Poznámka: V červnu bude s mými nedělemi všechno jinak než obvykle: Obvykle píšu svůj pravidelný nedělní blogový příspěvek ve své "miniglosové kavárně" naproti pražské Bílé labuti. V pátek však vernisáží začala naše společná fotografická výstava Viděno čtyřmi na dobřichovickém zámku, a např. dnes budu mít na výstavě dvě ohlášené návštěvy, jednu za chvíli v půl jedenácté, druhou odpoledne od tří. Zároveň říkám svým známým, že se o červnových víkendech budu snažit být poblíž (z domova to mám na zámek čtvrthodinku, tak by to neměl být problém), takže budu i cosi jako "průvodce na zavolání". Do kavárny se tak nejspíš vrátím až v červenci, poté, co naše výstava skončí. Ale i když dnes budu mít trochu frmol, miniglosy by měly být připraveny k večerní publikaci.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Vítám
vás u 827. čísla Nedělních miniglos,
našeho vytrvale vycházejícího blogového nedělníku, který v
pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a už
více než 17 let téměř každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou
plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a
společnosti.
Uplynulý týden už byl naplno zasvěcen výstavě fotografií VIDĚNO ČTYŘMI na zámku v Dobřichovicích: V pondělí a úterý jsem si vše připravoval, balil, případně dokupoval potřebné věci, ve středu a ve čtvrtek jsme s mými přáteli a spoluvystavujícími výstavu instalovali, v pátek dopoledne jsme dělali poslední úpravy a od čtvrt na pět už se začali scházet hosté vernisáže, kterých nakonec dorazilo kolem 120. V sobotu pak začal normální život výstavy, kdy jsou sál a přilehlá zámecká chodba, aktuálně dohromady se 103 obrazy, pro všechny návštěvníky volně přístupné každý den od 9 do 20 hodin. Měl jsem celý týden dovolenou, která mi dnes končí (popravdě, právě teď bych si potřeboval po tom hektickém ale krásném týdnu trochu odpočinout :-)). Dokonce jsem nějaký čas uvažoval o tom, že tentokrát Nedělní miniglosy vynechám, ale asi pro to není žádný podstatný důvod kromě mé lenosti.
Rušnému týdnu navzdory se mi během něj podařilo zveřejnit dva články: Prvním byl fotočlánek
V dost dobré barevné společnosti, kde jsem ukázal záběry z bytu, který je vyzdoben (zatím) třemi mými fotkami a dále obrazy docela vážených výtvarníků. Ve čtvrtek večer se pak v novém blogovém článku už plně projevilo mé hlavní téma tohoto týdne, protože jsem v textu
Právě se vracím ze zámku... shrnul některé nedodělky, které jsem už pouhý necelý den před zahájením vernisáže na výstavě mít nechtěl, ale přesto měl. Z předchozího období mohu ještě jednou připomenut např. text
Správný český vlastenec, ve kterém jsem trochu popustil uzdu ironii, nebo článek
Je libo trochu platiny z Londýna?,
ve kterém jsem ukázal všech devět individuálních fotografií a jednu
fotosérii, které
mi z mezinárodní fotografické soutěže London Photography Awards přivezly deset ocenění. No a protože naše společná výstava je už v plném proudu, dám sem i odkazy na tři rozhovory, ve kterých jsem se nedávno pokusil představit své tři milé spoluvystavující:
V
našem archívním okénku dnes ještě jednou připomenu mírně psychedelický text z roku 2011
O rozesmívání Boha,
ve kterém se mimo jiné dočtete, že je možné jít ve snu na ryby s Woody
Allenem, i když ve svém jinak bohatém manhattanském slovníku nemá
dedikované žádné slovo pro žížalu. Nově přidávám odkaz na básničku
Planetárium, kterou jsem na blogu zveřejnil právě před 15 lety. A vzhledem k tomu, že jsme opět v období, kdy se připomíná atentát na Reinharda Heydricha a jeho důsledky, přikládám i odkaz na svou osobní vzpomínku z roku 2017
U Heydrichů v koupelně.
Příští
týden se opět budu místy vyskytovat na dobřichovické výstavě (jak už víte, průběžně upravuji svou informační stránku o výstavě,
ve které už se dočtete např. o termínech dvou oficiálních komentovaných
prohlídek o sobotách 13. a 20.6. vždy od 14:00). A určitě se budu chtít ve speciálním článku vrátit k průběhu páteční vernisáže, kde jsem sice sám nefotil, ale fotila tam řada skvělých fotografů z řad návštěvníků vernisáže, kteří už mi poskytli souhlas s využitím jejich fotek na blogu. Myslím, že se máte na co těšit :-).
Každopádně
vám všem,
kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či
pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám
jako obyčejně přeji, ať se vám
daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
Příští ombudsmanka Eva Kostolanská, jejíž černý outfit splýval při tiskové konferenci s černým pozadím, prohlásila, že jejím hlavním úkolem pro nastávající funkční období je být jako ombudsmanka víc vidět.
--------------------
V japonské prefektuře Fukušima se konal hon na - jak se zdá - velmi inteligentního medvěda, který si na útěku dokázal sám otevřít zajištěné okno a pustil si sám vodu z kohoutku, aby zahnal žízeň. Podařilo se mu rovněž dálkovým ovládáním pustit televizi, což je na medvěda podle odborníků skoro neuvěřitelný projev koordinace a jemné motoriky. Nejvíc se ovšem jeho inteligence projevila tím, že puštěnou televizi na rozdíl od lidí po velmi krátké době opět vypnul.
--------------------
Český hydrometeorologický ústav bude zavádět upravenou pranostiku v souvislosti se svátkem svatého Medarda. Protože původní pranostika již úplně neodpovídá aktuální podnebné situaci výrazně ovlivněné globálním oteplováním, nově navržené znění pranostiky lépe odráží stále častěji se prosazující pouštní a polopouštní charakter počasí:
Medard vítr cuchá
čtyřicet dní sucha.
--------------------
Poslanecká sněmovna zařadila mezi návrhy na udělení státních vyznamenání i ocenění pro bývalého prezidenta Miloše Zemana. Přestože to někteří experti považují za kontroverzní, informační zdroje z okolí prezidenta Petra Pavla zatím naznačují, že exprezident Zeman vyznamenán nejspíše bude. Vyplývá to především z návrhu prezidenta republiky na doplnění stávající sady významných českých vyznamenání o zcela nový typ, udělovaný opravdu výjimečně, který by se měl nazývat Řád bílého jezevce.
--------------------
Americká administrativa hledá vhodný post v nějaké globální instituci pro svého politického spřízněnce Viktora Orbána, aby byla zaručena jeho budoucí imunita, takže by nemohl být stíhaný za žádné své kroky ve funkci maďarského premiéra. Jako nadějná se zatím jeví nějaká politická role v Trumpově Radě míru, čemuž by paradoxně mohla zabránit Orbánova pověstná pracovitost, protože je dobře známo, že když se Viktor v práci rozjede, nezná míru.
Český drážní úřad chystá změnu zákona, která by umožnila regulérní provoz vlaků bez strojvedoucích. Těch několik případů, kdy souprava českému strojvedoucímu omylem ujela, prý bohužel není možné považovat za regulérní autonomní režim.
--------------------
Poté,
co všichni zaměstnanci Knihovny Václava Havla podali výpovědi,
odstoupila správní rada, ředitel Tomáš Sedláček byl poslán "na
překážky", knihovnu opustili hlavní donátoři a odešla i držitelka
osobnostních práv a vdova po prezidentovi Dagmar Havlová, v instituci
zůstal už jen duch samotného Václava Havla. Protože už v instituci není
žádná osoba, která by takový úkol zastala, dopisovatelé hlavních
světových médií se teď sázejí, jestli duch Václava Havla bude mít
dostatek sil aspoň na to, aby zhasl.
Chcete-li
si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co dosud za dlouhých 17 let v
Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst i následující jubilejní výběry:
Pozn.:
A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos
politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na
blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky nebo dokonce sloužící k experimentům jako fotolaboratoř. Pokud
vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i
dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a
těším se s vámi zase brzy na shledanou.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.