obdivoval jsem jeho krásu. Teď se zastavím určitě také a nejspíš o chvíli déle, protože už si budu umět i představit, jak vše vypadá z druhé strany a co je za malými půdními dvířky.

Velice děkuji svým hostitelům za vlídné přijetí a spoustu zajímavých informací. Probrali jsme toho spolu víc, třeba i to, jak se na Kampě žije vedle velké řeky, když přijde velká voda, a co je ještě na Kampě zajímavého do zdejší blogové "drobnůstkové" rubriky. Myslím, že témata pro tuhle rubriku jen tak nedojdou!

Přeji všem krásné Velikonoční pondělí.


Pozn.: Moc zajímavé pokračování tohoto příběhu najdete v článku Zázrak tří lampiček ve starobylém domě na Kampě (z února 2018).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.