Po měsíci poprvé vycházejí Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých
dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", zase jednou v normálním režimu - ani na břehu moře, ani v taverně v přístavu, dokonce ani ne na palubě rychlíku Českých drah. Prostě jsem po dlouhé době zase jednou v neděli odpoledne obyčejně dorazil do své kavárny, kde NMg nejčastěji vznikají, a pobyl jsem tam tak dlouho, až bylo možné zmáčknout tlačítko "PUBLIKOVAT". Připouštím sice, že návrat do normálu po třech týdnech strávených na krásném ostrově v Iónském moři není úplně jednoduchý, ale byl tentokrát usnadněn dost hektickým programem uplynulého týdne. Když je kolem vás dostatečně rušno, není čas na stýskání. A rušno tedy bylo.
Patnáct let života, víc než 2500 autorských článků a asi dvakrát tolik vlastních fotografií - to vše obsahuje můj žánrově velmi pestrý osobní blog. Jsem moc rád, že jste si sem přišli počíst, a věřím, že tu najdete něco, co vám udělá radost. Krásné dny přeje Petr/Čerf.
neděle 11. června 2023
Nedělní miniglosy č.687
Od vydání posledních Nedělních miniglos jsem zde na blogu publikoval dva články: Prvním byla docela podrobná fotoreportáž z interiéru polorozbořeného lefkadského kostelíku Analipsi v článku Kostelík Analipsi aneb Statikova noční můra. Druhý článek pak pojednával o tom jak hekticky tentokrát probíhal Zrychlený přesun zpět do reality, protože první hodiny a dny po návratu z Řecka jsem měl rozpočítané skoro na minuty :-). Z "lefkadského období" ještě jednou připomenu básničku Ledová káva a jeden černý čaj.
Mimochodem, taky se vám stává, že se ráno probudíte a nějaká dávná písnička, kterou váš sen kdovíproč vylovil kdesi v hlubinách nevědomí, pak zcela ovládne váš den? Tak to by vás mohl zajímat 14 let starý článek O písničkách pro každý den, který si dnes připomínáme v "archivním okénku".
Příští týden bude nejspíš v porovnání s tím uplynulým poněkud klidnější, ale to, myslím, není vůbec na škodu. Třeba tak budu mít konečně čas dovybalit do kouta v rychlosti hozený kufr s věcmi z Řecka a vytřít ve svém obýváku vrstvu květnového prachu. Co nás čeká příští týden zde na blogu, si zatím vůbec netroufám odhadovat, ale je pravděpodobné, že se zmíním o jedné celkem dobré zprávě, která mi přišla na Lefkadu z Londýna, ale v řeckých prázdninových podmínkách jsem neměl chuť se jí zabývat a nechal jsem to až na období po návratu.
Každopádně přeji všem zdejším návštěvníkům dobrý
a úspěšný červnový týden a ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na
co byste si
sáhnout přáli.