Usmějte se, prosím...

Věčně podmračeného pana Šimka neměl doktor Houba rád, přesto mu nezbylo, než ho jako řádně objednaného pacienta pozvat z čekárny do ordinace. Do bytu by si ho určitě nevzal, vůbec netušil, o čem by si spolu mohli povídat. Ale práce je práce! Ještěže na zubařském křesle toho pacienti moc nenamluví.

"Otevřete pořádně, ať se můžu podívat, co nás všechno čeká." Doktor se přistihl, že naučenou větu řekl tentokrát s určitým sebezapřením, protože co ho čeká, tušil.

Vnitřek ústní dutiny obtloustlého pana Šimka podle očekávání nevypadal nijak vábně. Přesto doktor Houba zpozorněl a trochu ožil. Zvlášť po předchozích neskutečně nudných případech, v nichž se ranní pacienti pouze dožadovali odstranění bolesti a nenabízeli doktorovi, který si uvnitř hýčkal svou planoucí uměleckou duši, sebemenší kreativní příležitost. Proč ti lidé vůbec chodí k tak talentovanému a tvůrčímu zubaři, jako jsem já, zoufal si. Copak netuší, jak ubíjející pro mne taková práce je? Vyvrtáme, zalepíme, přečistíme, to samozřejmě ano, ale kde je výtvarná hodnota takového díla? Vždyť oni ti umělečtí ignoranti prostě chtějí, aby jejich zuby po zákroku vypadaly jako před ním! Žádný osobní tvůrčí vklad jako kdyby neměl v tomhle prokletém povolání místo.

"No, ta vaše čtyřka tedy vypadá! Tu budeme muset otevřít a kdoví, co uvnitř najdeme," řekl doktor a před vlastním úkonem (a oprávněně) zadržel dech.

 

Nedělní miniglosy č.330

Na Václavském náměstí se uskutečnily ve stejný čas dvě demonstrace s naprosto rozdílnými cíli - jedna zaměřená proti uprchlíkům a druhá naopak na jejich podporu. Policie a antikonfliktní týmy se po celou dobu staraly o to, aby se demonstrace a antidemonstrace nedostaly k sobě a nemohlo tak dojít k anihilaci s dosud netušenými následky. Prostor byl pro jistotu monitorován zvědavými pracovníky Fyzikálního ústavu Akademie věd, kteří by jednou rádi viděli v praxi i anihilaci něčeho většího, než je pozitron. "Obávali jsme se, že anihilace dvou znepřátelených táborů by najednou uvolnila příliš mnoho energie, takže by byla v ohrožení okna rekonstruované budovy Národního muzea, hrozilo by přerušení dopravy na přilehlé magistrále a pravděpodobně by to srovnalo se zemí Krkonoše", řekl nám vedoucí výzkumného týmu. "Ale např. potenciální dobře lokalizovaný střet Okamury s Antiokamurou by mohl proběhnout docela řízeně, takže by si ho naši renomovaní specialisté mohli jako první na světě nahrát na mobily a vyvěsit spolu se svou dnešní večeří na facebooku."

 

Vltava ze špičky Střeleckého ostrova

Minulý týden se o mne pokoušela jakási choroba. Odvážila se vlézt mi až na hlasivky, takže moji kolegové i známí byli pár dní ušetřeni mých uštěpačných poznámek (vy jako čtenáři to nemáte až tak jednoduché), ale dál si netroufla. Proto jsem se v sobotu přestal léčit a rozhodl se dělat i něco užitečného - zabalil jsem si fotografické nádobíčko a stativ a vyrazil jsem do Prahy. Když se zásadním způsobem mění počasí a obloha slibuje nabývat občas dramatického vzezření, fotograf by měl koukat příznivou situaci nějak využít.

Rozhodl jsem se proto podívat se na Střelecký ostrov. Zde od rekonstrukce ostrova platí návštěvní řád, kvůli kterému si nikdy nejsem docela jistý, jestli právě nepášu něco zavrženíhodného, nesmí se tu totiž dělat spousta věcí. Mě třeba nejvíc zaujalo, že se nesmí z cestiček sestupovat na břehy ostrova, což - přísně dodržováno - prakticky znemožňuje rozumné focení krásného okolí - třeba Národního divadla. Je ale pravda, že na samotné špičce ostrova s nánosy říčního písku, odkud je moc pěkný výhled směrem ke Karlovu mostu, k Sovovým mlýnům a ke staroměstskému břehu, prakticky nikdo z kolemjdoucích nebere zákazy úplně vážně. Strávil jsem tu focením asi hodinku a byl jsem připravený na to, že případní strážníci na pochůzce mohou mít proti mému konání námitky. Nu, protože se tu ale žádní strážníci neukázali, nechali si nejspíš tentokrát své námitky pro sebe.

 

Nedělní miniglosy č.329

Jeden z nejtradičnějších českých fotbalových klubů Slavia Praha se stal majetkem nejmenované čínské společnosti. Ředitel čínského podniku to zdůvodňuje tím, že z předběžného firemního průzkumu českého trhu vyplynulo, že Slavia je jedním z mála českých podniků, kde pracovní den začíná rozcvičkou, což je čínský standard, na který si evropští zaměstnanci jinak jen těžko zvykají. Fanoušci zatím zvažují, jestli budou svému oblíbenému klubu přezdívat i nadále "sešívaní" nebo se mu začne nově říkat "šikmoocí".

----------------------

Podle sdělení ministra vnitra Chovance se v manuálu pro uprchlíky z řad bohatých francouzských herců naštěstí výslovně uvádí, že se mají na své strastiplné pouti pokud možno vyhnout České republice. I když česká vláda pro jistotu vytvořila pro tyto umělce alespoň záchytné stanové městečko na Šumavě, vypadá to, že Gérard Depardieu, kterého rozlítilo, že mu byl úředně odebrán mobil a registrační číslo fixem na předloktí mu šlo jen obtížně smýt, nakonec přece jen požádá o azyl spíše v Bělorusku.

 

Kroupové

Série básniček pro děti dnes uzavírá první - a doufám, že zdaleka ne poslední - tucet. Zde na blogu jste si mohli přečíst už tři kousky - miniaturky Jeptiška, Koalí ukolébavka a Mývalové ze Sahary. Stejně jako u "saharských mývalů" bylo i tetokrát inspirací letošní letní počasí - tentokrát šlo o malou přepršku s pár kroupami. Nic fatálního, jen krátká epizoda, která by se jinam než do rubriky Miniatury těžko kvalifikovala; snad jen kdyby přišla v neděli, mohla by z ní být mlčenlivá a maličká nedělní miniglosa.

Někdy kroupy v takové letní přeháňce vypadají, jako by se praly o své místo na slunci, netušíce, jak s nimi jeho teplé paprsky po odplutí černého mračna dokážou naložit. Jako by ti kroupí bojovníci nebyli kroupami tradičního ženského rodu, ale rodu mužského. Kroupové! :-)

Kroupové

Z nebeského škraloupu

spadl kroupa na kroupu;

je to šlupka, když tak rychle letí.

Po trávě se jeden přes druhého koulí,

oba mají malou módní bouli

jak dvě malé škádlící se děti.

A pak během chviličky,

jak po štěněti,

zbydou po nich jen dvě malé

....................................loužičky :-).

 

Tento způsob léta...

Mám rád Vančurovo Rozmarné léto a během léta letošního jsem si na ně často vzpomněl. Vybavil jsem se pana abbé, majora a pana Důru, kterak se schovávají před neodbytným každodenním deštěm a provolávají svým specifickým vančurovským slovníkem své protesty proti "tomuto způsobu léta". Na svěží chladný déšť posilující tvůrčího ducha a okolní zeleň jsem během letošních únavných červencových a srpnových veder myslel skoro tolik jako na osoby mně nejmilejší, přičemž má touha po jeho (a jejich) zázračném zhmotnění zůstala - k mému neskonalému rozladění - skoro celé léto nenaplněna. S duší chřadnoucí jako nemilosrdným sluncem vypálené stvoly dobřichovického jetele jsem každý den vyhlížel, zda z nějakého mráčku libých tvarů nemůže spustit osvěžující přeprška, někdy jsem měl dojem, že obloha už už natahuje moldánky a co chvíli musí spustit životadárný déšť. Ale ono ne!

 

Nedělní miniglosy č.328

Uprchlý český podnikatel Radovan Krejčíř byl u soudu v Johannesburgu uznán vinným z únosu a pokusu o vraždu. Protože je rovněž vyšetřován v souvislosti s prodejem a přechováváním drog, byl svými kolegy z podsvětí konečně povýšen do hodnosti narkobarona. "Můj mandant je s udělením titulu narkobarona velmi spokojený," řekla nám Krejčířova obhájkyně. "Protože se i po letech stále cítí být Čechem - teď, po rozhodnutí soudu víc, než kdy dřív - těší se na to, že se díky svému titulu bude moci někdy v budoucnu zúčastnit v České republice tradičního setkání příslušníků české šlechty."

----------------------

Severokorejští vojáci ostřelovali jihokorejský pohraniční reproduktor, ze kterého Jižní Korea vysílá na severokorejskou stranu pravidelné propagandistické pořady. Reproduktor byl s vážným zraněním převezen do nemocnice a je zatím udržován v umělém spánku, ale podle jihokorejských specialistů na reprodukci nejsou jeho hlavní funkce zásadně ohroženy.

 

Hovory přes obrazovku - tucet pátý

"Hovory přes obrazovku", malý prázdninový projektík, ve kterém se zdejší čtenáři mohou na cokoli ptát a já se na jejich zvídavé otázky snažím odpovídat, má dnes poslední pokračování. V minulých týdnech jste si mohli přečíst už čtyři pokračování v následujících článcích:

Hovory přes obrazovku - tucet první

Hovory přes obrazovku - tucet druhý

Hovory přes obrazovku - tucet třetí

Hovory přes obrazovku - tucet čtvrtý

Dnešním pátým tuctem se završí celá kopa dotazů a odpovědí a s prázdninami skončí i celé Hovory - alespoň tedy pro tento rok. Děkuji všem tazatelům za zajímavé otázky, všem čtenářům za sledování a tady je dnešní poslední tucet:

1. Jak se ti jako bývalému lučbozpytci líbí chemické názvosloví Jana Svatopluka Presla? A jak se ti líbí jako jazykozpytci? (TlusŤjoch)

 

Když nejde načíst karta za miliardu

Kdybyste si mne v poslední době najali (samozřejmě za spoustu peněz) jako soukromého poradce, poradil bych vám nejspíš tři základní věci:

1. Je-li venku ve stínu 40 stupňů, neškodí se občas napít

2. Je vhodné zbavit se všech přifouknutých čínských akcií, nejlépe už před několika týdny (jak to ovšem zpětně udělat, to je otázka!)

3. V žádném případě nedoporučuji chodit na pracoviště dopravních podniků v týdnu před začátkem školního roku

Ale realita se neptá, co smí, a svéhlavě se drží svého podivného plánu vtisknutého jí podle jedněch Bohem, podle jiných Přírodou, podle dalších Náhodou a podle zbytku Ničím. A tak jsem - nic zlého netuše - v pondělí nasednul v Dobřichovicích jako každý pracovní den v posledních skoro sedmi letech na ranní vlak, abych se přepravil do práce a cestou urazil ještě pár minut ve společnosti internetu. Klid ale trval jen do příchodu průvodčího:

 

Dárek

Pozn.: Ne vždy se mi daří svými dárky trefit úplně přesně datum, ke kterému by dárek správně měl přijít podle kalendáře. Stává se mi, že mám se svým přáním pár týdnů až měsíců zpoždění; zvlášť když to má být dárek poetický, pro který se úplně vždycky nesejdou ty nejvhodnější podmínky. Dnes tu mám jeden malý dárek k svátku, který možná pár týdnů či měsíců zpoždění nabral, ale to není při počtu výluk v současném železničním kafkovském vesmíru žádný div. Důležité je, že po určitém bloudění dorazil do správné stanice a nezůstal viset někde na poslední dobou nechutně rozkopané trati. Když už ale konečně dorazil, rozhodně pro dnešek nestrpí vedle sebe žádnou konkurenci, takže Nedělní miniglosy si dnes mimořádně dají malou prázdninovou pauzu. Miniglosoví štamgasti snad prominou, ale priority jsou jasné! :-)

Dárek

Když ve snu konečně

zůstaneme sami

a zmrzlé noci po tváři kanou

slzy jak drahokamy,

s nočními démanty ve zpocené dlani

vydržím o tobě

snít až do svítání.

Ráno zakopu

všechny svoje splíny

a jenom pro tvé oči

nedozírné ceny

vykouzlím z nich k svátku

z čerstvě nakypřené hlíny

rubíny, safíry a lesklé vltavíny

a navíc,

byť trochu opožděně,

pár veršovaných řádků.

Dárek vybroušený

nejmilejšímu snu

a nejkrásnější ženě! :-)

Hovory přes obrazovku - tucet čtvrtý

"Hovory přes obrazovku", malý prázdninový projektík, ve kterém se zdejší čtenáři mohou na cokoli ptát a já se na jejich zvídavé otázky snažím odpovídat, už se pomalu chýlí spolu s prázdninami ke svému závěru. Přečíst jste si už mohli tři tucty otázek a odpovědí v článcích s podezřele podobnými názvy:

Hovory přes obrazovku - tucet první

Hovory přes obrazovku - tucet druhý

Hovory přes obrazovku - tucet třetí

Děkuji vám všem za neobyčejný zájem o "Hovory" a za všechny zajímavé otázky. Dnes přidávám čtvrtý (a předposlední) tucet:

1. Jsi manuálně zručný? Upřesním - jsi kutil Tim, nebo spíš Pat a Mat? (Van Vendy)

Po svém otci jsem v mnoha ohledech, ale bohužel jsem po něm nezdědil jeho neuvěřitelnou manuální zručnost. Jemu v rukou vždycky všechno kvetlo, v mých rukou se to obrací v hromady trosek, že i Pat s Matem jen tiše závidějí. Škoda, že to veřejnost moc neví, protože jinak by byl večerníček bezesporu natočený o mně :-).

 

Nedělní miniglosy č.327

Českým politikům končí tuto neděli prázdniny, což většina z nich považuje za diskriminaci, protože děti, se kterými si politici ještě před pár dny hráli na indiány, mohou v prázdninách ještě dva týdny pokračovat. U politiků se rovněž začaly projevovat typické průvodní znaky konce prázdnin - plačtivost a rozjívenost. Někteří ministři dokonce na sekretariáty svých ministerstev už volali, že je bolí bříško a mají od rodičů podepsanou omluvenku na čtvrteční schůzi vlády, několik z nich sice do práce může, ale nesmí cvičit. Podle politologů bude trvat nejmíň měsíc, než se situace po prázdninách stabilizuje a politici se znovu řádně soustředí, po tuto dobu by měli všichni řidiči jezdit kolem Úřadu vlády opatrně, protože je možné, že politici budou ještě nějakou dobu duchem někde u vody a při přecházení vozovky se často zapomenou rozhlédnout.

 

Hovory přes obrazovku - tucet třetí

"Hovory přes obrazovku", malý prázdninový projektík, ve kterém se zdejší čtenáři mohou na cokoli ptát a já se na jejich zvídavé otázky snažím odpovídat, už se přehoupl do druhé poloviny. První tucet otázek a odpovědí jsem zveřejnil před týdnem v článku Hovory přes obrazovku - tucet první, další dvanáctku jsem přidal minulý týden v článku Hovory přes obrazovku - tucet druhý. Děkuji všem tazatelům za zájem o "Hovory" a za jejich zajímavé otázky. Dnes přidávám třetí (a ještě stále ne poslední) tucet:

1. Jakou otázku byste položil sám sobě? (matka)

Je to podobné, jako když hrajete sám se sebou šachy: těžko se překvapíte nějakou vlastní chytrou kombinací nebo léčkou. Ale kdybych se chtěl doběhnout, položil bych si otázku, na kterou neznám odpověď: Třeba "Kde budeš a co budeš dělat za pět let?" A budu se v odpovědi těšit na smajlíka vyjadřujícího rozpačité krčení ramen :-).

 

Mývalové ze Sahary

V sérii básniček určených pro děti už vzniklo dohromady deset kousků, z nichž dva jste si mohli přečíst i na tomto blogu v rubrice Miniatury (Jeptiška, Koalí ukolébavka). Dnes přidávám na šňůrku jedenáctý korálek, který v sobě nese přesné okolnosti vzniku: Letošní úděsná vedra, z nichž se mi už pěkných pár týdnů dělají mžitky a nemůžu se dočkat, až skončí, dodala základní "saharské" téma a neskutečné ranní courání vlakem do práce podle výlukového jízdního řádu dodalo trochu času na psaní a lehký vedlejší námět.

Jen aby někdo ve všudypřítomné hysterii z uprchlíků neoslovil i tento specifický a velmi vzácný druh saharských mývalů erbenovskými slovy:

Vari od našeho prahu, vari,

mývalové ze Sahary!

Mývalové ze Sahary

Potkal jsem dnes ve vlakovém kupé

mývaly saharské - krátkochlupé.

Jídlo, tlapičky i svoji misku

každý den poctivě myjí v písku.

Salát jim pak o moc lépe křupe :-).

Nedělní miniglosy č.326

Ministerstvo financí začalo prošetřovat podezřelé výsledky voleb v některých volebních okrscích, které budí podezření, že tu mohlo dojít ke zmanipulování výsledků. "Mohlo by se zdát, že bychom podnět k prošetření neměli dávat my, ale spíš Ministerstvo vnitra, které má volby v agendě," řekl nám k tématu přímo ministr financí Andrej Babiš. "Nám však - i vzhledem k tomu, že jsme ve volbách víceméně vyhráli - nejde o případné zpochybnění volebních výsledků, ale výhradně o to, že volby byly zmanipulovány, aniž by do státního rozpočtu byl uhrazen sebemenší manipulační poplatek."

----------------------

Zcela nová parlamentní strana Úsvit - národní koalice, která vznikla o víkendu na zbytcích původního Okamurova Hnutí úsvit - za přímou demokracii, rozhodně popřela znepokojivou informaci Českého statistického úřadu, že nelegální imigranti přecházejí české hranice nejčastěji právě za úsvitu.

 

Hovory přes obrazovku - tucet druhý

"Hovory přes obrazovku", malý prázdninový projektík, ve kterém se zdejší čtenáři mohou na cokoli ptát a já se na jejich zvídavé otázky snažím odpovídat, už se docela rozjel. První tucet otázek a odpovědí jsem zveřejnil před týdnem v článku Hovory přes obrazovku - tucet první, takže zájemci o účast v "Hovorech" mají ukázku, jak asi mohou mé odpovědi vypadat. Otázky chodí různými cestami - jako komentář k jakémukoli zdejšímu článku, e-mailem, a budete-li chtít položit anonymní dotaz, můžete využít i zprávu autorovi na blogu. Připojíte se? Času je pořád ještě dost, protože uzávěrka je až 10.srpna.

A teď už je po krátkém organizačním úvodu čas na druhý tucet otázek s druhým tuctem odpovědí:

1. Co bylo na světě dřív, první vejce nebo slepice? (Miloš)

Nerad bych příštím generacím filosofů správnou odpovědí sebral náplň jejich života. Řekl bych proto, že existují dva scénáře: Z vajec se kdysi líhly zásadně neslepice, když tu náhle, jednou, se mezi nic nechápajícími sourozenci objevila první anomální slepice. Tedy napřed bylo v tomto případě jistě vejce. Taky je ale možné, že slepice se kdysi rozmnožovaly výhradně pučením, když tu náhle jednou snesla jedna z nich v afektu z chování kohouta omylem vejce. Pak by ovšem byla jednoznačně první slepice. Prostě docela přirozený vývoj, že - kolego Darwine?!

O lžích, lžicích a lživyžlatech

Když bylo před nějakou dobou vyhlášeno jako téma týdne "Kolotoč lží", přečetl jsem si tolik zatroleně vážných příběhů o lžích a lhářích, že se mi docela přirozeně zachtělo vyvážit vážné téma nějakou úplnou ptákovinou. Pak ale přišel nějaký jiný nápad a už napsaný článek mi zůstal v rozepsaných textech. Myslím, že ve vedrech letošního léta, kdy se po většinu dne nedá nic pořádného dělat a nic pořádného vymyslet, stojí za to dát občas zdravému rozumu a logice volno a zcela popustit uzdu dada odstínům své duše, které se v běžném životě musí po většinu času uskrovňovat, protože je duše jako celek nucena aspoň občas předstírat racionální uvažování. Pak z toho může snadno vyjít zcela absurdní miniaturka založená o dost více na zvuku slov a jejich zajímavém sledu než na jejich obsahu. S určitým zpožděním tedy své volné blbnutí se slovy dávám čtenářům k dispozici zcela mimo jakékoli téma týdne a zcela mimo jakékoli rozumné vysvětlení, protože ze šedé kůry se mi během horkých dnů postupně stává horká kaše, okolo které se ani nedá příslovečně chodit.

Vydává-li se někdo za doktora, ač jím ve skutečnosti není, mluví se o něm někdy jako o lžidoktorovi. Ale co taková lžíce, která ve skutečnosti není opravdovou lžící? Jde v jejím případě o lžilžíci? A vyžle, které se vyžletem jen tváří být, je podle stejného vzoru lživyžletem?

Balada o umravňujícím vlivu lživyžlat na lžíce

(aneb jak opět nastolit klid v příborníku)

Napadá mne už čas delší

může-li žít lžíce se lží.

Lež uléhá ale s lživyžletem v lože,

lžíci zbydou zas jen vidličky a nože :-).

Nedělní miniglosy č.325

Přímo během slavnostního otevření nově opraveného výběhu v zoo na Svatém Kopečku u Olomouce uprchla před zraky vedení zoo a představitelů města z výběhu skupina makaků. Chovatelé sice předpokládají, že se makakové vrátí, podle zdrojů z ministerstva vnitra je však důvodné podezření, že se makakové budou chtít podobně jako většina ostatních uprchlíků dostat za každou cenu do Německa. Olomoučtí obyvatelé přijali útěk makaků s nadšením - nikoli ovšem proto, že by chovancům zoo přáli svobodu, ale protože se báli, že jim inteligentní makakové budou nekale konkurovat na místním trhu práce.

----------------------

Podle meteorologů je horko a sucho v Evropě kompenzováno silnějšími dešti a nižšími teplotami v monzunových oblastech Asie a český ministr financí Andrej Babiš už v zájmu zachování rovnováhy přislíbil, že se v příštím roce zasadí alespoň o vyšší míru srážek ze mzdy. Celkové rovnováhy bylo dosaženo i v jiných oblastech - např. vyšší počet intenzivních průjmových onemocnění hlášených v minulém týdnu z Plzně byl vyvážen četnými víkendovými zácpami na silnicích k Jadranu.

----------------------

 

Hovory přes obrazovku - tucet první

Jak jsem slíbil, do konce srpna bude tady na blogu probíhat pokus o "Hovory přes obrazovku", tedy malý projektík, ve kterém se zdejší čtenáři mohou na cokoli ptát a já se na jejich zvídavé otázky budu snažit odpovídat. Protože otázek už přišlo kolem třiceti, rozhodl jsem se první kousek "Hovorů" zařadit "v předtermínu". Bude to dobrý test, budu mít už první kousek hotový a nebudu vás ke konci srpna obtěžovat litaniemi, a jednak tím mohu dát ukázku všem, kteří si své případné otázky do Hovorů zatím jen rozmýšlejí nebo k těm již zaslaným budou chtít některé další přidat. Času je dost, otázky můžete pokládat či zasílat všemi cestami - tedy jako komentář k jakémukoli zdejšímu článku, e-mail, zprávu autorovi (ta se dá využít pro anonymní dotazy), atd. Přidáte se?

Dnes uvádím první tucet otázek s prvním tuctem odpovědí:

1. Často jsem se zamýšlela, když čtu tak leckdes tvoje dost ftipné a povedené komenty, jestli to jde samovolně a nebo přece jen musíš zapnout myslivnu. (Valin)

Občas mi opravdu nezbývá, než myslivnu zapnout. Není to ale tak často, aby myslivcům stálo za to mě kvůli tomu žalovat, že mají vyšší spotřebu energie.

 

Haiku zlatavé řeky

Zlatá i černá. Vítězství i neúspěch. Radost i slzy. Poledne i hluboká noc. To vše obsahuje večerní slunce koupající se v napůl vyschlém korytu řeky. Nechat se lačně okukovat od romantiků i od šmíráků a být u toho neuvěřitelně sexy. Ještě osušit v proudu teplého vzduchu, slastně se natáhnout po vyčerpávajícím dni a přikrýt se obzorem. Snít své věčné sny pod nebem z hvězd. Čekat netrpělivě na nový den. Nový den pro nový život. Co už jiného je rytmus věčnosti?

Haiku zlatavé řeky

Skrýváš po koupeli

za zlatým paravánem

slunce ve vlasech.

Nedělní miniglosy č.324

Mexický narkobaron Joaquín "Prcek" Guzmán opět uprchl ze své vězeňské cely v ostře střežené věznici Altiplano. K útěku využil speciálně k tomuto účelu vystavěný 1,5 km dlouhý tunel, což přimělo pražský magistrát, aby se zajímal o bližší spolupráci s tímto bezesporu velmi schopným mafiánem. Z neoficiálních zdrojů jsme se dozvěděli, že "Prcek" Guzmán zvažuje nabídku pražské primátorky na zajištění dostavby kontroverzního tunelu Blanka. Za to požaduje možnost dodávat za slušnou cenu svůj proslulý kvalitní materiál Pražským koksárnám a přejmenování tunelu Blanka na tunel Conchita.

----------------------

Škodolibí komentátoři přirovnali nekonečnou závěrečnou řeč obviněného Davida Ratha k pohádkám tisíce a jedné noci. Podle dosud nepravomocného rozsudku teď bude mít David Rath, který je pověstný svou pracovitostí i ve ztížených podmínkách, možnost napsat v tomto duchu pohádky celkem tří tisíc sto tří a jedné noci, což by měl být rekord v celém neislámském světě. Mezinárodní jury ještě musí rozhodnout, zda bude rekord platit i přes to, že pohádky bude vyprávět sám autor a nikoli Šeherezáda, která podle výroku soudu propadla spolu s dalším nekale získaným Rathovým majetkem státu.

 

Hovory přes obrazovku

Milí štamgasti, pravidelní čtenáři, občasní hosté i náhodní kolemjdoucí, mám pro vás tentokrát malou výzvu: Čas od času je možné si na blozích přečíst rozhovor s vybraným blogerem, ostatně i já jsem měl tu možnost být v rozhovoru pro Autorský klub jak zpovídajícím, tak i zpovídaným, a obě role jsem si opravdu užil. Je ale pravda, že mě odedávna láká i trochu jiný žánr: něco podobného, na čem Miroslav Horníček vystavěl své kdysi velmi populární Hovory H (v televizi) a Hovory přes rampu (na divadle): Jde o situaci, kdy je člověk vystavený celkem libovolným otázkám z auditoria a musí na ně pohotově - a pokud možno i obsažně či alespoň vtipně - reagovat. Kdysi jsem si takové "Hovory" vyzkoušel na vlastní kůži v době, kdy jsem učil, a jednou až dvakrát za rok jsem umožnil svým studentům zeptat se mne prostě na cokoli. A můžu říct, že mě moc nešetřili :-). Samozřejmě, situace na blogu je úplně jiná než v přímém kontaktu před kamerou, na divadle či ve třídě. Tam je zpovídaný pod mnohem větším tlakem, nemůže se příliš rozmýšlet, musí se ctí ustát převapující, bláznivé nebo provokativní otázky. Ale odpovědi by každopádně měly mít buď obsah nebo šmrnc, v optimálním případě obojí.

 

Nedělní miniglosy č.323

Řecké banky by měly v pondělí znovu otevřít a vrátit se po několika týdnech k téměř normálnímu režimu. "Peníze samozřejmě vydávat nebudeme," řekl mluvčí Řecké bankovní rady, "ale občané, kteří v řeckých bankách mají uložené peníze, si u nás mohou zadarmo odskočit, což u bankomatů poslední dobou z důvodů nedostatku soukromí nešlo."

----------------------

Podle informací z tamějšího národního parku na Šumavě postupně roste počet tetřevů, což celkem odpovídá trendu na státních úřadech, kde byl - především při vyřizování stížností občanů - rovněž zaznamenán meziroční nárůst počtu hlušců.

 

Bez...

Rozhovor beze slova,

objetí bez doteků

...........a přece - hřejivě sametová.

Most přes široširou řeku

...........bez druhého břehu.

Procházíš zdmi

...........bez dveří

někdy opatrně,

...........jindy zase v běhu.

Lákavý hřích bez poskvrny těla

...........něžně nás ukolébá.

Čarodějko…

Ve tvém světle

i půlnoc je rozednělá,

i když už sama třeba

...........v slunce nevěří.

Nedělní miniglosy č.322

Během minulého týdne výrazně posílily akcie cukrářských firem. Jednak šlo o reakci na změnu rozložení vzdušných mas nad Evropou, která vedla k větrnějšímu počasí, jednak se pozitivně projevila omluva papeže Františka jihoamerickým indiánům. Největší růst proto logicky zaznamenaly firmy vyrábějící indiánky a větrníky.

----------------------

Podle Mezinárodní unie zelinářů a ovocnářů dosáhlo řecké hospodářství prvního významného úspěchu za dlouhá léta, který otevírá velké šance na oživení řeckého zemědělství. Podle výsledků prezentovaných Unií totiž zatím dodává drtivou většinu okurek pro letošní okurkovou sezónu právě Řecko.

 

O fotografické zakázce

Na začátku stála báječná zpráva: Získal jsem fotozakázku! Jeden můj známý, který si již v minulém roce pořídil řadu mých fotografií do svého nového domu, se rozhodl vyzdobit si mými fotkami i svou pracovnu ve firmě a firemní zasedačku. Dohodli jsme se na tom, které fotky by se mu líbily; vše mělo vlastně jediný zádrhel - požadovaný rozměr. Velká zasedačka si totiž žádá velký formát fotek, takže z požadavku šel strach: Jestliže fotky, které jsem měl na výstavách, považuji za velké (50x70cm) k objednanému rozměru 140x100cm se nehodí jiné adjektivum než "obrovité", prostě takové, které jsem ještě nikdy nezkoušel udělat. Ale firemní zakázka je firemní zakázka, podobná příležitost se nerodí každý den, tak jsem na velrybí rozměr kývnul a navrch jsem v euforii poprvé přislíbil, že fotky dodám v kliprámech, aby si je zákazník mohl hned pověsit a nemusel ještě měsíc pendlovat mezi domovem, prací a rámařstvím.

 

Haiku hřejivého vesmíru

Poslední oficiální haiku na tomto blogu je ze zázračného dubna, který mě letos natolik nadchnul, že jsem mu jedno haiku přímo věnoval (Haiku zázračnému aprílu). Myslím si, že zázraky máme obdivovat, máme si jich vážit a máme o ně pečovat bez ohledu na to, jestli je právě duben, červenec nebo zimní slunovrat, a jestli se nás týkají úplně bezprostředně nebo jen některým ze svých nádherných okrajů; natolik jsou vzácné a natolik by bylo pohrdáním si jich nevšímat a nepřemýšlet o nich. A takové zázraky umějí trvat i roky a - ano - nejspíš i staletí.

A tak i dnešní haiku o jednom takovém zázraku pojednává. O zázraku, nad kterým by možná astronomové a termodynamici jen nechápavě kroutili hlavou, ale já věřím, že mají dostatek čiré lidské představivosti, že se na mne nevrhnou s minometnou palbou plnou vzorců, rovnic a studených pouček. Vůbec nehodlám diskutovat o tom, jestli vesmíru dominuje temná hmota, černé díry či bílí trpaslíci. Pro mě je vesmír krásně barevný, možná tím barevnější, čím více se snaží vypadat bez barev, mrazivě a potemněle. Milí vědátoři, neurazte se, ale já o něm vím své, když do něj hledím - možná vytrvaleji než vy - poctivě každou noc :-).

Haiku mého hřejivého vesmíru

Vědci se mýlí!

Vesmír je proteplený

barvou tvých očí.

 

Nedělní miniglosy č.321

Podle řeckých výzkumných agentur u Řeků převažuje mínění, že permanentní finanční pomoc od Evropské unie je naprosto zasloužená a je možné ji brát jako dlouhodobé licenční poplatky za řecký objev demokracie. Vyhodnocení nedělního řeckého referenda o přijetí podmínek věřitelů bude ale nejspíš z evropského pohledu poměrně komplikované, už jen proto, že v řečtině se ANO řekne NE.

----------------------

Podle důvěrných údajů z ordinace doktora Chocholouška byli během uplynulého týdne přijati na léčení další tři pracovníci Ústavu pro vesmírnou komunikaci Akademie věd ČR, poté, co ani na jubilejní dvoustou sérii pokusů o kontakt s mimozemskými civilizacemi nepřišla z hlubin mrazivého vesmíru žádná odpověď. "Naše práce je velmi náročná na schopnost sebemotivace," řekl nám ředitel ústavu. "Někteří mladší kolegové s tím mají bohužel problémy, protože by rádi dostali z Vesmíru občas alespoň náznak odpovědi. Já si ale kupříkladu kvůli své vlastní motivaci často aspoň představuji, že vesmířané naše opakovaná šifrovaná poselství o planetě Zemi a lidstvu rádi luští, zvlášť od té doby, co zkrachoval ve Vesmíru kdysi velmi oblíbený pozemský časopis Hádanka - křížovka."

 

Z japonského fotoarchívu 3 - Skalní chrám Yamadera

Po dalších dvou měsících společně nahlédneme už potřetí do celkem bohatého a dosud jen minimálně využitého archívu fotek z putování Japonskem. Dnes se podíváme do vnitrozemí severního Honshu, do prefektury Yamagata, kde pro mne hlavním bodem programu byla návštěva významného skalního chrámu Yamadera (někdy se mu také říká Rishakuji). Původní reportáž přímo z místa jste si mohli přečíst loni v článku Pro milovníky schodů (chrámový komplex Jamadera), dnes doplním deset dalších záběrů, i když vybrat by se jich dalo ještě dalších padesát; v chrámu jsem strávil celý půlden a je opravdu co obdivovat. Na rozdíl od řady jiných míst jsem v této oblasti potkal minimum zahraničních turistů, drtivá většina byli Japonci.

Plží serenáda

Pozn.: Slavit různá více či méně kulatá výročí je celkem běžné. Jsou ale situace, kdy je moc fajn využít i kratší časová období, třeba "výpůlročí" nebo "výčtvrtročí"; já si aspoň na jedno takové kouzelné výčtvrtročí rád a s velkou chutí připiju. Nic speciálního výčtvrtročního jsem si nepřichystal, jen malou lehce výstřední (pro ty, co slaví ve středu) rýmovačku pro všechny plže, mlže, chroustnatky, hlavonožce, kelnatky či přílipky, které mají nebo budou mít rády češtinu nejmíň jako já :-)

Na trávníku kousek od své skrýše

obořil se měkkýš na tvrdýše,

že - jak je z něj cítit na sto honů -

nerozezná měkké i od ypsilonu.

Když se v textu příliš hrubek píše,

jazykoví znalci z živočišné říše

plží silou se jen těžko křísí

a měkkýšům v tvářích tvrdnou rysy.

Když rozmíška se k svému konci stočí,

dojetím má tvrdýš lesklé oči,

darem totiž dostal plnou mísu

pravidel plžího pravopisu.

Poučení z toho plyne pěkné:

Před češtinou i drsný tvrdýš změkne :-).