Poznámka:
I dnes vychází v první, dopolední fázi úvodník, který ovšem nepíšu jako obyčejně v
Dobřichovicích, ale ve vlaku do Jílového u Prahy, kde musím ještě dva dny pečovat o svěřená zvířátka, což jsem slíbil kamarádovi, který odjel na dovolenou do Řecka. Trochu mu ten pobyt v mém milovaném Řecku závidím, ale co, však na mě snad Řecko taky ještě pár měsíců počká. Všechno nasvědčuje tomu, že tentokrát se do tradičního místa mého nedělního psaní - do kavárny naproti Bílé labuti, kde jinak bývám v neděli k zastižení pravidelně
nejméně mezi 14:00 a 17:00 hod., asi nedostanu, ale budu psát mimořádně právě z Jílového. V celém týdnu jsem hodně pendloval a pořád jsem odněkud někam jezdil, tak bych si aspoň v neděli odpoledne a vpodvečer mohl dát pokoj :-).
--------------------------------------------------------------------------------------------
Na závěr týdne, jehož podstatnou část jsem strávil na cestách mezi Dobřichovicemi, Bulovkou a Jílovým u Prahy, a který v pátek a v sobotu okořenily tradiční Dobřichovické vinařské slavnosti, při nichž jsem měl báječnou příležitost potkat se s řadou známých a ochutnat spoustu vzorků výborných vín, se mi přece jen podařilo vyšetřit si trochu času i na Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už více než šestnáct let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v politice a společnosti. Jsem moc rád, že vás dnes mohu přivítat u "mírně jubilejního" vydání s číslem 790.
I když - jak už jsem uvedl - byl tento týden opravdu netradiční a rušný, takže doma jsem strávil vlastně jen několik efektivních hodin, podařilo se mi zde na blogu publikovat dva články: Malou připomínku Úmrtí Zdeny Salivarové - Škvorecké, neobyčejné ženy, která se zasloužila o vydání více než dvou stovek knih, jež měly být odsouzeny k úplnému zapomenutí, a která nám zanechala mimo jiné i jeden svůj významný román s nenápadným a z čistě marketingového pohledu asi ne úplně šťastným názvem Honzlová. Druhým článkem pak byla vlastně první upoutávka na mou příští fotografickou výstavu, která se ovšem nakonec stala i malou předvolební úvahou, Půjdete volit v pátek nebo v sobotu? Z předchozího období ještě jednou připomenu svůj nový překlad básničky Christiana Morgensterna Dva oslové, což už je zdejší jedenáctý morgensternovský textík, článek Jak jsem si koupil obraz a co z toho vzešlo a protože tento týden tu nemám žádné nové fotky, přidám i fotočlánek Malování velmi krátce zapadajícím sluncem, ve kterém jsem představil několik nových experimentů se svou originální fototechnikou.
V našem archívním okénku dnes ještě jednou zopakuji odkaz na jeden z pěti článků, ve kterých jsem před deseti lety ve speciální rubrice Hovory odpovídal na zvídavé otázky svých čtenářů: Hovory přes obrazovku - tucet třetí. A protože končí prázdniny a zítra začíná nový školní rok, připojím ještě článek Nouzový stav v hodině chemie o tom, jak se i celkem demokraticky založený člověk jako já může stát na omezenou dobu diktátorem a ještě to může i po létech považovat za efektivní postup a výbornou výchovnou lekci :-).
Příští týden už bych se měl z práce navracet výhradně do svého dobřichovického domova, takže se hned vrhnu na přípravu deseti pro výstavu dosud nikdy netištěných černobílých fotografií s minimalistickými rysy, které jsme s paní kurátorkou Lucií Váchovou vybrali pro malou výstavu v Divadle KÁMEN na pražském sídlišti Invalidovna, protože instalace nás čeká už cca za měsíc, aby bylo vše připraveno pro návštěvníky divadla a především pak na vernisáž ve čtvrtek 16. října od 18:00.
Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a i do zářijové části léta vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.