V dost dobré barevné společnosti...

I když mám tento týden dovolenou, nemůžu říct, že bych měl dost času: V pátek je vernisáž naší společné výstavy "Viděno čtyřmi" na zámku v Dobřichovicích, takže vše, co tento týden tropím, směřuje ku výstavě; dnes a zítra instalujeme a pozítří, v pátek, výstavu zahájíme. Mám připraveno 24 fotografických obrazů, z nichž nakonec přesně třetina by měla svou výstavní premiéru, ale nejspíš bude třeba výstavní kolekci ještě omezit na takových 16-18 kousků, to uvidíme právě při instalaci, co všechno půjde a co už ne.  

Logicky teď věnuji hodně času přemýšlení o výstavě, nicméně nedávno jsem si udělal jeden večer úplně bez lámání hlavy a přijal jsem pozvání od jednoho člověka, který - dá se říci - sbírá mimo jiné i moje fotky. Trochu teď rekonstruoval svůj pražský byt a v rámci té rekonstrukce si udělal malou trvalou výstavu artefaktů, které si pořídil (malý byt = malá výstava), takže se chtěl pochlubit, jak to s mými fotkami, které si ode mne v minulém roce koupil, nakonec dopadlo. 

Ono by to samozřejmě chtělo trochu širší kontext - třeba jak jsme se poznali, jak se vyvíjel jeho vztah k mým fotkám, nebo proč je najednou, poté, co je znal a uznával už dlouhé roky, začal i nakupovat, ale na jakékoli širší kontexty teď nemám dost prostoru, cca za 4 hodiny začínáme na zámku instalovat, takže dnes to bude pouhé malé nakouknutí do cizího bytu, kde - shodou příznivých okolností - můžete najít i stejné snímky jako na mých výstavách. Mimochodem, na té aktuálně připravované výstavě žádný ze tří mých obrazů ze zrekonstruovaného bytu nebude, tam dám zase přednost jiným, které zatím neměly takové štěstí, aby byly součástí trvalé expozice :-).

Úplně ze všeho nejvíc mě potěšilo, jak se pan domácí vypořádal s mou fotkou Červený blesk. Přiznávám, že takhle excentrický rám jsem ještě u fotky neviděl a připadne mi to jako výborný nápad, který se k té lehce bláznivé barevné fotce dokonale hodí! Majitel si fotku pootočil podle svého vkusu, já ji měl na loňské výstavě natočenou "na výšku", ale pro otáčení a experimentování tohoto typu mám jednoznačně pochopení :-).

 

 

 

V stejné místnosti jako Červený blesk jsou i další hodně barevné obrazy, např. tato barevná kompozice významného představitele českého pop artu, malíře Josefa Mžyka, který je majitelovým osobním přítelem. 

 

 

 

Prostoru nad stolem dominuje maličký rozjásaně barevný olej peruánské malířky Noly Ulloa. 

 

 

 

V největší místnosti prostě na stěnách vedou barvy a další obraz Josefa Mžyka barevně opravdu nijak nezaostává.   

 

 

 

 

Přejdeme tedy do menšího pokoje, kde mám pré, protože mi tam ani český popartista ani peruánská tradicionalistka prozatím nekonkurují. Můžete tu najít velký metrový autorský tisk snímku Návrat z výletu do černobílého světa, na který měl pan domácí zálusk již od té doby, co před šesti lety visel v ACCI Gallery v Berkeley. Tedy ten obraz, nikoli pan domácí... Opět docela zajímavě dotvořená stěna; prostor se velmi příhodně - svou strukturou i barevností - přizpůsobuje obrazu.  

 

 

 

S majitelem bytu nás pojí i velmi kladný vztah k Řecku. Poslední obraz, který se dostal do téhle malé soukromé galerie, je Světlo starého řeckého kostela, na který bylo místo přesně v rohu menší místnosti. Zdálo by se, že v jinak barevně rozjásaném bytě bude černobílá fotka působit cizorodě, ale není tomu tak, třeba i díky drobným barevným doplňkům, které drobný deficit barev vyrovnávají. Však ty barvy taky nemusí být všude, ne? :-)

S milým panem sběratelem jsem strávil příjemný večer u vína a mezi artefakty, během kterého jsme semleli spoustu témat včetně budoucích plánů na různé formy spolupráce. Protože si vážím jeho vkusu (aby taky ne, když se mu líbí moje fotky, že?), probral jsem s ním i myšlenku, že bych na svou aktuální výstavu dal i jeden možná trochu kontroverzní (hlavně barevně) nedávno pořízený kousek z dlouhodobého cyklu Říční variace. Nejenže jeho dobrozdání vyznělo příznivě, takže fotka pro výstavu (alespoň tedy v širším výběru) připravená bude, ale už si pro ni dokonce začal vyměřovat místo na dosud neobsazené části stěny, protože by měla jeho kolekci po výstavě obohatit. A to si asi umíte představit, že se kvůli tomu nezlobím :-).  

P.S.: Na průběžně upravované a doplňované informační stránce o červnové dobřichovické výstavě Viděno čtyřmi už byly oznámeny dva oficiální termíny společných komentovaných prohlídek výstavy na soboty 13. a 20. června vždy od 14:00. Pokud vám jako doprovod po výstavě budu stačit já a vy se chystáte dorazit o víkendu po vernisáži (6.- 7. června) můžete mi dát vědět: Na zámku budu v sobotu dopoledne cca od 9:30 do 11:30 a pak zase večer cca od 18:00 (v mezidobí bych si rád odskočil do Prahy na vycházku s projektem Pražské domy, protože na programu budou tentokrát slavné kubistické domy na pomezí Vyšehradu a Podskalí. V neděli bych už měl být v Dobřichovicích k dispozici celý den a i když nebudu v té době přímo na zámku, nebudu dál než čtvrthodinu odtud, tak se se mnou můžete domluvit přímo na mém telefonu 739 360 488.