Poznámka: Jak už jsem psal minule, v červnu je to s mými nedělemi všechno jinak než obvykle: Obvykle píšu svůj pravidelný nedělní blogový příspěvek ve své "miniglosové kavárně" naproti pražské Bílé labuti. Protože ale běží naše společná fotografická výstava Viděno čtyřmi na dobřichovickém zámku, a hodně času trávím právě na zámku nebo někde poblíž (zrovna včera jsem tak strávil den od dopoledne až do podvečera), k psaní tradičního nedělníku se dostávám "přerývaně" a spíš až ve večerních hodinách. Do klidné kavárny se tak nejspíš vrátím až v červenci, poté, co naše výstava skončí.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Vítám vás u 828. čísla Nedělních miniglos, našeho vytrvale vycházejícího blogového nedělníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a už více než 17 let téměř každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti.
I když jsem se po týdnu dovolené, zasvěceném přípravě a startu výstavy fotografií VIDĚNO ČTYŘMI na zámku v Dobřichovicích, vrátil do práce, stejně je aktuálně výstava hlavním bodem mého osobního programu a od začátku června se našly pouhé dva dny, kdy jsem se tam aspoň nezastavil. V pondělí večer jsem byl na koncertě tria Merta - Hrubý - Fencl na zámeckém nádvoří a o přestávce jsem pěkně rozsvítil v sále i na zámecké chodbě a zval jsem lidi na speciální "noční" prohlídku. A v sobotu, v den, který pro mě byl sváteční hned z několika důvodů, jsme na výstavě zažili další z vrcholů: První společnou komentovanou prohlídku výstavy, na které se nás v sále sešlo šestadvacet, což je na "komentovku" opravdu hodně; už jsem několikrát provázel jednoho "sešlého" člověka :-). A to ani nemluvím o tom, že se přišly podívat i takové fotografické persóny jako fotografická osobnost roku 2025 Honza "Kočičák" Kočí nebo předseda České federace fotografického umění Garik Avanesian. Jako obyčejně jsme nic neměli předem dohodnuté, natožpak nacvičené, prostě se začalo a vše pak běželo asi hodinu a půl právě tak, jak mělo. Výstavní sál a přilehlá zámecká chodba nabízí dohromady 103 obrazy, prostory jsou pro všechny návštěvníky volně přístupné každý den od 9 do 20 hodin (byť do středy má pan kastelán dovolenou, tak vše běží v lehce improvizovaném režimu).
Rušnému týdnu navzdory se mi během něj podařilo zveřejnit dva články: Prvním byla nezvykle rozsáhlá fotoreportáž z vernisáže zmíněné dobřichovické výstavy, kde sice není tentokrát ani jedna moje vlastní fotka (neměl jsem ani s sebou foťák, protože na vlastní vernisáži se člověk k focení většinou stejně nedostane), ale podařilo se mi získat souhlas s publikací fotek osmi různých, leckdy slovutných fotografů z řad návštěvníků vernisáže. V pátek v noci jsem pak přidal droboučkou blogovou miniaturu Vzdejte se! Z předchozího období ještě jednou připomenu fotočlánek V dost dobré barevné společnosti, kde jsem ukázal záběry z bytu, který je vyzdoben (zatím) třemi mými fotkami a dále obrazy docela vážených výtvarníků, a text Správný český vlastenec, ve kterém jsem trochu popustil uzdu ironii. No a protože naše společná výstava nabírá na obrátkách, dám sem opět i odkazy na tři rozhovory, ve kterých jsem se nedávno pokusil představit své tři milé spoluvystavující:Příští týden se opět budu místy vyskytovat na dobřichovické výstavě (jak už víte, průběžně upravuji svou informační stránku o výstavě, ve které už se dočtete např. o termínu druhé oficiální komentované prohlídky v sobotu 20.6., opět od 14:00). Protože program na výstavě budu mít přebohatý v pátek, v sobotu i v neděli, nejsem si jistý, jestli v neděli vůbec stihnu napsat Nedělní miniglosy, to ještě upřesním v průběhu týdne.
Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.