Zdeněk Podskalský říkával jednu anekdotu, která je sice vtipná, ale má i dnes po mnoha letech poněkud smutný nádech: V každé zemi je možné si u voleb vybrat ze dvou základních alternativ: V Anglii buď konzervativce nebo labouristy, v USA buď republikány nebo demokraty a u nás buď v pátek nebo v sobotu. A je tomu tak i letos, pan prezident vyhlásil termín voleb do Poslanecké sněmovny na 3. a 4. října. Škoda, že se velké průzkumy trapně soustřeďují na celkem nezajímavou skutečnost, koho budou respondenti volit, a ne na to, který den pro svou volbu upřednostní. Všichni by tak mohli průběžně sledovat, o kolik procentních bodů právě vedou "pátečníci" před "sobotníky", jestli mají šanci jedni druhé ještě dohnat a jak se na výsledcích projevila poslední předpověď počasí, která tvrdí, že v pátek bude přes volební místnosti přecházet zvlněná studená fronta, za kterou by měl v sobotu do České kotliny proniknout výběžek vyššího tlaku vzduchu, jestli se tedy nad Azory do té doby ještě něco nezauzluje nebo neucpe a nebude to pak všechno o něco dřív, o něco později nebo úplně jinak. Lidé by o tom vzrušeně debatovali, příslušníci obou táborů by se - jak je v kraji zvykem - navzájem uráželi na sociálních sítích a kdoví, třeba by se po pár panácích chlapi u nás v hospodě navzájem změřili krvavýma očima a na chvilku po sobě vyjeli i pěstičkami. Protože jestli v pátek nebo v sobotu, to je setsakramentsky vážná věc, kam se hrabe dilema - politologové a politoložky prominou - jestli nás ke světlým zítřkům povede Fiala s Rakušanem nebo Babiš s Okamurou!
Popravdě, sám jsem se dlouho nemohl rozhodnout. Na volby pojedu, jak je mým dobrým zvykem, do místa svého trvalého bydliště, kde se trvale nezdržuji, dřív to bylo do Rokycan kousek od domu, kam jsem se před dávným dávnem přiženil, dnes, kdy už jsem opět odženěný, je to o kousek dál do Plzně, do volební místnosti, která je v mé bývalé základní škole (ta už ovšem základní školou dávno není, protože je málo základních školáků a školaček). Ale jestli stihnu dojet z práce už v pátek večer nebo až z domova v sobotu dopoledne, to jsem až do minulého týdne nevěděl. Říkal jsem si, že by se o můj hlas mohl rozpoutat boj v rámci oslovení dosud nerozhodnutých: Pátečníci by mi vysvětlili, že nemá cenu narušit si volnou sobotu vycházkou k volební urně, protože to už pak je v háji celé dopoledne, musí se to pak všechno dohánět odpoledne a večer a znáte pak ty nedělní následky. Sobotníci by mě zase přesvědčovali, že takový svátek, jako jsou volby, by se neměl proměnit v uspěchanou všední aktivitu, kterou si střihneme jen tak bokem při cestě mezi zaměstnáním a nákupem v supermarketu.
Vy, kdo už mě nějakou dobu znáte, dobře víte, že mám rád drobnou "nápovědu okolnostmi". I tentokrát k takové nápovědě nakonec došlo: Tento týden jsem se totiž sešel s manažerkou Divadla Kámen na pražském sídlišti Invalidovna a s kurátorkou tamních výstav, abychom si dohodli termíny mé malé fotografické výstavky v prostorách divadelní kavárny. A ukázalo se, že divadlo je na podzim doslova nabité akcemi, a protože vernisáž výstavy by - pokud možno - neměla být rušena jiným programem, vyšel prakticky jediný termín, se kterým byly všechny zainteresované strany spokojeny: Vernisáž se proto uskuteční ve čtvrtek 16. října od 18:00.
Vernisáž se nicméně jen těžko odehraje bez instalace (je pravda, že Divadlo Kámen je veskrze avantgardní divadlo, ale uskutečnit vernisáž bez předchozí instalace se ještě ani zde, myslím, neodvážili), která by měla podle pravidel souslednosti příčin a následků vernisáži předcházet. Udělali jsme proto druhý průzkum kalendáře a pro instalaci nám vyšel jako optimální pátek 3. října od 17h.
No vida a mám ve svém volebním dilematu jasno: V pátek 3. října určitě nestihnu být v časném odpoledni či naopak v pozdním večeru ve volební místnosti v Plzni - Skvrňanech, abych zároveň stihl nainstalovat mezi pátou a osmou hodinou svou fotovýstavu na pražské Invalidovně. Pátečníci se z té souhry okolností zoufale chytají za hlavu, naopak sobotníci jásají: Dalšího dosud nerozhodnutého se podařilo přitáhnout na sobotní stranu! Ještě pár stovek tisíc takových a třeba volby nedopadnou tak strašidelně, jak doposud týden po týdnu monotónně věští všechny předvolební průzkumy...
Pokud by zde mezi mými milými čtenáři byli zájemci o návštěvu vernisáže, můžete si už teď poznamenat do svých diářů finální termín a pak už se jen těšit na výstavu, kde budou tentokrát všechny fotky černobílé a budou - v souladu s tamější divadelní scénou - inklinovat k minimalismu. Já pro změnu - protože na této malé výstavě bude mít všech cca 10 fotografií svou výstavní premiéru, musím ještě připravit ve spolupráci s tiskárnou příslušné autorské tisky, což bude taky docela honička, protože měsíc uteče jako voda, tím spíš, že mám mít od pondělí 22. září až do konce měsíce dovolenou.
Nezbývá mi než se zrazeným pátečníkům omluvit a ruce si natěšeně mnoucím sobotníkům varovně naznačit, že nejsem žádným jejich skalním příznivcem, takže jestli mi budou činit nějaká příkoří, snadno se od nich mohu pro příští volby odvrátit. A budu tiše doufat, že těch, co jsou nerozhodní do té míry , že si z tak komfortní nabídky - tedy mezi pátkem a sobotou - nakonec nevyberou vůbec, bude jen minimum.
P.S.: Samozřejmě, podrobnější informace o téhle sice rozsahem nevelké, ale snad pěkně kompaktní a svým konceptem ucelené výstavě, která bude k vidění až do prosince a protože nebude přístupná pro běžné kolemjdoucí vždy zcela volně (bude záviset na divadelním programu), budu se snažit nabídnout četné komentované veřejné či po dohodě dokonce zcela soukromé prohlídky, budu dodávat i na těchto blogových stránkách postupně. Přesný termínovník bude postupně vznikat a já ho, nebojte, před vámi určitě nebudu tajit :-).
Lezats
OdpovědětVymazatNo já patřím k pátečníkům a na w.e. pak basta! Úroveň předvolebních akcí mě ohromují, co se to rodí za strany a jejich nabídky programů, občas mám dojem že je to špatný sen a národ má ztrátu paměti.
Naštěstí mám jasno, kdo dostane můj hlas. Jenom nevím, jestli zachrání situaci?
Ale naděje umírá poslední!!!
To bude zase fofr s výstavou, tak ať se daří vše stíhat.
S radostí zaznamenáno a spustilo se těšení! :-) Jo, a jinak se řadím k pátečníkům, neboť představa, že to nechám až na sobotu, by mi mohla z nedočkavosti zanechat v duši nějaký nepořádek.
OdpovědětVymazat