Andělská kolej na pražském Starém Městě

Po centru Prahy se toulám docela často a - i když bych si rozhodně netroufl tvrdit, že z něj znám každý kout - myslím, že se tam docela slušně orientuji a celkem trefím. Když jsem ale dostal nabídku navštívit Andělskou kolej, zaváhal jsem. Co to je? Kde to najdu? Nikdy jsem ten název v souvislosti s Prahou neslyšel, o to víc mě překvapilo, když jsem zjistil, že to má být na Starém Městě snad jen pár metrů od nároží Kaprovy ulice a náměstí Franze Kafky kousek od Staromáku, tedy v místech, kde jsem byl už nesčíslněkrát a domníval jsem se naivně, že to tam znám jako své boty. Nu, mám asi dobrý důvod popřemýšlet, jsou-li moje boty černé, hnědé nebo spíš modrožluté.

Pes byl zakopán v tom, že je to skutečně jen pár metrů od míst, která dobře znám a kudy jsem už prošel snad tisíckrát, jenže - pár metrů směrem kolmo dolů. Ano, Andělská kolej se před zraky turistů i místních schovává pod staroměstskou dlažbou. A protože nejspíš dobře zná mou nechuť k turistickým mucholapkám typu "Muzea Franze Kafky", dobře ví, že tam dole, kam je přístup právě jen po schodech zmíněného muzea, je přede mnou za normálních okolností v naprostém bezpečí :-). Kdybych byl sám, tohle místo bych obešel velkým obloukem, ale přihlásil jsem se na oficiální prohlídku s průvodkyní, tak mě pohltila početná skupina zájemců o podzemní zážitky a společně jsme přitažlivým i odpudivým silám podivné turisticko - kulturní instituce odolali, u pokladny jsme zahnuli doleva a místo do expozice, ze které by měl zeměměřič K. jistě radost, jsme došli do podzemního románského paláce.

Tedy, podzemního... Ocitli jsme se v přízemí původně na svou dobu neobyčejně rozlehlého, třípatrového románského domu původně vystavěného snad někdy kolem roku 1180. Protože v průběhu času se úroveň terénu na Starém Městě postupně zvyšovala navážkami (hlavně kvůli častým záplavám od vzedmuté Vltavy) stala se původní přízemí románských domů nakonec sklepeními hluboko pod novým povrchem. Znal jsem takový dům např. z Řetězové ulice, kde je po okolí podobných sklepních prostor přestavěných pro různé účely několik, přístupné jsou i románské a gotické sklepy pod Staroměstskou radnicí (které jsme ostatně navštívili v druhé polovině naší procházky pražským podzemím). Celkově se prý na Starém Městě nacházejí v suterénech původní přízemí prostory asi sedmdesáti románských kamenných domů. Tzv. Andělská kolej je jedním z nejhonosnějších z nich.

V původně nejspíš obchodnickém domě se v roce 1344 podle Wikipedie usadil písař krále Jana Lucemburského a pozdější kancléř Karla IV. Jan IX ze Středy, po něm pak Mistr pražské univerzity Vincenc Nidek ze Zhořelce, který dům obýval spolu se svými studenty. Dům se v rámci jeho odkazu dostal do majetku univerzity, kde zůstal až do 19. století. Název Andělská kolej se pro tyto prostory začal používat v 16. nebo 17. století. V rámci asanace byla zničena nadzemní podlaží objektu (to by teď byla "pecka", myslím, plně srovnatelná např. s domem U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, kdyby se byl dům zachoval kompletně, ovšem když už se bourači rozmáchnou svými kladivy a mají to své rozmachování potvrzené správnými papíry a razítky, nic je nezastaví, dokonce ani taková persóna, jakou byl vážený architekt Kamil Hilbert, který se za zachování domu zoufale a marně zasazoval!) a ve 20. letech 20. století nad zemí vznikla moderní budova pražského magistrátu.

Dole jsou zachované dvě místnosti - první fotka je z té menší.

 

 

 

Klenba větší z obou místností. Právě tady prý asi probíhaly disputace se studenty, ostatně bylo by to logické, protože jde o největší sál v domě.

 

 

 

Propojení obou přízemních místností vyžaduje buď opatrný seskok (dvířka odpovídající otvoru byla zjevně nízká) nebo mohutný výskok podle toho v jakém směru procházíte. My jsme seskakovali, běžní návštěvníci Muzea Franze Kafky mají nejspíš prohlídku románských prostor v ceně a ti chodili v protisměru.

 

 

 

Když jsem chtěl celou hlavní síň bez lidí, musel jsem si trochu počkat, ale myslím, že to za to stálo. Podlaha v hlavním sále je poněkud zvýšená a souvisí s úpravami pro muzeum. Na starších fotkách je zachycena skutečná podlaha, která je o něco níže, jak je vidět podle paty centrálního sloupu.

 

 

 

Jak asi vypadal románský dům v původní podobě, se mi podařilo najít na internetu. Přetiskuji z knihy  Labuda, Gerard; Stieber, Zdzisław: Słownik starożytności słowiańskich (1970), kde je u obrázku uvedena poznámka "půdorys a příčný řez podle Mencla" (předpokládám, že jde o historika architektury Václava Mencla (1905-1978)).

 

 

Podzemím se dá projít pod Kaprovou ulicí ještě k dalšímu románskému domu, kde jsou k vidění četné kamenné pozůstatky. Tento druhý dům byl o poznání méně honosný a lépe odpovídá standardům druhé poloviny 12. století, kdy většina podobných domů v Praze vznikala. 

 

Z celkem asi dvouapůlhodinové návštěvy staroměstského podzemí jsem si kromě moc zajímavých informací odnesl i přesvědčení, že pod normální viditelnou Prahou se skrývá ještě jedna - tajemná Praha domovních sklepů, šachet, chodeb, kanalizačních stok a spousty dalších rozličných podzemních prostor. A už konečně vím, kde se dá najít Andělská kolej, a mohu potvrdit, že to tedy není žádná Pražská drobnůstka, takže tuhle rubriku jsem tentokrát nerozšířil :-). Ale jinak můžu výpravu do podzemí rozhodně doporučit. Mimochodem, kdo by se chtěl vydat na stejná podzemní místa (Andělská kolej, dům v Kaprovce a podzemí Staroměstské radnice) organizovaně se stejnou průvodkyní jako já (jmenuje se Květa, je prý specialistkou na podzemí a prolezla už lecjaká místa, o kterých dokáže zasvěceně vyprávět), může využít dokonce ještě před Vánoci (jestli tedy bude ještě volno) např. facebookovou událost https://www.facebook.com/events/2600182736834541/. A tomu, kdo si chce udělat dole nějaké fotky, doporučuji co nejširší objektiv :-).